To
Stephen King
Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Nyní už jsou dospělými muži a ženou. Rozprchli se do velkého světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Ale nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky do městečka Derry, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a zlu beze jména... To.. Jeden z nejlepších hororů, jaký byl kdy napsán, od mistra žánru - Stephena Kinga.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2009 , Beta-DobrovskýOriginální název:
It, 1986
více info...
Přidat komentář
Byla to pro mě výzva. Kniha poměrně objemná, v některých pasážích by se dala kniha zkrátit, jelikož se stávaly nudnými. Jinak zajímavě zpracované téma boje se zlem a vlastním strachem.
Dôkaz, že King vie písať aj telenovely. Hororové telenovely. Úžasne prepracovaný príbeh s množstvom vedľajších príbehov. Pár krát má aj zamrazilo, pár krát som bola prekvapená, jeden raz znechutená (asi všetci viete kedy) a po celý čas som bola v napätí. Jednoducho King
Můj první román od Kinga, až mi je líto, že jsem se k němu dostal tak pozdě. Určitě sáhnu i po dalších Kingových knihách.
Neskutečně roztáhlé, plno dokonale popisných částí, desítky na první pohled naprosto zbytečných odboček. Mohlo by se to zkrátit o dobrých 500 stran, ale pak by to už nebyl King, ale jakýkoliv běžný autor.
Román se odehrává ve dvou časových liniích, v roce 1985 a v roce 1958. Více mě bavila ta část v 50. letech. Líbilo se mi, jak jednotliví Smolaři vzpomínali na 50. léta, po návratu do Derry viděli zarostlá hřiště, opuštěné domy. Připomínalo mi to mě, když se v roce 2023 vracím do svého rodného města, kde jsem v 80. letech prožil dětství a najednou je zde vše jinak.
V roce 1985 mají Žid Stanley Uris, hvězda radia Richard Tazier, architekt Ben Hancom, astmatik Eddie Kasbral, spisovatel hororů Bill Denbrough a tyranizovaná Beverly Roganová telefon od knihovníka Mike Henleyho, který jin připomene starou dětskou přísahu a informuje je, že To se vrátilo. Všichni jsou v šoku, vrací se jim vzpomínky, převrací život a Stanley dokonce páchá sebevraždu. Ostatní se vrací do Derry zabít To, protože se jim to v dětství nepodařilo.
V Derry vládne zlo. Dospělí ho nevidí, děti mizí a jedině děti se mu umí postavit. Je zde krásně popsané kamarádství, život o prázdninách, jízda na kole. King tady vzpomíná hlavně na své zmizelé dětství. Paráda.
Nesedělo mi, ale jak mohli vše zapomenout. A nad sexuální orgií jedenácti-dvanáctiletých dětí v závěru jsem se nestačil divit.
Doporučuji k přečtení. A kdo četl toto, měl by rozhodně sáhnout po románu Temné léto od Simmonse.
Poslouchal jsem jako audioknihu a z nedostatku času se mi to neuvěřitelně táhlo. Zároveň jsem ani nechtěl aby příběh skončil, tak se to táhlo o to dýl.
Jako vždy u Kinga, je to naprosto skvělé a odporné zároveň.
Moc jsem se bál pustit do poslechu. Asi v 7 letech jsem zahlédl kus filmu v televizi a od té doby pro mně bylo To jedou z nepřekročitelných met strachu. Většinu jsem jich už dávno překročil, ale pár jich pořád zbývá a vždycky se zpětně divím jak jsem se takové blbosti mohl bát, pohled dítěte je opravdu jiný než dospělého, i když ten dětský může ovlivnit celý život.
Když přehlédnu všechny tragické události, příběh smolařů je asi nejlepší prázdninové dobrodružství jaké děti můžou zažít. Když přihlédnu k tomu že King musí být psychopat, s tím jak rád trápí děti, je až neuvěřitelné že tu zbyl prostor i na trápení dospělých a na víc než 1000 stránkách je toho trápení opravdu hodně. Ale stejně tak je tu i naděje a té je taky dost, navíc skoro nezvykle je tu i jakýsi happyend bez nějaké výrazné pachutě jak je u autora zvykem.
