• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 13 knih

Nové komentáře u knih Tomáš Machula

Ospravedlnění a dědičný hřích v ekumenickém dialogu

„„Společně vyznáváme, že hříšníci jsou ospravedlňování vírou v Božím spásném díle v Kristu. Působením Ducha svatého ve křtu je jim dán dar spásy, který je základem celého křesťanského života. V ospravedlňující víře, která zahrnuje naději a lásku k Bohu, skládají svou důvěru v Boží milostivý příslib. Taková víra se projevuje láskou. Křesťan proto nemůže a nesmí zůstat bez skutků. Avšak nic z toho, co se ze strany ospravedlněného předchází nebo doprovází svobodně daný dar víry, není ani příčinou ospravedlnění, ani ospravedlnění nezasluhuje.“ Téma ospravedlnění bývá považováno za jedno z těch, které vytváří nepřekonatelnost mezi římskokatolickou církví a evangelíky-luterány. Je optimistické si přečíst, že alespoň na teoretické úrovni teologové obou stran deklarují, že rozpory nejsou nepřekonatelné a že je zde konsenzus ohledně základních pravd o tomto učení. Neznamená to, že evangelíci přestanou být evangelíky a katolíci katolíky, to zdaleka ne, závažnost a závaznost naší víry nás nutí brát velmi vážně i relativně drobné rozdíly. Přesto: je dobré si uvědomit – oproti různým předsudkům, z obou stran, na které už jsem vícekrát narazil -, že luteráni neodmítají obnovu života a křesťanské skutky, a že katolíci nepopírají nezávislost Božího daru milosti na lidské spolupráci. Jsme si blíž, než si myslíme. Občas při svém čtení teologických knih narazím na dílo, o kterém si myslím, že přesahuje svůj obzor a může poskytnout potěšení širšímu okruhu čtenářů, než jak by to podle názvu a anotace vypadalo. Kniha Ospravedlnění a dědičný hřích v ekumenickém dialogu není ten případ, tenhle spisek opravdu zaujme pouze toho, kdo se cíleně zajímá o ospravedlnění a dědičný hřích v ekumenickém dialogu. :-) „Když se Bůh skrze osvícení Ducha svatého dotýká srdce člověka, nezůstává člověk zcela nečinný, protože přijímá vnuknutí, byť ho může i odmítnout. Zároveň se ale bez milosti Boží nemůže před Bohem svobodnou vůlí pohnout ke spravedlnosti. Když se tedy ve svatých písmech říká: ‚Obraťte se ke mně, a já se obrátím k vám‘ (Zach 1,3), je nám připomínána naše svoboda. Když odpovídáme: ‚Obrať nás, Pane, k sobě, a budeme obráceni‘ (Pláč 5,21), vyznáváme že Boží milost nás předchází.“ (Dekret o ospravedlnění, Tridentský koncil, 1546)“... celý text
— mirektrubak

---

Tomáš a jeho sumy

„„Přijímat něco vírou znamená přijmout a spolehnout se na to, co pro nás není evidentní, a to na základě svědectví nanejvýš pravdivého a spolehlivého Boha. Křesťanská víra není lehkomyslné přijetí kdejaké hlouposti, kterou člověku někdo předestře. Je to naopak přijetí rozumné, důvodné a uvážené. Předmět víry, neboli to, v co věřím, sice nepoznávám dokonale rozumem na způsob vhledu nebo důkazu, ale to, proč ji přijímám vírou, mám odůvodněné a uvážené. Jak říká Apoštol Pavel: ‚Vím, komu jsem uvěřil‘. A Tomáš by asi dodal: ‚Vím, proč jsem uvěřil.‘“ Mám tendenci souhlasit s názorem, že autor téhle publikace má doma plnou bednu hlubších tomistických textů. Jasně. Možná ale o to víc oceňuji, že dokázal takhle „sestoupit“ se svých akademických výšin a pokusil se prezentovat Tomáše způsobem, který je šířeji přístupný. Myslím si, že se to povedlo na výbornou, po knížce Jsoucno a bytí profesora Sousedíka to pro mě byl další cenný vstup do Tomášova světa, zde podaný opravdu mimořádně vstřícně – kombinace slov Tomášových a slov o Tomášovi byla vhodně zvolená a vedla ke srozumitelné prezentaci Tomášových klíčových témat. A speciálně jsem ocenil přehledná schémata: nejednou jsem se přistihl u toho, že očima sleduju úryvek ze Summy a prstem si při tom ukazuju na obrázku, kde se ve výkladu zrovna nacházím. :-) Dlouho jsem žil smířen s tím, že Tomášův myšlenkový svět je pro mě nepřístupný, ale že to možná není až taková škoda, protože je to stejně taková přežitá teoretizující scholastika, k současnému životu nevztažená. Tahle kniha dokázala můj názor pozměnit. Tomáš z ní promlouval o tématech, kterými se zabývám právě teď, navíc způsobem, který mě dokázal oslovit, zaujmout a obohatit. Dobro a zlo, ctnosti a neřesti, milost a přirozenost, pravda... „Jestliže tedy poslední štěstí člověka nespočívá ve vnějších věcech, kterým říkáme dary štěstěny, ani v dobrech těla, ani v dobrech smyslové části duše, ani v dobrech intelektové části duše podle úkonu morálních ctností, nebo podle úkonu umění a prozíravosti, nezbývá než říci, že poslední štěstí člověka spočívá v nazření pravdy.“ (Tomáš Akvinský – Summa contra Gentiles)“... celý text
— mirektrubak

---

Tomáš a jeho sumy

„Kniha usiluje o maximální přístupnost Tomášových Sum pro kohokoli. Myslím, že autor má plnou bednu tomistických textů, které jsou provedeny na "vyšším levelu". Ovšem těžko říct, co je nejefektivnější k tomismu publikovat...“... celý text
— PMR

---

---

Tomismus čtyřiadvaceti tezí

„Asi nejlepší česká kniha na seznámí všech důležitých tomistických "tezí", nezůstává však jen na obecné rovině, ale při popisu jde také do dostatečné hloubky.“... celý text
— VojtěchI.

---

Causa efficiens; Příčina účinná a princip kauzality mezi realismem a redukcionismem

„Jedno z filosoficky nejzajímavějších témat. Zpracování musí zůstat dílčí, ale přesto zaslouží uznání.“
— PMR