To
Stephen King
Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Jako dospělí se teď rozprchli do světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Minulost je ale stále živá – živější, než by si přáli. Nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky na ono zvláštní místo jejich dětských let, do městečka Derry, kde se před lety spojili, aby čelili nezvladatelnému zlu. Vracejí se tedy, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a beze jména… Dokážou se jí postavit i dnes?... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2016 , Beta-DobrovskýOriginální název:
It, 1986
více info...
Přidat komentář
Vím, že Stephen King je považován za ikonu hororového žánru, já jsem se s tím ale nějak nikdy nedokázala úplně smířit. Pamatuji si, že když jsem byla malá, strašně jsem se těšila, až si od něj něco přečtu, protože přesně tohle mi o něm bylo řečeno a já se hrozně chtěla u knížky bát. Nakonec mi tohle přání ale spíš splnily Stopy hrůzy a u Kingovy knihy jsem jen kroutila hlavou.
Kniha To se mi ale líbila moc (možná proto, že jsem ji četla už jako dospělá a zase tolik jsem nečekala)...jen jsem se na konci nedokázala zbavit dojmu, že je pan King, a teď se opravdu omlouvám všem příznivcům, asi pěkný úchyl...
Je mi to moc líto, ale poprvé jsem mistrem zklamaná. Neupírám mu hodně propracovaný příběh do nejmenších podrobností, citlivý náhled do duše dětí, jejich strachů, nočních můr a nádherného přátelství. Myslím ale, že i s polovinou stran by to mohlo fungovat, takhle to bylo jen natahované, rozvleklé, nekonečně dlouhé a i konec mě zrovna dvakrát nenadchnul. Přesto zůstávám velkým fanouškem Kinga, ale toho lidštějšího, civilnějšího a dobrodružnějšího.
Po "přečtení" musím říct, že mě kniha nijak nezaujala. Teď jsem v polovině a musím říct, že dál číst už ani nebudu. Příběh mě nudí, což mě mrzí. Měla jsem asi moc velké předsudky, že kniha bude skvělá. Nevím, jestli mi příběh prostě tentokrát jen nesedl nebo je to podle mě opravdu tak zvláštně napsané. Nechci říct ošklivě, protože Stephen King je přeci jen velké jméno v knižním průmyslu a bylo by pošetilé ho jen kritizovat. Určitě to je Pan spisovatel, mě však jeho knihy nijak nezaujaly a asi nikdy se k nim už nevrátím..
G-E-N-I-Á-L-N-Í!
Nikdy se mi nestalo, že by mě knížka zanechala v takovýmhle stavu... Těžko se to popisuje, každopádně než jsem se rozhodl pro udělení hodnocení, trvalo to skoro dva týdny. Dlouho jsem totiž váhal, jestli se mi to vlastně líbilo nebo nelíbilo. A... líbilo. I přestože jde o jedinou knihu, u níž se mi kdy udělalo fyzicky špatně (a to hned dvakrát).
Dočíst ji mi trvalo dlouho (je to moje 6. kniha v angličtině), ale díky originálu jsem si dokázal o to víc vychutnat Kingovy barvité popisy a nekompromisnost jeho stylu. To má perfektní postavy, které člověku rychle přirostou k srdci, svižné a realistické dialogy a především úžasnou myšlenku a hlavní téma týkající se dětské blaženosti.
Hororové bubu části zas tolik nefungovaly, King mě pouze znechutil několika silnými částmi (především Patrick), taky ale dojmout (konec, první Kingovka, u které se mi líbil), rozesmát a jednoduše vtáhnout do příběhu tak, že mi na těch postavách záleželo. Závěrečných cca 300 stran bylo fantastických. Rozhodně si v budoucnu dám někdy re-reading, tohle se totiž zatraceně povedlo.
Je TO spíše šokující a kultovní než strašidelné či nezapomenutelně napsané. A zároveň spíše příliš dlouhé či grafomansko-megalomansky zdlouhavé než komplexně bravurní.
Většinu výtek zde již zmínili ti, kteří hodnotí podobně jako já a tak je nebudu opakovat. Myslím, že King se sprintem rozběhl urazit maraton a s přibývajícími kilometry mu docházely síly, aby v závěru čtenářova původně velká očekávaní rozmetal zcela banálně směšným rozuzlením s řadou nelogických (až účelových) vysvětlení a odhalení. A jak již přestával stačit s dechem, tak se celé dílo snažil nadopovat nejrůznějšími bizarnostmi, aby co nejdéle zakryl, že má jazyk na vestě a už se sotva vleče.