2023: Třetí re-reading a pořád je to skvělé. Je to rozvláčné se spoustou zbytečných odboček? Jo. Má to zbytečně 1092 stran? Jo. Miluju to? Jo. Prostě Kingova grafománie v plným rozkvětu. Tenhle počin od Kinga mám moc ráda, příběh o dětství, překlenu do dospělosti, vše je to silně prodchnuté nostalgií. Jo a do toho hnusnej, odpornej klaun, kterej vraždí děti a zadělal¨mi na trauma...Před dvaceti lety.
Jako devítiletá jsem se omylem přimotala k VHS kazetě, na které byl nahraný film TO z 1990. Nedokázala jsem se přestat koukat a jako hypnotizovaná sledovala klauna v podání Tima Curryho, jak si postupně vydobývá čestné místo v nočních můrách malé holky. Od té doby nesnáším klauny :)
Jako kontrast k dlouhé knize to vezmu tentokrát heslovitě:
První dějová linie - klasický King... druhá časová linie - klasický King (až to člověka překvapuje, že ho to nepřestává bavit)... několik side story... střídání časových linií, ačkoli stále přehledné... sem tam někdo něco vypráví... Ještě nebude konec, jen nedokončená odbočka... Tohle se do filmu nedostane!... párkrát tam a zase zpět v čase... ááá konečně konec.
Bylo to fajn :-) 1096 stánek a stejně má člověk pocit, že tam každá patří.
Je neskutečná škoda, že To nedostalo trochu větší redaktorskou a ediční péči. Více než polovinu knihy totiž tvoří vata, balast a nadbytečnosti, které naprosto devalvují děj a pracně budovanou atmosféru. Výsledný čtenářský zážitek nezlepší bohužel ani naprosto fantastické postavy, jejich minulost, přítomnost, povaha, charaktery se autorovi neskutečně povedly, ani propracované dějové propojování minulosti a přítomnosti. V jednu chvíli jsem si připadala až skoro jako u četby nějakého iniciačního románu. To mě na jednu stranu napínalo jako kšandy, na straně druhé to vždy spolehlivě kazilo autorovo grafomanství. Velká škoda.
Nebojím se klaunů, jen je nemám ráda. Ani v dětství mi nepřišli vtipní.
Pennywise není vyjímka, dokonce je dost hnusný...
Ale nadchl mě příběh jako takový, těch 1092 stran jsem přelouskala s otevřenou pusou.
Je to moje nejmilejší "kingovka". Na konci mi bylo líto, že už je konec.
Jo, a ať jdou do háje s filmem z roku 2017, ten nemá s knihou moc společného, pravda viděla jsem jen kousek a stačil.
Naopak film z roku 1990, ten se docela povedl.
Nemám "klaunofobii," vím, že se to jmenuje jinak, proto mě klaun ve filmovém zpracování neděsil, i přestože "To," bylo po "Věci," jednou z děsivých filmových představení mého... dospívání, dejme tomu.
Knižní "To" je zajímavě hnusně a hnusně zajímavé. Je hluboké - a ne tím, že leze z kanálů. A jednoduché - ne tím, že jeho podobu interpretují divoké dětské smysly, které mu daly jasné tvary. I teď by mě dokázal slušně vyděsit mrtvě vypadající hnusák lezoucí ze sklepního okénka, vlkodlak, nebo hlasy z odtoků, světla v kanále, krev, kterou vidím jenom já a fujky ve stínech.
Knižní "To" má tvar. A nemá ho. Má původ, stejně tak se dá považovat za bezďáka. A lehce laškuje s filosofickými otázkami o vzniku vesmíru. Pohrává si s nekonečnem a nesmrtelností. Slibuje jako ďáblík a kňučí bolestí, když trpí. Smlouvá a vzteká se v jednu chvíli. A je připraveno vás sežrat.
