To
Stephen King
Příběh o klaunovi Pennywiseovi, který je ztělesněním věčného zla a který zabíjí děti v mainském městečku Derry. Parta kamarádů kolem Billa Denbrougha, říkající si „Smolaři“, se mu rozhodne čelit nejen proto, že Billův mladší bratr byl jednou z klaunových obětí. Na podzim 1957 se dávají do boje – Smolaři versus Pennywise – s úmyslem zničit ho. Avšak v roce 1985 je TO znovu zpátky – a tentokrát je Billem a spol. už opravdu rozladěné!... celý text
Přidat komentář
Po přečtení Bazaru zlých snů a legendárního Osvícení, jsem měl chuť na něco delšího, na něco do čeho se vžiji a co mě dokáže zcela pohltit, a tak jsem si vybral TO...a chyba to rozhodně nebyla. Kniha splnila všechna moje očekávání a dokonce je nadmíru překonala, a v mém žebříčku nejoblíbenějších knih se vyšplhala na druhé místo. Četl jsem ji sice nadprůměrně dlouho (asi dva týdny, dalo se čekat, když kniha má 1100 stran), ale ztracený čas to určitě nebyl. Doporučuji - 105%
Kombinace přítomnosti provázané s minulostí...ano...tak zní TO.
WOW jedním slovem brilantní, nemůžu uvěřit že někdo může napsat něco tak neskutečného od této knihy čekejte opravdu nezapomenutelní příběh. Jednoduše řečeno pan Stephen King se zase vryl do paměti a nahnal hrůzu do zad. Tuto knihu považuji za nejlepší od Stephena Kinga. Za mě 100% a jsem hodně nadšený a dlouho na tuto skvělou knihu nezapomenu.
1098 stran, zvrhlé scény, strach jít v noci na záchod... Pokud můžu někomu něco doporučit, je to TO. Chvílemi mi přišlo, že Stephena při psaní této knihy napadaly další náměty, a tak je prostě zasadil do jednoho příběhu. Celá kniha je velmi poutavá a ani na tolika stranách jsem nenarazila na nudné pasáže. Pouze Kingovi se podařilo to, že jsem se začetla v půl osmé, a když jsem se podívala na hodinky, bylo něco krátce po jedenácté. Jenže s tím také přicházel ten pocit strachu sklonit se nad umyvadlem, když jsem si šla vyčistit zuby...
Podle mě je to nejlepší King a těch 1000 stran uběhlo ani nevím jak. Kniha přečtena za tři dny.
První kniha od Kinga, díky které jsem ho začala naprosto hltat. 1000 stránkový epos, který se čte sám a stránky jen létají. Ukazuje obrovský rozsah Kingova talentu. Po dočtení máte pocit, jako byste v Derry vážně žili a všechno to viděli na vlastní oči. King to dokáže tak dokonale zprostředkovat, až to bere dech. Milovala jsem Smolaře, každá postava je neuvěřitelně popsaná, fandíte jim, prožíváte všechno, co se jim děje. I vedlejší postavy jako např. Henry jsou tak skvěle vykreslené, že se do nich dokážete přesně vcítit a dokonale porozumět všemu, co dělají.
King má totiž ten obrovský dar jakýmsi záhadným způsobem člověka úplně vtáhnout do děje. Díky němu Derry prostě existujte, vy ho znáte, jste v něm, přesně vidíte, jak vypadá, cítíte tu atmosféru, vidíte v něm lidi... I několik měsíců po dočtení se mi stále stejně živě vybavují určité pasáže a dám tomu ještě chvíli, než se vrhnu na opětovné přečtení. Film je ve srovnáním s tímhle opravdu ubohým chudým bratříčkem.
Nedokážu přijít na jedinou výtku. Tohle se rozhodně řadí k těm nejlepším knihám, které jsem v životě četla. Bravo!
Moje naprostá srdcovka. Rozhodně vrcholný King ve své nejlepší formě. Za mě 100 % doporučení.
Ač velký fanoušek Mistra, tak knihu To jsem začal číst na 3x, dlouho mi trvalo než jsem se prokousal prvními stranami a začetl se do ní. Pak mě tato kniha pohltila a už nepustila. Smolaři se prostě stali mými kamarády a klaun Pennywise prostě noční můrou. Tuhle knihu bych řadil mezi TOP horory, co kdy byly napsány.
TO byla síla, 1 000 stran, mnoho krásných postav, prolínání časů, děsy, běsy a poučení, že síla přátelství může zvítězit nad každým zlem. Za mě ano.
Komentářů chválících Kinga jako mistra hororu a dávkování napětí je tady hodně, stejně jako drobných výhrad. Pokusím se přidat jen něco, co nezaznělo. TO by vlastně byla velmi dobrá knížka, i kdyby tam TO, neboli hororové prvky nebyly. Příběhy většiny ze skupiny Smolařů by daly minimálně na povídku, v některých případech i román. A prosté setkání kamarádů po letech? Proč ne.
Klasické horory nejsou zrovna můj oblíbený žánr, ale King za přečtení stojí a k tomu, abych dala 5 hvězd chybělo to "něco" navíc.
Konečně jsem dočetl slavné TO. Jak tak čtu komentáře, tak nepřinesu asi nic nového. Styl vyprávění byl skvělý, ale já v tom hodně těžko hledal horor. Spíše to bylo napínavé a až do posledních 100 stran jste netrpělivě čekali, co je slavné TO, proč právě Pennywise atd.
