To jsem já, Edáček
Eduard Limonov (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/251044/bmid_to-jsem-ja-edacek-h4P-251044.jpg
4
31
31
Kultovní Limonovův román ze sedmdesátých let je autobiografickým obrazem autorova amerického pobytu. V tomto příběhu Amerika velká očekávání mladého sovětského literárního bohéma nenaplňuje: dává mu sice svobodu, ale kromě ní už jen sociální dávky. Právě americká zkušenost (do USA přišel v roce 1974) nasadila ostruhy jeho živelnému levičáctví, jehož se nevzdal dodnes. "Edáček" je dnes, stejně jako kdysi, v Rusku běžně vnímán jako literární opovážlivost hraničící s pornografií. Především je to ale drásavý milostný román, příběh chorobně sebevědomého egocentrika, jehož Amerika trestá za neúspěch a bere mu to nejdražší, co v životě má - ženu Jelenu.... celý text
Přidat komentář
Jako spisovatel je to génius, jako osobnost čurák. Nejvíc rozporuplná kniha jakou jsem četla za poslední rok. Týpeček, co se nedokáže přenést přes svoji ex, se pěšky poflakuje po New Yorku, a snaží se dostat ze své deprese sexem s náhodnými černochy na temných dvorcích a schodištích. Nenávidí se a zároveň si myslí že je nejlepší na světě a všichni by se mu v podstatě měli klanět, neustále ve své hlavě všechny odsuzuje, fantazíruje o páchání násilností, a v reálu je potom subina, co uklízí u svojí kamarádky s výhodami a kupuje své ex drahé dary i když sám nemá peníze, a v hlavě se mu to očividně všechno pere. Má dokonce i trošičku sebereflexe a uvědomuje si, že není moc dobrý člověk, nicméně jen někdy, a někdy naopak lituje že toho násilí není schopen, že jako není pravý muž, když svoji ex nezabil. (Vliv mládí v prostředí ukrajinských gangů, kde to asi tak chodilo, že když tu ženu nemáš ty tak ji nemá mít nikdo?)
Je extrémně misogynní, ženy píchá, ne že by měl sex s nimi, o své ex v první polovině knihy ani nezmíní, jaká je, nic kromě toho, jak strašně je hot (a jaká je to děvka). Dává ji na největší piedestal a zároveň ji uráží. Nevidí ji jako člověka... Potom ke konci knihy, kdy s ní víc interaguje irl a ne jen ve své hlavě, se ukáže, že ona asi taky není svatá, spíš vůbec, ale rozhodně by mě zajímal její pohled na věc. (Ukázalo se, že ona napsala knihu To jsem já, Jelena, jako odpověď na tuhle knihu, a to bych si fakt přečetla, jenomže je to jenom rusky.)
Asi by ten chlapec byl šťastnější v dnešní době, kdy je už víc ok být genderově nekonformní, nemusíš si dokazovat že jsi fakt muž tím, že svoji ženu zardousíš, a lidi jsou otevřenější v tom, co prožívají (možná?)... Ale vzhledem k tomu že on chtěl být pořád ten antagonista, co jde proti proudu, možná by byl fanoušek Adrewa Tatea nebo Trumpa nebo něco takovýho. Koneckonců autor opravdu měl pochybné názory až do konce svého života.
Občas je zase naopak hrozně milý, vypadá to, že chce jen lásku a komunitu lidí, kteří ho přijmou, a někoho, kdo ho bude milovat a toužit po něm. ,,Bratrství a láska lidí, to bylo to, o čem jsem snil, s čím jsem se chtěl setkat." A pak tě zase hitne s nějakou pálkou o tom jak ženy to všechny mají jednodušší než on, protože mají kundičky nebo něco takovýho.
No nic.
Hodně zajímavý je prostředí ruských emigrantů v Americe, a autorův názor na pravicově orientované Rusy.
Sexuální scény jsou celkem hot.
Na to, že se tam opravdu prakticky nic neděje, se to čte jako po másle.
Eddie bol skutočný disident, večný rebel a frajer. Takisto večný kontrarián. Nacbolov si u nás ľudia obcas zamieňajú s senilnými a zbabelymi putinofilnými akožekomunistami ala KSS, ale Eddie taký určite nebol, bol skutočný vzburenec.
Knižka má pár neskutočných a trefných pasážach o sklamaní ruského emigranta z Ameriky a o tom koľko sa na Zapade o Rusku klame. Validné kritiky západnej ľavice.Hlboko pravdivé pasáže o tom ako je FBI v podstate rovnaká ako KGB. Eddieho konieckoncov vyštvali aj z Ameriky. V tej dobe musela byt kontroverzná aj homosexualita, ktorú opisuje - mňa toto nechytá, ale chápem tomu, že zas robil všetko čo bolo zakázané. Viaceré uryvky sa mi vryli do pamäti. Akurat, že celá kniha v podstate nemá žiaden iný cieľ, než popísať pár dojmov. Je to skvelá kniha, ale Eddie bol ešte väčší človek.
Slovenskí nacboli ale taktiež zabúdajú, že Rus nie je Slovák a ruské záujmy nie sú to isté ako slovenské.
Tahle kniha mě dostala. Představuje silnou kritiku společnosti a zklamání z emigrace, se kterým se Edáček vyrovnává porůznu.
Edáček je zvláštní kniha. Mezi její silné stránky patří jazyková vybroušenost, styl, ostré metafory, vtip. Mezi její slabé stránky patří to, že je celkem o hovně.
No tak dočetl jsem to, magořina to jest vskutku veliká. To, že si oba tábory doby minulé v lecčems mohli podat ruku není tak úplně surprise. To, že hlavní hrdina po odchodu ze Svazu rozkládá kapitalismus zevnitř by byl docela čtivej bizár, jen když Edáček je konec konců jen snílek.
"Život sám o sobě je nesmyslný proces. Proto jsem v něm pro sebe vždy hledal vznešené poslání."
Autor na příběh nakupil spousty balastu v podobě probírání milostných eskapád s Jelenou, dílo tak mohlo, (a mělo!) být výrazně kratší.
Za jebání kapitalismu do ucha dávám alespoň o hvězdu navíc!
Ti Rusáci jsou fakt magoři. Zvlášť když se jakýmsi nedopatřením ocitnou v New Yorku. Připomíná to trochu Bukowského, teda kdyby se onen rozhodl v podstatě jen tak stát se buznou a sáhodlouze popisovat své mimoňské zážitky ze souloží s místními kovboji atd. Též detailní popisy masturbací mě nechávaly jaksi v klidu. V 17 bych byl z toho androše celý pryč, to mně ale bohužel už není, takže jsem se tím dost pronudil. Ani ten styl mě nebavil, tak co s tím. Nedoporučuji číst pokud je vám více jak 30 let a stali jste se páprdy, či jste už za život přečetli spoustu všelijakých těch Kerouaců apod.
Možná vhodné jako studijní materiál k ruské beat genaration. Pobavilo, že to Limonov nakonec v 90. letech dotáhl v Rusku až do parlamentu:)
Štítky knihy
homosexualita ruská literatura
To jsem já, Edáček
Nesdílím nadšení kamarádů nad tímhle dílem. I když vlastně... Hlavně je to totiž strašně ruský, a to já už dlouhá léta nemůžu. Je to proto strašně upatlaný. Ne kvůli popisu jeho sexuálních zážitků a představ. To vůbec. Ale kvůli tomu jeho ubrečenýmu, a přitom tak arogantnímu, rusáctví, a to se dá vydržet jen s největším sebezapřením.