Děti zabíjejí klauna, vlkodlaka a svoje démony. Dospělí můžou "To" vnímat jako špatnosti páchané v pozdějším věku. Jako duši pošpiněnou bezprávím na druhých, prohnilostí osobnosti, prohnaností a zlobou.
Knižní "To" je tu furt.
Autor knihu "nějak" ukončil. Filmové zpracování je takové povrchní, i když pro pochopení stačí.
Knížka je topka, pecka, mazlík na dlouhé večery, když zhasnu a "To" zašramotí ve skříni, pod postelí, ZA TEBOU :))!
To je svým rozsahem a pojetím takřka neposatelný, na každý pád vynikající, román. Podle mě to ani tak není horor, jako spíš Kingova osobitá interpretace pojetí a vyrovnávání se s dětstvím; možná snad s autobiografickými prvky. Na každý pád dílo obsahuje spoustu nesmírně zajímavých myšlenek, které ve mně budou ještě dlouho rezonovat. I přes značný rozsah kniha nenudí, a po dočtení si myslím, že každý jistě uzná, že k plnému odvyprávění Kingova sdělení byla přesně takováto délka potřeba. Rozsah navíc dává čtenáři možnost se s protagonisty skutečně seznámit, takže po 1000 stranách se vám již všichni zdají jako staří známí. Pasáže vyprávěné z dětského pohledu mě bavily o trochu více než dospělé, bez nichž by ale kniha stejně prostě nebyla ono, takže si nestěžuji. Ke konci možná už To nebylo tolik děsivé jako na začátku, protože už přirozeně po tolika stranách ztratilo něco ze své tajemnosti, ale jak jsem psal, To jednoudše nevnímám jako čistý horor, ale spíš jako jeden komplexní příběh o odvaze, lásce a touze, takže mi to ani nevadilo. To je rozhodně skvělá kniha, která definitivně stojí za přečtení.
Na horory moc nejsem, ale Kingovy příběhy jsou velmi profláknuté a tento kousek znám hlavně z TV. Resp. vím, že existuje filmová verze a že jde o klauna, který nějakým způsobem terorizuje malé městečko někde v Americe. Knihu bych četla ještě dnes a do kabelky se moc nevleze abych ji mohla vytahnout třeba v MHD. E-knihám neholduju a tak často sahám po audio verzích. Tak jsem učinila i v tomto případě. Příběh se místy táhl, někdy jsem se ztrácela v postavách, ale pak to dostalo spád a bylo mi vždy líto, když jsem musela nahrávku zastavit. Těšila jsem se na pokračování. Před spaním jsem to však raději neposlouchala, měla bych pak ošklivé sny.
Tak jsem pokořila svou osobní výzvu a přelouskala tuto monstrózní knihu. Bála jsem se, protože horory vůbec nečtu, ale ve výsledku to nebylo až tak moc děsivé, spíše to bylo napínavé čtení.
Kniha určitě patří mezi díla, která stojí za to a budou existovat ještě dlouho.
Některé části se četly svižně a vtáhly a některé části byly nudnější. Oceňuji rozsah a popis děje do nejmenších detailů, promyšlenost postav a celkově dobrou myšlenku.
Jediné co bych tedy vytkla a hodně mě to nešlo přes mysl je postava Beverly, která je jako jediná holka ze skupiny popisována dosti zvláštně a autor z nějakého prapodivného důvodu neustále potřebuje poukazovat na její sexualitu a vlastně skoro nic jiného, na rozdíl od jiných postav, u ní neřeší. Stejně tak vůbec nemohu přenést poslední scénu dětí v kanále. Brr.
Vyjma tohoto je to opravdu nadčasové čtení.