Pak ale přišlo oněch posledních 100 stran a já si říkal, ať už je konec. Absolutně jsem nepochopil snahu popsat skutečnou podobu Toho (i když jsem očekával, že To prostě nepůjde popsat), nějaké lítání "vesmírem" , želva....a to už ani nezmiňuji způsob, jakým děti v kanálech stvrdily přátelství.
Po přečtení knížky se tedy děsím pouze odtoku v umyvadle, takže aspoň něco :D Četla se skvěle, napínala napínala až nakonec puf - zklamání, takže za mě 4 hvězdy ;)
Nemohu upřít panu Kingovi vypravěčský um, to rozhodně ne. Přesto je méně někdy více. Mírné zredukování popisů by bylo jen ku prospěchu. Ale jsem fascinována uměním rozepsat něco takového na 1000stran.
Zježené chlupy strachem jsem měla pouze v začátcích, pak byl příběh tak rozvleklý, že na strašpytelné emoce už nebyla šance dojít a začala se probouzet nuda. Příběh krásně poukazuje na sílu přátelství, zároveň i jeho pomíjivost a že největší zlo je uvnitř každého z nás, nehledě na lhostejnost okolí. Závěrečné vyobrazení zhmotnění nezhmotnění Toho šlo naprosto mimo mne, považuji to za přešlap od pana Kinga. Přikládat sexuálním orgiím v kanalizační stoce tak obrovský význam zrovna také není mé gusto. Některé popisy násilí jsou drasticky detailní, o to víc mě zaráží v závěrečném střetu popis utrhnutí ruky, působí odflákle. Že by po 900ti stránkách docházel dech?
V poměru příběh vs počet stran má pan King rozhodné lepší vydané knihy., např. Osvícení, pro strašení a Misery, co se týče brutality.
Uf. Moc rád bych napsal jak jsem "Tím" byl nadšen. Určité pasáže mě vyloženě nudily. To ale nemění nic na tom, jak skvěle je tato kniha napsaná. Těšil jsem se na To hodně dlouho. Výsledkem nebylo přímo zklamání, spíš mě naštvalo, jak jsem se do čtení musel nutit.
Poslední dobou jsem měl s knihami menší problém. Přečetl, zahodil, přečetl, zahodil. Říkal jsem si: jó dobrý, ale! Něco jako kdybych sbalil kozatou modelku, která by si při vrcholu večera nakonec lehla jak dřevo na postel a byla aktivní jak mrtvý sysel. Už jsem si pomalu říkal jestli to není mnou, jestli už nejsem jen rozmazlený, protože skoro NIC už mě poslední dobou prostě a jednoduše nedokázalo chytit za koule. A pak přišlo TO. Jako kdybych vletěl do postele s šedou myší, která by mi pak následně předvedla naprosté sexuální komando.
V knize mi nepřišlo nic navíc, jak tady někdo píše. Jen některé pasáže se četly líp, jiné hůř, ale těch lepších pasáži je o dost víc.
Pro mě naprosto nejlepší knížka jakou jsem kdy četl. Kniha pro mě není nejlepším hororem, tahle kniha je kategorie sama o sobě - úchvatně zpracovaný příběh o síle přátelství a o společném překonávání zla...
Jedna z kníh, ktorú by človek s otvorenou mysľou, odvahou a zmyslom pre fantáziu mal prečítať. Toľko vrstiev, toľko postáv, prostredí, motívov sa vidí málokedy. Keby sa odmyslel hororový podtón, Pennywise, tak by King získal Nobelovu aj Pulitzerovu cenu a učili by sa o ňom deti na školách, rozoberali by jeho sociálne štúdie a psychologické sondy do správania sa postáv…
Celkově slabší dílo ač jsem se na jeho četbu hodně těšil. Na konci knihy převažuje spíše zklamání. Za celých 1000 stran jsem se nemohl pořádně dostat do děje a nějak se ztotožnit s postavami. Neustále jsem se těšil na to, až zjistím co vlastně TO je a když Stephen King odkryl karty, tak jsem si řekl, že tenhle autor má přece trochu na víc, než na to, co vlastně TO bylo. Mnohem zajímavější byla postava klauna Pennywise, která TO zastupovala jaksi fyzicky než samotné TO. Zajímavé pasáže kniha měla, ale bylo jich podstatně méně, než těch méně záživných a knihu jsem dočetl ze setrvačnosti.
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Knížka má tak dobré hodnocení, až mě trochu mrzí, že já ho tak vysoké nedám. Bohužel mi to přišlo jako (až příliš) dobře napsaná srágora. Hororově-pohádkový příběh o bestii z vesmíru, co žere malé děti, mě díky svému nereálnému základu příliš nevyděsil. Navíc mě rozčilovalo, že v kapitolách, kde byla vyprávěna část příběhu, autor snad pokaždé na začátku té kapitoly vlastně prozradil, jak tahle část příběhu dopadne, zda To uvidí a kdo umře... Abych ale jen neremcala, musím autorovi sklonit poklonu za skvělý sloh, barvitý a konkrétní popis a hlavně za obrovskou fantasii, díky které mě to i docela bavilo :)