To
Stephen King
Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Jako dospělí se teď rozprchli do světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Minulost je ale stále živá – živější, než by si přáli. Nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky na ono zvláštní místo jejich dětských let, do městečka Derry, kde se před lety spojili, aby čelili nezvladatelnému zlu. Vracejí se tedy, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a beze jména… Dokážou se jí postavit i dnes?... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2016 , Beta-DobrovskýOriginální název:
It, 1986
více info...
Přidat komentář
Když jsem si knížku kupovala, trošku mě odrazoval počet stránek. Ale řekla jsem si, že to zkusím, je to přeci kingovka.
Poté, co jsem knihu začala číst jsem byla nadšená. Příbě byl čtivý, rychle plynul a byl napínavý.
Knihu jsem přetla velice rychle a moc se mi líbila.
Nie až také napínavé a strašidelné ako som čakal. Niektoré pasáže ma nudili a musel som sa nimi prehrýzať. Ako celok som však v podstate spokojný.
Opulentní hostina pro milovníky hororů!
Což tedy já (bohužel) nejsem. Tak proč jsem to vlastně četla? Inu, protože mám od Kinga oblíbené jeho - asi ne úplně typické - knihy jako je Běh o život, Dlouhý pochod, Zelená míle....a miluju jeho styl psaní. Tak jsem si řekla, že zvládnu i jeho, pravděpodobně nejslavnější, hororové dílo.
Oč kratší název, o to delší obsah. Megalomansky grafomanská smršť všeho, co si v hororech (ne)dokážete představit: vraždící klauni, vlkodlaci, strašidla, upíři, pavouci, obří ptáci, brouci a červi, mrtví i nemrtví, roztodivné bytosti rozkládající se i celistvé, pozemské i mimozemské; tuny roztříštěných kostí, hektolitry krve, potoky hnisu a hnusu, tekutiny všech možných i nemožných barev a konzistencí; strašidelné domy a klaustrofobické kanalizační potrubí, džungle; domácí násilí a sex; vidiny, šílené představy i amnézie, prostě VŠECHNO. TO všechno. Asi bych nedokázala vymyslet nic, co by v téhle Encyklopedii hororu chybělo.
Na druhou stranu je třeba říci, že to vše dohromady celkem pěkně drží poutavým příběhem kamarádů z dětství, jejichž postavy jsou uvěřitelné, rozmanité a sympatické. V tom spatřuji Kingův takřka nadlidský výkon - stmelit to nesmírné množství hororových fragmentů do pevného příběhu s poutavým dějem. Nicméně mám pocit, že kratší verze by knize jen prospěla. Konec jsem vyhlížela se stejnou zoufalou nadějí jako námořník v rozbouřeném moři světlo majáku. Bylo toho všeho prostě příliš.
Bylo to dlouhé, ale rozhodně to stálo za to. Skvěle vyprávěný příběh, který ma prvky retrospektivy a prolíná se s přítomností. Kingova nejlepší kniha, i když konec mi přišel trochu zmatený. Určitě to splnilo mé očekávání.
Skvělá knížka.... Příběh mne bavil a popravdě se mi do dneška stále někde v podvědomí přehrávají scény z Lad.
Promyšlenej a napínavej příběh. Hned jsem se vrhla na další díla a jsem mile potěšena, že město Derry je stále se mnou ;-)
Nikdy jsem nevěřil, že bych dokázal přečíst knížku, která mám víc než 1000 stran. Stalo se mi to v případě TO a Svědectví. Dvou knih mistra žánru!
Kingova nejznámější a pravděpodobně nejoceňovanější kniha byla rozhodně jednou z těch, které jsem četl nejdéle. A to rozhodně ne jen díky své tloušťce, ale (a to hlavně) díky přílišnému fragmentování dějové linky a tím pádem ztrátou napětí a působivosti. Zřejmě chápu, o co Kingovi šlo. Zachytit Zlo v Derry od jeho prvopočátku až po finální zúčtování. Proto všechna ta interludia z dějin Derry, proto prolínání obou časových rovin a zevrubné líčení boje s všeprostupujícím zlem. Pro mě ale tahle Kingova snaha přišla vniveč, jelikož s rozmělněním syžetu ztratil román tah na branku. Jistě, v některých jednotlivých pasážích je "to" velmi působivé: homofobní vražda na úvod, požár černošské hospody, vykouření bunkru a odhalení počátku zla v Derry. Paradoxně jsou však pro mě nejsilnější okamžiky, kde se vlastně samo "to" neobjevuje. Kingova mistrná práce s atmosférou je až dusivá v obrazech, jenž vycházejí, nebo by se mohly stát v realitě. Kdykoliv pak přijde na scénu jakákoliv zhmotněná podoba "zla", napětí a hutná atmosféra se alespoň pro mne vytrácejí. I proto se mi "to" líbílo o poznání méně než třeba "Osvícení" či "Nezbytné věci". Ale možná je to taky tím, že už jsem trochu vyrostl a klaunů či lepráků, kterým odpadává maso od kosti, se už prostě nebojím. Byl to lítý boj, 1100 stránek by utahalo i vola, ale nakonec je to plichta. Lopatky se nekonají. //přečteno v původním jazyce//
Literárny horor je najsilnejší v poviedkach. King je majster preto, že dokáže udržať atmosféru strachu aj v dlhších textoch a To predstavuje jeden z vrcholov jeho strašidelnej tvorby. Pomaličky, postupne buduje atmosféru. Najskôr obyčajným ľudským zlom prítomným všade okolo nás, v jeho podaní zvýrazneným. Netolerancia, násilie, ľahostajnosť okolia alebo bezmocnosť autorít. To má preto taký neurčitý názov, lebo King sa v ňom nevenuje len nadprirodzenej hrôze, ale aj tej reálnej. Obidve sú skryté, jedna v kanáli, druhá v nás v jemných gestách, otvorených pokrikoch na ulici, či odvráteným pohľadom. Postavy sú alkoholici, týraní, osamotení, šikanujú, alebo sú šikanovaní či sa stretajú s nenávisťou voči menšinám. Horor sa do textu vkráda pomaly, ale je tam prítomný vo všetkých podobách a vrstvách.
