To
Stephen King
Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Nyní už jsou dospělými muži a ženou. Rozprchli se do velkého světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Ale nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky do městečka Derry, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a zlu beze jména... To.. Jeden z nejlepších hororů, jaký byl kdy napsán, od mistra žánru - Stephena Kinga.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2009 , Beta-DobrovskýOriginální název:
It, 1986
více info...
Přidat komentář
Je možné, že by mě zrovna Stephen King dokázal dohnat k slzám? V životě jsem se u žádné knížky tolik nebála, v životě jsem u žádné knížky tolik nenadávala, v životě jsem si nikdy nepřála smrt jediné postavy... Ale taky jsem v životě nehltala žádnou knížku jako To.
Pro mě je to perfektní kniha, jedna z nejlepších, co jsem od Kinga četla. Děj je od začátku perfektně provázaný a závěr plynule graduje. A že je závěr zvláštní?? No vždyť jsme přeci četli Kinga ;-) !!!!
Mistrně napsaná kniha! I přes haldu textu a příběhů, proplétání minulosti s přítomností,...se čtenář v ose příběhu ani trochu neztrácí, stále je udržován v napětí a nenudí se. Trochu malým zklamáním pro mě byl konec - čekala bych něco důmyslnějšího, rafinovanějšího, ale King už takový prostě je.
King nikdy nedostane Nobelovu cenu za literaturu. To ale nic nemění na tom, že TO je geniální dílo a nejlepší horor, který kdy byl napsán. Více jak 1000 stran čtenářských orgií.
Stephen King patří k mým nejoblíbenějším spisovatelům, vlastně se dá říct, že je můj úplně nejoblíbenější. :)
Toto je první kniha, kterou jsem od něj četla a nepředstavitelně mě nadchla. Nepřipadala mi dlouhá, možná proto, že mám ráda čtení a možná proto, že děj Vás vtáhne a už Vás až do konce nepustí. Nedokážu si představit, že by byla kratší, ba právě naopak, mohla být klidně delší (:D). Tato kniha je taková moje závislost, taková menší (větší) úchylka. Nemám ji jen ráda, já ji přímo miluju. Popravdě, ještě teď mě mrazí v zádech a kanály obcházím obloukem, ale ... stojí to za to.
Knihou jsem absolutně nadšená! Snad nejlepší kniha co jsem kdy četla. Vlastně mě ani neodradilo je neuvěřitelných a vlastně i děsivých 1050 stránek, ale tak na autora je to normální – každá jeho knize je bichle a o tom to je. Hodně lidí by řeklo, že to tam „okecává“ drobnostmi a zbytečnýma informacemi, ale vůbec! Konečně kniha, kde mi přijde, že text spíše na konci zkracoval, než prodlužoval. Kupříkladu taková Škola noci od Castových by se mohla v klidu nacpat do jedné uzounké knihy, ale ne, musí těch knížek být 10 nebo kolik… Také jsem se bála, že při tak ohromné knížce a při pohledu na obsahu, který je zpřeházen – minulost, teď, minulost, teď.. , se ztratím, ale všechno bylo ok. Několik jmen jsem si ihned vštěpila a zamilovala jsem si to jeho popsání situace. Jak on umí popsat místnost nebo pocit! Stačí jen jedna věta nebo jen přídavné jméno s podstatným a hned cítíte tu bolest, tu vůni, vidíte tu místnost nebo cítíte vlhko a zimu v tunelu. Dokonalé.
To je asi jediná kniha, kdy si pamatuju její obsah i po mnoha letech tak dobře. Žádná jiná kniha na mě nedokázala tak zapůsobit a nedokážu si představit, že by se to se v budoucnu některé jiné podařilo. Nezbývá mi než se připojit: To je nejlepší horor, jaký byl kdy napsán...
Výborná kniha. Plastičnost děje je Kingovsky dokonalá. Tento komentář píši hl. proto, že nemohu souhlasit s často psaným názorem, že je konec moc happy endový :-) - Tak to není. Každý z přeživších postav začne ztrácet jednu z nejpodstatnějších a snad nejvýraznějších částí svého života. Ztrácí tedy i část své podstaty, něčeho, co je utváří(své dětství?). Ztrácí sami sebe. Konec je snad jedním z nejsmutnějších, které znám. Prožít něco takového a zapomenout?
Největší zlo je v Kingových knížkách člověk sám. Zdá se, že za všechno může nějaká nadpřirozená síla, ale to je jen záminka, metafora skutečnosti, jelikož lidé rádi svádí své viny na neexistující entity. Potom si nepřipadají tak odporní.
Po dlouhé době jsem dal zase Kingovi šanci. Pořád jsem ho měl v hlavě zafixovaného jako drásala, který plodí neuvěřitelné množství stran které nemají s literaturou nic společného. No nečekejte, že jsem najednou prozřel a vzývám Kinga jako literárního velikána, ale musím přiznat, že jsem si úsudek - možná předsudek - trochu poopravil. To je děsivý horor především svým rosahem, člověk po té knize sahá s respektem. Je to pro mě bohužel jediný zdroj děsu, ztratil jsem schopnost bát se při sledování filmů a četbě knih. Bohužel. Místy mě drtil Kingova metoda, kdy se zdlouhavě pitvá v minulosti každé postavy, do detailu jí porcuje na drobné kousíčky a krmí jimi čtenáře. Ala jak jinak by vyplodil ty tuny textu? Postupně jsem mu začal odpouštět, ale v určitém stádiu jsem začal mít pocit, že děj směřuje k něčemu, o čem nemám zapotřebí číst a že je hodně průhledné, že tam děj směřuje. Chystal jsem se knihu odložit, ale nudělal jsem to. Udělal jsem dobře, protože King se s lehkostí vyhnul dějí, který by vedl do pekel kýčovitosti a stvořil knihu, o které se dá říct, že je promyšlená a že má ke kýči hodně daleko.
Tento příspěvek píšu už posedmé. Všechny mé předchozí byly buď trapné ("vynikající propracovaný román, od kterého se neodtrhnete") nebo stupidní ("kniha s neuvěřitelným příběhem vypilovaným do posledního detailu), ale... dá se o téhle knížce napsat něco jiného?
Jednoznačně moje nejoblíbenější Kingovka. Myslím, že tahle kniha se Kingovi prostě povedla. Má všechno, co je pro Kinga přiznačné. Nepřeháním, když říkám, že je to mistrovské dílo.
Zatím nejlepší kniha od Kinga, kterou jsem četl. Nic víc, nic míň. Jedinou kniha, která by tuhle mohla sesadit, tak pravděpodobně zůstává jen Svědectví, na které se právě chystám. Jinak jsem četl snad všechno a ač se Temná věž hodně blíží, pořád je ve stínu tohoto mistrovského díla. Povinná četba pro všechny fanoušky hororu. A vlastně nejen pro ně.
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké rományAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Knížku jsem dostala jako dárek k narozeninám a rok mně ležela na poličce, protože se mi vůbec nelíbil obrázek klauna na obalu :) Pak ale nebylo o zkouškovém co číst a i když byl trošku pomalejší začátek, knížka mně naprosto strhla :) Sice se mně párkrát o klaunech s dlouhými jazyky i zdálo, ale sem ráda, že jsem se ke čtení odhodlala :) Je fakt super :)