Tokijský ghúl 11
Sui Išida (p)
Tokijský ghúl série
< 11. díl >
V podzemní laboratoři zuří lítá bitva a zdá se, že ghúlové mají tentokrát navrch. Pološílený Kaneki decimuje všechny kolem, morbidně roztomilá černobílá dvojčata si vyřizují staré účty s Džúzóem Suzujou a Labužník Cukijama má drápy i jazyk ostré jako břitvu. Poslední naděje inspektorů ÚPG tak spočívá v ostříleném Šinoharovi a jeho dvojitém quinque, ale... není už na záchranu pozdě?... celý text
Přidat komentář
Systém, ve kterém se lehce někam posuneme, ale místo toho, aby se vyřešilo dvacet rozjetých linek, tak se místo toho otevře deset dalších. Každý konec se více otevírá a jen zamíchává kartami, kde jsme ale krupiéra přestali sledovat už před deseti zamícháními. Cílovku to evidentně baví. Já už začínám drhnout.
Už 11 svazek TG a já si to opravdu užila. Miluju ty vložené flashbacky některých postav, kdy se dovídáme o takřka nemožných známostech a celkově dostáváme po malých drobečkách informace o tom, jak minulost zformovala některé postavy do podoby, které známe teď.
Ale otázek mám stále víc než dost a do konce TG už moc dílů nezbývá, tak snad odpovědi dostanu.
No a Kaneki a jeho mentální stav... to je teda něco!
Po nevyrovnané a ne moc dobré desítce, se všechno vrátilo do starých kolejí. Manga s číslovkou 11 se četla krásně, nechyběli napínavé sekvence i chvíle oddechu plné emocí. Příběh je čím dál zamotanější. Dovídáme se, že každá z postav sebou nese určitá tajemství a tíhy z minulosti. To platí jak pro ghúly, tak pro "holubice" z ÚPG.
Kresba je v tomhle díle typická pro TG sérii - občas (hlavně v akčních sekvencích) docela nepřehledná, jindy opravdu nádherná.
P.S. Kaneki v kakuja módu je i přes svou šílenost kurňa badass.
Jedenáctým dílem se série opět vrací do té podoby, v jaké jí miluji. Politika kolem ÚPG trochu opadá a přichází souboje a silné emoce, které přímo příští z každé stránky. Tímhle dílem jsem si zase uvědomil, jak skvělý Tokijský ghúl je!
Dám si s tebou rande
v knihkupectví
a pak ti jemně
jemňoučce
promíchám střeva.
Hned od prvních stránek se mi zdá kresba celkem nepřehledná. Nakresleno moc zhuštěně a nemá to tu klasickou přehlednost, jako dříve. Vše se asi odráží v mistrově náladě a možná spěchem, aby splnil požadované časové kvóty.
Citát: Žít znamená požírat druhé. A tak teda budu žrát!
Největší psycho zažijete v příběhu #107 nazvaném Trhlina. Tohle se povedlo. Přidám pár dobrých soubojů, zaujme i nová postava a hlavně, děj se posouvá o kus dále. Vše se řítí buď do vítězného finále nebo naprosté zkázy. Není to žádná extra třída, ale v tomto světě je to celkem povedený příběh.
Malá ochutnávka:
ÚPG se kromě svých běžných povinností podílí na výchově sirotků po obětech ghúlů. Poskytuje jim vzdělání a pomáhá s každodenním životem.
Po dosažení 18 let jich více než polovina nastoupí na akademii ke dvouletému studiu, po jehož absolvování se stávají inspektory ÚPG.
Možná jsem to někde přehlédl, ale v tomto svazku je informace, která mě celkem překvapila. Povídá se tady, že Ghúlové jsou i v Číně. A já, pako, myslel, že jsou jen v Japonsku. Inu, je vidět, že nás čeká ještě dost překvapení.
Vybral jsem devět citátů a vložil je mistru Ischidimu do profilu. Při čtení jsem poslouchal blacketalovou skupinu Bathory.
Citát: Kanibalismus dokáže ghúla připravit o rozum. Je to síla šílenství.
(You fight for it and live for it, then it lets you down, Fight for life and it's all i see, Fight for life until it's through with me, Chewing me up, engulfed in madness, Searching again, Meaning in life, I keep on searching further to no end." ... Fight For Life - Soil)
Tenhle díl mi, dvou předchozích špatných, udělal radost. První polovina je akce. Nic jediného. Na pár stránkách flashbacky, ale jinak rubanice. Přehledné, hezké, k tomu asi není co dodávat. Druhá polovina a nás výrazně posune. V ději, v přísunu informací. Příští díl má nastartováno. Ale raději potichu. Ať to nezakřiknu jako minule.
Tato série je moje srdcovka a já už nevím jak ji vychválit, abych se neustále neopakovala... Těším se na další díly.
Tokyo ghoul, bylo jedno z mých prvních anime, co jsem kdy viděla, jakožto fanoušek japonských mang, mám zakoupenou domu celou sérii a můžu ji vřele doporučit ostatním.
Kanibalismus ghúla posílí na těle, ale oslabí na duchu. To poznává i pološílený Kaneki, který nyní ovládá dráp natolik, že se dokáže proměnit v jakousi monstrózní stonožku. Při soubojích nehledí na přátele, ani na nepřátele. Bitva v laboratořích se rozhořela na plné obrátky. A zpovzdálí to s doktorem sleduje i jednooký král.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2016 | Tokijský ghúl 1 |
2016 | Tokijský ghúl 2 |
2017 | Tokijský ghúl 3 |
2017 | Tokijský ghúl 5 |
2019 | Tokijský ghúl:re 1 |
Opět mám pocit, že kniha neustále skáče od jedné záhady ke druhé, občas se pomíchají, ale nikdy nedostaneme odpovědi jen další otázky.