Na závěr ještě jedna poznámka: Nedokázal jsem se srovnat s tím, že ačkoliv jsem měl při čtení před očima zhruba patnáctileté teenagery, jejichž filozofickým úvahám o životě, sexuálním představám i zkušenostem, schopnostem terorizovat okolí včetně dospělých a nakonec i uváděné váze jednoho z nich (80 kg – nejedná se o mimořádně obézního Bena) by takovýto věk možná odpovídal, tak jsem byl neustále přesvědčován, že hlavními (i zápornými) hrdiny jsou 11-12 leté děti. Nevím, jak vyspělá byla mládež ve státě Maine v roce 1958 či obecně v době autorova dětství, ale já mám s dětmi v uvedeném věku dost zkušeností a tak mě tenhle fakt – stejně jako v Kingově Těle – neustále z příběhu vytrhával. V tomto kontextu tomu navíc v závěru autor nasadil zcela zbytečnou samoúčelnou korunu.
S. King touto "útlou" knižkou dosiahol jeden z vrcholov svojej tvorby a niet sa čo čudovať, sú to práve 90-te roky, ktoré predstavujú jeho zlaté obdobie. "TO" by sme mohli nazvať akýmsi manifestom S. Kinga, resp. prototypom jeho tvorby, kde sa snúbi snáď všetko tak typické pre jeho štýl písania - podrobné opisy, dejové odbočky, pomaly gradovaná atmosféra a postupne do seba zapadajúce obrazy tvoriace mozaiku tiesnivého, ak nie priam až desivého zážitku. "TO" je však narozdiel od iných jeho čistokrvných hororov špecifické niečim iným, a to je zároveň to, čo na tomto diele oceňujem najviac - za maskou klauna, za maskou strachu, sa skrýva metafora dospievania. Kniha teda čitateľovi ukazuje dve tváre - jednu klasickú (prvoplánovú) ako hororový príbeh o boji dobra a zla, a druhú (reálnu) ako dramatický príbeh konfliktu / súzvuku detstva a dospelosti. Život je kruh. Pre mňa to viac ako hororová knižka bola knižka o živote s výborne napísanými postavami a viac než prvky strašenia (hoci aj ono má veľký podiel na udržaní pozornosti čitateľa) oceňujem práve rozvoj charakterov, zobrazenie kontrastu dieťa/dospelý, a samotnú myšlienku, že každý dospelý v sebe nesie kúsok dieťaťa. "Smekám pane Kingu."
Výborně napsaný příběh, od kterého se těžko odtrhávalo. Vůbec nebylo těžké si oblíbit všechny hlavní postavy, které byly velmi dobře popsané a bylo zajímavé sledovat, co jim autor vytvořil za překážky. Aspoň jednou za přečtení tato kniha stojí. :)
Rozhodla jsem se zjistit, co na Kingovi všichni tak obdivují a teď s klidem můžu říct, že on je opravdu Mistr vypravěč. Samotný příběh je skvěle propracován s až neuvěřitelnými detaily, je tam pár pasáží, které mě osobně nesedly, ale co jsem si naprosto zamilovala, byly postavy. Ty se Kingovi opravdu vyvedly, jejich vývoj v průběhu času je úžasný. Za mě naprosto nejlepší postava - Ben Hanscom. Každopádně, trocha kritiky... Některé pasáže se četli obtížně, protože tak úplně nezapadaly do bezprostředního děje. Nicméně, zklamaná rozhodně nejsem.
Tak jsem se k Tomu po deseti letech vrátila, abych znovu mohla obdivovat Stephenovu bezbřehou fantazii a neskutečnou práci s hlavními hrdiny. Zajímalo by mě, jaké prožil dětství, protože neznám autora, který by mi dětskou mysl uměl tak přiblížit. Stále si stojím za tím, že některé dějové zvraty (zejména v závěru) pokulhávají a jsou trochu nadbytečné, ale kolem a kolem je nepopiratelné, že To je jedním z autorových vrcholů a právě trojlístek Řbitov, Osvícení a To dal vzniknout mé neutuchající lásce k autorovi.
Nežasl jsem nad hororovými scénami, neděsily mě příšery, podstatně bych krátil a úplný závěr mi přišel trochu rozpačitý. Udivovaly mě však Kingovy postavy a jejich vývoj, komplikovaný, mnohovrstevnatý děj, barvitá fantazie a také to, jak mě udržel ve stálém napětí. A to všechno vzniklo v hlavě jediného autora. Také jsem si během četby všiml, jak jeho kniha ovlivnila další autory. Například Neil Gaiman použil jistou věc ze závěru a rozpracoval ji ve své knize. Snad je jen škoda, že kniha pomalu stárne. Ještě štěstí, že loni natočili dobrý film a v ČR vyšla před časem další kniha a audiokniha. Tak se na kruh chrabrých přátel a TO z města Derry stále nezapomíná.