Tisíc strán je dosť. To nie je pohodové oddychové čítanie. Vyžaduje si vašu pozornosť a čas. Pohltí vás. Ak sa budete brániť, budete ho čítať príliš dlho a pravdepodobne si skazíte zážitok. Pokiaľ naň nemáte čas a trpezlivosť, nemôžem ho odporúčať. Keď však po ňom siahnete, pristúpite na Kingovu hru, zaberie vám väčšinu voľného času. To je tu aby sa vplietlo hlboko do vášho života. Možno len na „krátky“ čas, ale intenzívne. Nebojíte sa?
TO je moja srdcovka.... vraciam sa k nej často a rada . Nádherne opísané detstvo Smoliarov , dobrodružstvá, perfektná atmosféra. Postavy opísané tak dobre že máte pocit, že sa s nimi vlastne poznáte, alebo si vravíte ,, veď toto mi je nejaké povedomé ,, - žeby z vlastného dobrodružného detstva? Strašidelná kniha - to áno , iste, sú tam pasáže kde vám budú stáť vlasy dupkom . Pre mňa ale kniha hodnotná opismi , situáciami , nájdete tu význam slova priateľstvo, súdržnosť, sľub, viera v seba. Veď nádej by mala zomierať posledná a veriť by sme mali stále -všetci sme boli deťmi a verili sme tak strašne moc
Tak jsem právě dočetl Kingův Masterpiece. Tento opus Magnum jsem dávkoval po malých soustech jelikož jsem v zahraničí a jinou knihu jsem si nevzal. Aby taky jo když je to taková bichle. Nemohu ani popsat slovy jak moc jsem se těšil na další večer a několik kapitol s bandou smolařů z Derry. Od neskutečné chemie mezi postavami po děsu-plné zvraty a momenty jsem nemohl přestat myslet na to kam to povede a kdo všechno přežije běsnění neúnavného zla které má tolik podob. Tato kniha nemá v podstatě až na pár drobnosti ( tedy pokud nepočítam mezihry z Mikova deníku o histoii Derry kde se dle mého názoru King až moc nechal unést a jen to by vydalo na samostatnou knihu) žádná hluchá místa a to je obdivuhodné při počtu bezmála 1100 stran. Za mne určitě nejlepší horror co jsem kdy četl a už teď se nemohu dočkat nového filmového zpracování které vypadá z traileru přímo lahůdkově.
Pravdou je, že jsem se u čtení nebála, nicméně některé moje sny (zvlášť když jsem už byla na konci knihy) nebyly zrovna nejpozitivnější. A taky jsem si jistá, že se odteď budu všem kanálům vyhýbat obloukem.
Město Derry a sedm Smolařů, mi poslední měsíc, noc co noc před spaním dělalo společnost. Moje první kniha od Kinga.
Cokoliv nadpřirozeného není moje krevní skupina ale i přesto me To lákalo a jsem opravdu ráda, že jsem knihu přečetla.
Líbí se mi Kingův styl psaní a líbilo se mi jak byli popsány životy Smolařů. Kniha mě bavila od začátku do konce a rozhodně to není poslední kniha od tohoto spisovatele.
Tak tahle kniha mě vůbec nezaujala-a to mám knihy od Kinga docela rád. Zvládl jsem přečíst asi pět set stránek, ale dál už jsem to nedokázal. Děj obsahuje hrozně moc nudných částí, které jsem musel přeskakovat, abych se vůbec k té pětistovce dostal. Chápu, že King do této knihy vložil hodně úsilí a dal si na ní záležet, ale mě opravdu vůbec neoslnila. Možná bych ji ohodnotil jinak, kdyby se vyvaroval těm nudným pasážím.
Kniha mě mile překvapila a čtení jsem si užil. Jediné, co mi na ní vadilo, byly popisné pasáže, které podle mého názoru byly občas až příliš detailní. Každopádně za přečtení To určitě stojí.
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2016 | To |
Já jsem teda nadšená nebyla vůbec. Kniha byla zdlouhavá a tento styl mě nijak nenadchl. Do čtení jsem se musela chvílemi nutit. No věřím, že jsem jedna z mála, ale toto vůbec není čtení pro mě...