To
Stephen King
Příběh o klaunovi Pennywiseovi, který je ztělesněním věčného zla a který zabíjí děti v mainském městečku Derry. Parta kamarádů kolem Billa Denbrougha, říkající si „Smolaři“, se mu rozhodne čelit nejen proto, že Billův mladší bratr byl jednou z klaunových obětí. Na podzim 1957 se dávají do boje – Smolaři versus Pennywise – s úmyslem zničit ho. Avšak v roce 1985 je TO znovu zpátky – a tentokrát je Billem a spol. už opravdu rozladěné!... celý text
Přidat komentář
Má první kniha od Kinga a bohužel veliké zklamání. Děj rozvleklý, pro mě často nudné pasáže, myslím, že kdyby byla kniha poloviční, o nic bych nepřišla.
Rozhodně znám mnohem lepší mistry napětí. Tato kniha mě spíše nudila než strašila.
King je pro mne opravdu pan spisovatel. TO se velkoleposti rozhodně nevyhýbá. Neuvěřitelně rozpracovaná linie. Rozpletená - zapletená. V žádném případě nelituji času s touto knihou. Už jen to, že mohu říci, že jsem četl TO. Při letu příběhem jsem si nemohl nepovšimnout lehké sexuální zvrácenosti, boje autora vs. cigarety a chlast. Rozhodně si tuto knihu nelze vybrat pro strach. Vzít si TO, hupsnout do kouta, zhasnout a začít se bát. To asi opravdu ne. Poslední poznámka. Kdybych se měl rozhodnout, kterou knihu si dám ještě jednou TO či POD KUPOLÍ tak jednoznačně KUPOLI.
Tuto knihu jsem dostal do rukou když už jsem byl v podstatě skalní fanda Štefana. A opět mě nezklamal. Nádherný román proložený povídkami z dětství/dospělosti, díky kterým stránky plynou po desítkách. King dává úplně nový rozměr hororu jako takovému a napumpoval do obsahu spoustu filozofických myšlenek. Tleskám. Opět.
Pár knih od Stephena Kinga jsem už přečetla, ale z téhle jsem si rozhodně na zadek nesedla. Určitě jsem od něj četla lepší.
Hrozně dlouho jsem se v téhle knížce plácala, často se i vracela v ději, aby jsem se zorientovala, kde vlastně jsem a která je to postava.
A můžu Vám říct, že nejenom pro Billa a jeho kamarády, ale i pro mě to byl boj:-). Ale vyhráli jsme!
To byla jedna z prvních knížek, kterou jsem od Kinga četla a bez přehánění můžu říct, že jsem byla unešená. U téhle knížky nevadí ani v nejmenším roztahaný styl psaní. Všechno do sebe zapadá, všechno je symbolické - malé děti bojují se svými hrůzami. Jelikož miluju to, jak na sebe Kingovy knihy navazují (blázinec v Juniper Hillu se objevuje i v jiných dílech, a dlouhá a důležitá zmínka o Derry je v knize Dallas '63) , byla to pro mně opravdu chuťovka! Do knížky jsem se zamilovala a dost často se k ní vracím :)
Atmosféra dětství v padesátých letech je tak dokonale vystižená, až jsem jí hrdinům záviděla. Skoro jsem s nimi utíkala před Henrym Bowersem a dívala se Benovýma očima na Beverly.
King vzal hororová klišé - klauni, pavouci, mumie, Frankenstein - a dal jim nový, děsivější rozměr.
Bravo, pane Kingu :) Pět z pěti!
Byla to moje první kniha od Kinga. Slyšela jsem o ní hodně kladných recenzí. Sama této knize nemohu téměř nic vytknout, až na roztahaný styl psaní. V půlce knihy jsem měla pocit, že jsem se skoro vůbec nic nedozvěděla a že to, co jsem zjistila jsem mohla popsat v pár větách. Zjevně se ke Kingovi už asi nevrátím.
Zrovna jsem knihu dočetla a hodnotím v afektu... Takhle jsem si už dlouho nezabulela...
Kniha má své specifiské kouzlo, už tím, jak vám odmítá vydat přímé odpovědi, jak vás provází stejnou cestou poznání jako její hrdiny, vše se musí teprve složit, a výsledný obrázek vůbec nemusí být hezký.
Příběh dětí, co se k sob shlukly, aby porazili zlo - ve všech jeho formách, normálních i nadpřirozených, je něco celkem klasického. Podání je jiné. Kontrast s dospěláctvím, nutnost přemýšlet, paralery a detaily, které jsou v knize zakomponované, to je Kingova skvělá práce.
Vlastně to není strašidelný příběh, je to jen krásný příběh o strašidelných věcech... (kapku spoiler - s pro mě nechutně smutným konce, který asi Kingovi nějakou dobu nezapomenu, zaplacená cena byla příliš velká...)
Tak jen snad, "Hyjé stříbrňáku, do cvalu!" :)
Jednu hvězdičku ubírám. Za to,že když mi byly čtyři roky,viděla jsem film (tatík mě nechal se dívat s ním) a asi po půl hodině jsem strachem utekla. Po letech jsem si pořídila knihu a jelikož jsem od ní strachy neutekla tak má hvězdičku dolů:-) Jinak všem doporučuji
Nedoporučuji číst sama doma, ve tmě a v bouřce. Já sem to zkusila a už vím, že to nikdy neudělám.