Pozor, spojler! Jsem z tohoto díla trochu zklamaný, abych byl upřímný. Na knihu jsem se opravdu hodně těšil. Příběh dost dobrý, to tajemno kolem "TO" tam bylo znát. Líbil se mi i "příchod" a ty proměny s vlivy. Postavy a jejich příběhy tam velice dobře zapadly. Zklamání však bylo jednak v zakončení díla, dále v poslední části knihy neustálé přeskakování z příběhu na příběh i bez ukončení věty, překlepy (vypmout apod.), záměny osob (z Billa je Ben) a v neposlední řadě nad perverzností Kinga, kdy nezletilá dospívající holka má sex s 5ti kluky v kanále - ale King už prostě takový je. Tato kniha je jedna z mála, kterou jsem si přečetl ve velkém očekávání poprvé a také naposledy!
Tak jsem To konečně dočetla. Nečekaně dobré. Napínavé, čtivé, dojemné. Silný příběh o přátelství a odvaze.
Konečně přečteno. :D King je opravdu mistr vyprávění. Není to vůbec můj žánr, jsem hrozný posera, který se na horory nedívá a ani na filmovou verzi To nemám v plánu se dívat, ale tohle bylo fajn. Strašidelné, ale tak neskutečně nereálně, že jsem se vlastně vůbec nebála :). Pro někoho může být zdlouhavé vyprávění a charakteristiky jednotlivých postav a míst, ale mě to neskutečně bavilo a vyžívala jsem se právě v těchto pasážích ve spisovatelském umění autora (jindy mě to taky umí obtěžovat a děj to zdržuje, ale tady to prostě patřilo). Samotný konec a zjištění, jak vlastně To žije, atd. nebyl nic moc, ale jinak skvělé. Pro mě první knížka od Kinga a určitě mě to nalákalo přečíst si něco dalšího. Strhla bych asi tak čtvrtku hvězdičky za přehnanost a extrémní fantazírování, ale chápu, že to je můj dojem a naopak autorův záměr. Každopádně zpracoval to skvěle.
Tak tato kniha mi dala pořádně zabrat.....vůbec jsem se do ní nemohla začíst, tudíž jsem ji na můj vkus četla sakra dlouho. Uznávám, že kniha je propracovaná a dozvíte se v ní v podstatě snad o celém Derry a všech jeho obyvatelích, ale to je právě ten problém :D Strašně zdlouhavé příběhy....jako nevím no. Něco na knize určitě bude, ale já jsem ráda, že ji mám už za sebou a znovu ji číst určitě nebudu :)
Na knihu jsem se těšila tolik, až jsem zažila malé zklamání. Ten konec se mi vůbec nelíbil. Proč To tak vlastně zakončili????
Stephen King patří mezi mé oblíbené autory. Jeho styl stávájící se ze složitých souvětí je naprosto dokonalý a hlavně čtivý. Slyšela jsem o filmu, a tak jsem se na něj podívala, moc se mi nelíbil, ale knize jsem šanci dala. U knihy vás možná zarazí počet stránek, ale i těch tisíc stránek za přečtení stojí. Hlavními postavami jsou děti, později dospělí, kteří, jak je skoro ve všech Kingových dílech, jsou nějak šikanováni buď psychicky tak fyzicky od kamarádů či vlastních rodičů. Celý příběh je geniální, originální, hororový a nemám k němu více slov. Rozhodně doporučuji a nenechte se zaskočit počtem stran, když knihu čtete ani to číslo nijak nepocítíte.
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2016 | To |
Občas mě štvaly zdlouhavé pasáže popisků a myslím si, že dvě kapitoly "mezihry" (tuším že druhý a třetí), být v knize vůbec nemusely, jen dokreslují příběh a čtenář by se nemusel prolouskávat dalšími 20 stránkami navíc. Ale jinak jako vždy, King nezklamal. Knihu jsem kolikrát četla dlouho do noci, takže kouzlo hororu zafungovalo i na mě, a že já se málokdy bojím. Byla to první kniha o 1000 stránkách, kterou jsem přečetla a nelituji stráveného času nad ní. Trvalo mi to asi 14 dní. Příběh mě ale trochu zklamal v tom, jak King vysvětluje, kde se vlastně To vzalo. Čekala jsem něco originálnějšího, ale budiž. Kniha se mi jinak líbila a určitě se k ní v budoucnu znovu vrátím.