To nejlepší z poezie 19. století
* antologie
Reprezentativní výbor z poezie básníků 19. století. Výběr z děl - Mgr. Ivana Lukelová, PhDr. Ivana Žatečková.
Přidat komentář
4/5 Z nostalgie dávám čtyři hvězdičky díky vzpomínkám na SŠ, která ve mne tato sbírka vzbouzí. Tento vyčerpávající výbor vice než 25 našich básnických velikánů jsem totiž četla poprvé již v roce 2007 a to právě na střední škole. Tehdy jsem ještě trpěla na básně a i tehdy jako dnes se mi některé básně a jejich autoři líbili více jiné méně... Měla-li bych hodnotit nynější optikou, tak by to ty 4 hvězdy fakt nebyly. Projevit se mohlo i to, že před lety jsem měla přečteno za jeden den, ale tentokráte jsem četla déle než rok.
U některých autorů bych ocenila více z díla, u jiných jiné úryvky a některé bych úplně zrušila.
Neumím posoudit, do jaké míry je výběr reprezentativní, ale obsahuje většinou dobré básně, někdy skvosty (např. Erben, Borovský) a někdy celkem slabé říkanky. Čili celkově dobrý průměr.
Řekla bych, že název titulu této publikace dost dobře odpovídá obsahu. V knize najdete skutečné poklady – ať už celé nebo částečné ukázky toho nejlepšího z poezie 19. století, která tehdy vznikala. Myslím si, že nejvhodnější bude titul pro ty, kdo se chtějí s touto literaturou seznámit či si ji zopakovat a nevědí, po čem přesně sáhnout. Pro takového člověka to může být dobrým odrazovým můstkem. Některé ukázky jsou zde notoricky známé (ukázky z Erbenovy Kytice či z Máchova Máje), některé trochu méně (Heyduk) – je pravda, že někteří autoři se dnes na školách již tolik neprobírají. Každopádně pokud vám poezie 19. století nic neříká a chcete se s ní začít seznamovat, tohle by mohl být dobrý začátek.
Zdařilý výběr z tvorby nejznámějších autorů té doby. A dobrá připomínka školních let, neboť obsahuje hodně básní, které jsme se učili nazpaměť.
Autorovy další knížky
2009 | Thriller |
2008 | Tichá hrůza |
2020 | Nejkrásnější dárek |
2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Něco sedlo, něco potěšilo, něco zklamalo.
„Již mrtvo vše, již mrtvo vše, kraj ani nezavzdýchá –
a marno vše a marno vše – ten tam je vzdor a pýcha,
ryk msty již nikdy nezazní zde do mrtvého ticha.“