Tomáš a jeho sumy
Tomáš Machula
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433614/bmid_tomas-a-jeho-sumy-suZ-433614.jpeg
5
4
4
Pro každé velké období lidských dějin můžeme najít nějakou zásadní knihu, která charakterizovala a představovala příklad toho nejlepšího, co se v dané době najde. Ve středověku to bude rozhodně Suma teologie Tomáše Akvinského. Je to jedno z velkých děl, které mělo význam a vliv nejen v době svého vzniku, ale i v dobách následujících. Přestože se slovo Suma stalo skoro synonymem Sumy teologie, ve středověku bylo různými autory sepsáno sum více. Sám Tomáš Akvinský je autorem hned dvou: vedle Sumy teologie je to Suma proti pohanům. Kniha Tomáš a jeho sumy je koncipována jako výklad těchto dvou Tomášových sum. Jejím cílem je čtenářsky přijatelný text nezatížený poznámkovým aparátem, ale doplněný o schematická či tabulková vyjádření Tomášových úvah, exkurzy objasňující některé v textu zmíněné pojmy, osobnosti či události, a především o co nejvíce úryvků, které čtenáře vedou od četby o Tomášovi k četbě Tomáše. Důležitým rozměrem knihy je rovněž obrazový doprovod, který jako by dával do souvislosti pravdu a dobro (o které v Sumách jde) s krásou, která je vždy, ať už viditelně, či skrytě, doprovází.... celý text
Přidat komentář
Kniha usiluje o maximální přístupnost Tomášových Sum pro kohokoli. Myslím, že autor má plnou bednu tomistických textů, které jsou provedeny na "vyšším levelu". Ovšem těžko říct, co je nejefektivnější k tomismu publikovat...
Štítky knihy
náboženství 13. století scholastika monografie komentáře svatý Tomáš Akvinský, 1225-1274 křesťanská teologieAutorovy další knížky
| 2009 |  Česká tomistická psychologie |
| 2019 |  Tomáš a jeho sumy |
| 2007 | Filosofie přírody |
| 2011 | Tomismus čtyřiadvaceti tezí |
| 2003 | De aeternitate mundi sv. Tomáše Akvinského v historické perspektivě |
„Přijímat něco vírou znamená přijmout a spolehnout se na to, co pro nás není evidentní, a to na základě svědectví nanejvýš pravdivého a spolehlivého Boha. Křesťanská víra není lehkomyslné přijetí kdejaké hlouposti, kterou člověku někdo předestře. Je to naopak přijetí rozumné, důvodné a uvážené. Předmět víry, neboli to, v co věřím, sice nepoznávám dokonale rozumem na způsob vhledu nebo důkazu, ale to, proč ji přijímám vírou, mám odůvodněné a uvážené. Jak říká Apoštol Pavel: ‚Vím, komu jsem uvěřil‘. A Tomáš by asi dodal: ‚Vím, proč jsem uvěřil.‘“
Mám tendenci souhlasit s názorem, že autor téhle publikace má doma plnou bednu hlubších tomistických textů. Jasně. Možná ale o to víc oceňuji, že dokázal takhle „sestoupit“ se svých akademických výšin a pokusil se prezentovat Tomáše způsobem, který je šířeji přístupný. Myslím si, že se to povedlo na výbornou, po knížce Jsoucno a bytí profesora Sousedíka to pro mě byl další cenný vstup do Tomášova světa, zde podaný opravdu mimořádně vstřícně – kombinace slov Tomášových a slov o Tomášovi byla vhodně zvolená a vedla ke srozumitelné prezentaci Tomášových klíčových témat. A speciálně jsem ocenil přehledná schémata: nejednou jsem se přistihl u toho, že očima sleduju úryvek ze Summy a prstem si při tom ukazuju na obrázku, kde se ve výkladu zrovna nacházím. :-)
Dlouho jsem žil smířen s tím, že Tomášův myšlenkový svět je pro mě nepřístupný, ale že to možná není až taková škoda, protože je to stejně taková přežitá teoretizující scholastika, k současnému životu nevztažená. Tahle kniha dokázala můj názor pozměnit. Tomáš z ní promlouval o tématech, kterými se zabývám právě teď, navíc způsobem, který mě dokázal oslovit, zaujmout a obohatit. Dobro a zlo, ctnosti a neřesti, milost a přirozenost, pravda...
„Jestliže tedy poslední štěstí člověka nespočívá ve vnějších věcech, kterým říkáme dary štěstěny, ani v dobrech těla, ani v dobrech smyslové části duše, ani v dobrech intelektové části duše podle úkonu morálních ctností, nebo podle úkonu umění a prozíravosti, nezbývá než říci, že poslední štěstí člověka spočívá v nazření pravdy.“
(Tomáš Akvinský – Summa contra Gentiles)