Ráda čtu knihy, které pojednávají o dětství nebo vypráví děj z pohledu dítěte. A zároveň mám ráda knihy o ,,mnoha" stranách. V tomto případě se mi dostalo obojího. Poutavý příběh dětí o jejich společném boji proti zlu, sledujeme až do dospělosti hlavních hrdinů. Knížka potvrzuje i moji zkušenost, že pevná přátelství vznikají v dětském věku a právem si zaslouží 5*.
tak jo...to byl děs...zlaté filmy oproti tomuhle....nepopírám, že S. King má svoje kvality....ale tohle fakt ne :( abych se moc nerozepisovala tak to popíšu v bodech:
-popisné části!!!! bože to bylo strašné...některé popisné sekvence jako například jízda na kole trvala i přes 3! stránky....jako fakt ne
-bez těchto popisných částí si troufám tvrdit, že by kniha byla klidně o 400 stran menší a vůbec by to neuškodilo
-podle popisů se mi Pennywise nezdál tak strašidelný jak by měl být (ani žádná jiná jeho forma)...prostě jsem to nežrala a to mám fakt velkou představivost
-čtení této knihy bylo zdlouhavé a namáhavé - fakt fyzicky jsem z toho byla vyčerpaná....přemýšlím, že to asi tak i S.King zamýšlel....je to horor...asi to i má být obtížné, má to být náročné....ale na mě to mělo asi jiný účinek...
Závěrem: To už nikdy v životě nepřečtu, jsem ráda, že už to mám za sebou, ale i tak se těším na další díla S.Kinga protože pořád doufám, že už to tak hrozné jako v To nebude ;)
Jedna z postáv tohto románu povedala (citácia nemusí byť presná): "Nemôžu byť občas knihy proste tým čím sú? Obyčajnými pribehmi?". Tu niekde je skrytá podstata toho, prečo sa ku Kingovi stále vraciam, a budem vracať. Nie každá kniha musí mať skryté posolstvo, presah, odkaz na historické udalosti. Niekedy stačí, aby bola kniha proste príbehom. A tým sú pre mňa Kingove knihy. Príbehy, ktoré bavia, pri ktorých nemusím uvažovať nad hlbokými posolstvami, ktoré proste s chuťou zhltnem, a zostane mi vo mne pocit silného, emotívneho zážitku.
Klauny nemusím obecně, tohle mě ale kdysi dostalo. Výhrady bych měla snad jen k přílišnému používání vulgárních vyrazu.
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké rományAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
(SPOILER) Četla jsem 3 týdny o dovolené a nevycházela jsem z údivu nad Kingovou fantazií a vůbec schopností vytvořit tak rozsáhlé dílo a všechny části udržet při sobě. Navíc způsobem, který mě nijak nenudil - kdykoli jsem knihu otevřela a začala číst, byla jsem plně v příběhu a nechtělo se mi ho opouštět. Dlouho jsem se té knihy bála, ale jako horor se mi to nezdálo tak strašné, spíše to byl hluboce psychologický příběh rozebírající mnoho životních témat, nejen sílu přátelství a víry v dobro, ale i vztahy mezi rodiči a dětmi, násilí, rasismus, byla to zajímavá sonda do těch dvou časových období v Americe, atmosféra z toho přímo sálala. Vůbec popisovaný způsob výchovy dětí byl někdy neuvěřitelný v porovnání s nynějším světem. Úplný závěr se mi zdál trochu utahaný, i když dlouho se to drželo v zajímavém stylu, kdy se střídaly kapitoly popisující finální boj "tehdy" a "teď", navíc pár kapitol i z myšlenek "zla" bylo úplně super. Nejvíce mi asi vadila ta sexuální vsuvka mezi dětmi v úplném závěru, to bylo pro mě přes čáru. Celkově ale monstrózní dílo perfektně vyladěné a obdivuhodně zpracované, podle mě se ale musí číst po větších kusech, aby se v tom člověk neztratil....