Ospravedlnění a dědičný hřích v ekumenickém dialogu přehled
Tomáš Machula
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503304/bmid_ospravedlneni-a-dedicny-hrich-v-eku-do0-503304.jpg
5
2
2
Společná deklarace katolické církve a Luterského světového svazu k učení o ospravedlnění Dekrety Tridentského koncilu o dědičném hříchu a ospravedlnění : pracovní překlad
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ospravedlnění a dědičný hřích v ekumenickém dialogu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ospravedlnění a dědičný hřích v ekumenickém dialogu v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 1x |
Autorovy další knížky
2009 | Česká tomistická psychologie |
2019 | Tomáš a jeho sumy |
2007 | Filosofie přírody |
2011 | Tomismus čtyřiadvaceti tezí |
2003 | De aeternitate mundi sv. Tomáše Akvinského v historické perspektivě |
„Společně vyznáváme, že hříšníci jsou ospravedlňování vírou v Božím spásném díle v Kristu. Působením Ducha svatého ve křtu je jim dán dar spásy, který je základem celého křesťanského života. V ospravedlňující víře, která zahrnuje naději a lásku k Bohu, skládají svou důvěru v Boží milostivý příslib. Taková víra se projevuje láskou. Křesťan proto nemůže a nesmí zůstat bez skutků. Avšak nic z toho, co se ze strany ospravedlněného předchází nebo doprovází svobodně daný dar víry, není ani příčinou ospravedlnění, ani ospravedlnění nezasluhuje.“
Téma ospravedlnění bývá považováno za jedno z těch, které vytváří nepřekonatelnost mezi římskokatolickou církví a evangelíky-luterány. Je optimistické si přečíst, že alespoň na teoretické úrovni teologové obou stran deklarují, že rozpory nejsou nepřekonatelné a že je zde konsenzus ohledně základních pravd o tomto učení. Neznamená to, že evangelíci přestanou být evangelíky a katolíci katolíky, to zdaleka ne, závažnost a závaznost naší víry nás nutí brát velmi vážně i relativně drobné rozdíly. Přesto: je dobré si uvědomit – oproti různým předsudkům, z obou stran, na které už jsem vícekrát narazil -, že luteráni neodmítají obnovu života a křesťanské skutky, a že katolíci nepopírají nezávislost Božího daru milosti na lidské spolupráci. Jsme si blíž, než si myslíme.
Občas při svém čtení teologických knih narazím na dílo, o kterém si myslím, že přesahuje svůj obzor a může poskytnout potěšení širšímu okruhu čtenářů, než jak by to podle názvu a anotace vypadalo. Kniha Ospravedlnění a dědičný hřích v ekumenickém dialogu není ten případ, tenhle spisek opravdu zaujme pouze toho, kdo se cíleně zajímá o ospravedlnění a dědičný hřích v ekumenickém dialogu. :-)
„Když se Bůh skrze osvícení Ducha svatého dotýká srdce člověka, nezůstává člověk zcela nečinný, protože přijímá vnuknutí, byť ho může i odmítnout. Zároveň se ale bez milosti Boží nemůže před Bohem svobodnou vůlí pohnout ke spravedlnosti. Když se tedy ve svatých písmech říká: ‚Obraťte se ke mně, a já se obrátím k vám‘ (Zach 1,3), je nám připomínána naše svoboda. Když odpovídáme: ‚Obrať nás, Pane, k sobě, a budeme obráceni‘ (Pláč 5,21), vyznáváme že Boží milost nás předchází.“
(Dekret o ospravedlnění, Tridentský koncil, 1546)