To jsem já
Marlene Dietrich
Tajemná hrdinka mnoha slavných filmů, svůdná kráska s dlouhýma štíhlýma nohama, pojištěnýma údajně na horentní částky, žena opředená mnoha legendami, šansoniérka dobývající Paříž, Londýn i Moskvu. Z řádků jejích pamětí však vystupuje někdo úplně jiný - skromná a svědomitá herečka, přičítající své obrovské úspěchy pouze režisérům a kolegům-hercům, s nimiž pracovala. Milující matka a oddaná přítelkyně mnoha slvaných osobností - jejím životem procházemi Hemingway, Remarque, Gabin, Orson Welles, Edith Piaf a mnozí další. Zvláštní kapitolu tvoří Marlenino působení u americké armády za 2. světové války, kdy dodávala odvahu a přinášela chvilkové zapomenutí na válečné hrůzy mnoha statečným vojákům, přestože tím denně riskovala vlastní život. Vzpomínky okouzlující filmové hvězdy jsou nejen poutavým svědectvím o jednom z nejzajímavějších období světové kinematografie, ale především svědectvím o duchovním světě ženy, která - obdivovaná, milovaná i nenáviděná - dokázala vždycky zůstat sama sebou: člověkem, léčícím bolavé rány, jež lidem způsobil život.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1991 , Československý spisovatelOriginální název:
Marlene D., 1984
více info...
Přidat komentář
Na rozdíl od upřímné a otevřené knihy její dcery líčí autorka své životní osudy tak, jak si je sama upravila k své vlastní spokojenosti. Což nic neubírá na faktu, že byla mimořádná.
Štítky knihy
film herectví herečky Marlene Dietrichová, 1901-1992
Po https://www.databazeknih.cz/knihy/marlene-309939 jsem se Marlene nechtěla vzdát a pustila se do této biografie. Bohužel se jedná pouze o další románové zpracování Marlenina života, tentokrát z pera samotné Marlene.
Ta tu vystupuje jako hodná a všem nápomocná paní, která se nechává vést osudem a jinými. Je se všemi kamarádka, není ničí milenka.
Druhý manžel matky neexistuje, sestra neexistuje, manžel je dokonalý (to mu ani jednou nevadilo, jak Marlene trajdá po světě?). Dcera matku zbožňuje, ta ji tu na oplátku složila hold, jak je dokonalá a v čem všem se nevyzná.
Zajímavý je začátek, ve kterém Marlene popisuje, jak se dostala do uměleckého života, a pak konec, ve kterém už vystupuje jako zpěvačka. Dále postřehy k jednotlivým filmům a k tomu, jak se filmy vyrábějí.
Bohužel vše je časově neukotveno, vyprávění nemá pevný řád. To markantně vynikne v pasáži z druhé světové války, kdy zemře Roosevelt a pak se teprve slaví Vánoce 1944.
Přes všechny výtky to není špatná kniha. Dokáže nabudit dojem, že se s Marlene pohybujete ve světě filmu. Rovněž doufám, že se v ní reflektují i její skutečné názory na filmové řemeslo. S lidmi to je s rezervou, zde publikované informace nesedí s tím, co píše jinde. Ale takto chtěla být Marlene vnímána, když to tak uvedla do svého životopisu.
Myslím si, že to byla zajímavá žena, líbí se mi její nasazení během války. Už se těším, až si přečtu nějaký její nestranný životopis.