Díky Tu se bojím klaunů a nerada chodím po setmění kolem kanálů. King je zkrátka autor s velkým A, svými knihy vás ovlivní, ať už chcete nebo ne.
První obsáhlejší knížka, kterou jsem zatím kdy četla. Tak pestrý, občas chaotický děj, mně zcela nadchl. Nenaskytl se moment, kdyby mě určitá pasáž začala nudit. Hororové scény - bravůrní! Charakteristika postav, prostředí, nestvůr... excelentní. Tak nedočkavá a napjatá jsem dlouho nebyla, což mě o to víc popostrkávalo ke čtení.
Bohužel zde zazní klišé, ale King je prostě king všech hororů.
Nejdřív se mi do těch 1069 stránek vůbec nechtělo, ale nakonec mě knížka chytla, zaujala a vydržela jsem až do konce. Hororová linie příběhu byla pěkně zpracovaná, napínavá, tajemství se odkrývala postupně, scény byly místy pěkně děsivé, i když se občas opakovaly. Ale to, co mě nejvíc zaujalo, byla linie, která popisovala dětství hlavních hrdinů. Vlastně si myslím, že je tahle knížka především o dětství, o době, kdy jsme navazovali opravdová pevná přátelství, kdy jsme prožívali první lásky - čisté a o to skutečnější a hlubší, kdy přísaha znamenala čestný a nezrušitelný závazek, kdy nás stavba přehrady dokázala natolik pohltit, že jsme nevnímali komáry, bláto, rozmáčené tenisky ani nějaké ty šrámy, ... Navíc bylo zajímavé srovnávat - dětství na konci 50. let v Americe a (to moje) v období normalizace u nás. Reálie a materiálno se samozřejmě liší, podstata zůstává. A ještě pár nesouvislých postřehů:
- Malý Stephen musel mít ve škole nějakého toho Henryho (a Viktora a Krkavce), protože způsob, jakým se s ním (s nimi) nakonec vypořádal, to nebyl jen příběh, to byla hotová terapie.
- Poslední část příběhu Toma (a Audrey) mi přišel dost odfláknutý. Mnoho bylo nevysvětleno, nedotaženo a nedořečeno.
- Podoba To mě dost zklamala. Očekávala jsem trochu víc. SPOILER! (Kdo z vás si ještě na tomhle místě vzpomněl na Pána prstenů a Cirith Ungol?)
- Napsat takhle tlustou knížku je slušný výkon, ale je taky slušný fyzický výkon ji číst. Pěkně se mi při čtení "pronesla".
Někdy v koupelně, když je úplné ticho, mám dojem, že slyším z vodovodního kohoutku hlasy.....Ne nejsem blázen :D Tím jsem chtěla jen naznačit, že mistr znovu nezklamal a já se u tohoto veledíla fakt bála. Zajímavé je, že ty děsivější části na mě vyšly vždycky před spaním. Jak to ten King jenom dělá? :D
Kniha super, ale musím říct, že některé pasáže jsou zbytečně natažené a odpoutávají pozornost od hlavního děje.. Kdyby kniha byla o 300 stran kratší, jedině by jí to prospělo. Ale i tak bezva...
Úžasná kniha.Mě osobně stačilo už jen to,že hlavní padouch byl klaun a toho jsem se opravdu bála.Ale kniha je prostě skvělá a určitě všem doporučuji!!!!
Čtení této knihy mi připomínalo skládání puzzlí. Neustálé přeskakování od postavy k postavě, z minulosti do přítomnosti a od klasického vyprávění k deníkům. Ačkoliv je hlavní děj vcelku stručný, tak se autorovi, díky obrovské pozornosti, kterou věnoval detailům, podařilo stvořit tento epos. U těchto detailů se normálně často nudím a někdy je přeskakuji,ale v tomto případě je považuji za to nejlepší na celé knize.
TO je právem označováno jako jeden z největších hororů všech dob. Možná jsem četl i knihy, které mě více vyděsily, ale žádná nebyla takovýmto mamutím eposem s tuctem hlavních postav, které si navždy zamilujete, tisíci stránkami napětí, strachu a emocí, a s koncem, který vhání slzy do očí.
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
V první řadě musím říct, že jsem v životě tak skvělou a dokonale propracovanou knihu nečetl. Kniha je i na svých více než 1 000 stran dost čtivá. Dále musím podotknout, že jsem nic děsivějšího něčetl a asi nikdy nepřečtu. Konec byl epický a, co si budeme nalhávat, hodně divný a dodnes některé věci nechápu :-) Kniha mě hrozně bavila, přesto, že jsem viděl film, který byl v porovnání s knížkou ubohý. V nejenom, že je toho v knize mini. 10x více, ale také mi přišlo, že ve filmu chybý dost podstatné věci. Snad Jediné co mě na knize nudilo bylo úvodní seznamování s postavami, jinak bylo všechno hodně čtivě.