Tomáš Holý: kluk, který nikdy nezestárl
Jan Brdička
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/131276/bmid_tomas-holy-kluk-ktery-nikdy-nezesta-GES-131276.png
4
26
26
Tomáš Holý vstoupil do našich srdcí a stal se legendou dětského herectví. To, že mu nemilosrdný osud dopřál tak krátký čas, v tom – na rozdíl od jiných „legend“ – nehraje žádnou roli. Na jeho neopakovatelným způsobem ztvárněné malé hrdiny bychom nezapomněli, ani kdyby dnes žil šťastně a spokojeně mezi námi (a zřejmě mimo světla ramp, po nichž vlastně nikdy netoužil). Jeho vůbec první biografie nás seznámí s hereckými začátky, zevrubněji se věnuje legendárním snímkům Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny či „šumavské trilogii“, zastaví se u filmů neprávem opomíjených (Prázdniny pro psa, Upír ve věžáku, Setkání v červenci či Útěky domů), těch, v nichž ztvárnil pouze vedlejší role (Marečku, podejte mi pero!, Smrt stopařek, Ať žijí duchové!, Tajemství Ocelového města) i takových, které po právu upadly v zapomnění (Anna proletářka, Muž s orlem a slepicí, Postavení mimo hru) – ale i ty dokázal prozářit svou bezprostředností a hereckým umem. Dočteme se o jeho názorech na herectví a život pracovní i soukromý, dozvíme se, jak trávil volný čas, jak si představoval své životní i profesní směřování… a bohužel i to, jak záhy opustil tento svět. Součástí knihy jsou také výpovědi osobností z filmové branže a přátel, stejně jako přehled všech snímků, v nichž se během své krátké, ale o to pozoruhodnější, kariéry objevil. Věříme, že si tato kniha najde cestu do srdce všech, kde již léta přebývá nezapomenutelný Tomáš Holý.... celý text
Přidat komentář
I když kniha moc nového nepřináší, přečetla jsem si ji s radostí a s úsměvem, Protože Tomáš vůbec nezemřel....
Pokud Vás zajímá filmografie Tomáše Holého (podaná nestrohým výčtem filmů), pak je tato kniha pro Vás ta pravá.
Pokud Vás spíše zajímá život Tomáše Holého, pak doporučuji knihu: “Jmenuju se Tomáš” od Oty Karse.
Kniha byla relativně čtivá, poměrně povrchní (hl. co se informací o životě týče) a vlastně mě asi nejvíc vadilo to, že některé informace jsou zcela v rozporu s knihou: “Jmenuju se Tomáš”. Já Toma neznala (ani znát nemohla s ohledem na můj rok narození :-)) a chápu, že kniha od Oty Karse vyšla později než tato, ale min. smrt Tomáše Holého se zdá nedůvěryhodná vůči tomu, jak ji popisuje Ota Kars, který u ní sice nebyl, ale pro knihu oslovil lidi, kteří s Tomášem v ten den byli a do knihy to vkomponoval formou svědectví (výpovědích lidí, kteří s ním byli vč. spolezdce). Rozumím, že mohou existovat odchylné verze, ale autor sám na straně 68 uvádí, že se osobně setkal s těmi, kdo pana Holého dobře znali a nějakou část života s ním strávili. A kamarádi by mezi takové osoby patřit měli, notabene, když autor má i vyjádření Lucie Bílé, která s panem Holým strávila cca 6 měsíců intenzivní lásky. Ostatně kamarádi tvrdí, že jeho "největší životní láska" úplně nebyla šestiměsíční známost (strana 54 knihy), ale jeho první vztah (asi právě proto, že to byl první vztah).
Min. dvě narážky na to, čím by dnes pan Holý mohl být (právníkem, hercem či něčím jiným), mi přijdou už moc (stačí jednou, ne;-)?). Oslovení právníkem se hodí, až jím člověk skutečně je (tedy po úspěšném absolvování právnické fakulty), byť pan Holý byl dost šikovný a jistě by se právníkem stal.
Poslední věc, kterou musím okomentovat, je následující tři citáty z knihy:
"Možná by vás napadlo, že práva budou vzhledem k jeho nespoutané povaze příliš strnulá a nezáživná, ale on je tak nevnímal." (str. 48)
Nevím, jak v době totalitního režimu, ale nazývat studium práv jako "strnulé" a "nezáživné" je velkým mýtem a možná stojí za to si k tomu napřed něco zjistit, než tento mýtus rozšiřovat.
"Ne snad, že by je bral tak vážně, aby se z něj stal jakýsi právnický "suchar", ale nahlížel na ně jako na prostředek, jak po letech bezpráví prokazovat skutečnou-a nikoliv vrchností "ordinovanou"-spravedlnost."(str. 48)
Nevím, odkud autor vzal, že jsou právníci "suchaři". Tomáš Holý začal práva studovat v době totalitního režimu a nemohl vědět, že dojde ke změně režimu. Spravedlnost asi v komunistických právních předpisech nenašel a ani dnes není možné se neřídit zákonem (když bychom pocitově vnímali spravedlnost jinak-ano, budeme se snažit najít řešení a spravedlnost, ale není to tak jednoduché a jako čerstvá absolventka práv stále věřím/možná naivně/, že spravedlnosti je možné dosáhnout).
"Zkrátka a dobře-chtěl pomáhat. Ne sám sobě, jak bylo tehdy zvykem, ale všem."(strana 49)
Ano, toto je idea, která u studentů práv stále přetrvává a i já ji-jako absolvent-mám. Chápu, že v té době nebylo vždy zvykem pomáhat, ale to může platit i nyní.
Resumé: Dvě hvězdy za snahu, třetí přidávám za filmografii i vzpomínky + perličky z natáčení. Za mě je prostě kniha: "Jmenuju se Tomáš" top a je dost smutné, jaký osud Tomáše Holého postihl.
Pro fanoušky Tomáše Holého kniha poskytuje dobrý přehled jeho kariéry, zmiňuje postřehy jeho kolegů a střípky z jeho života. Průměrná, odpočinková kniha.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Tomáš Holý: kluk, který nikdy nezestárl |
| 2010 |  Radoslav Brzobohatý – Chlap se širokým srdcem |
| 2011 | Vladimír Ráž - příběh prvního milovníka |
| 2013 |  Jiří Bartoška : ženy, filmy, cigára... |
| 2017 |  Otto Šimánek: Pan Tau... a nejen on |
" Z doby kamenné "
Podtitul knihy opět mluví pravdu. Tomáš, i když zemřel velmi mladý, nikdy nezestárne. Jeho odkaz v podobě třinácti filmů, které natočil s námi budou pořád. Ve 36 zemích světa jsou dodnes velmi oblíbené, trhají rekordy sledovanosti. Kniha kromě osobních vzpomínek Tomáše na natáčení nebo režisérky Poledňákové obsahuje celý souhrn filmu, ve kterých se objevila dětská hvězdička. Hvězdička, která bude pořád svítit. Krásně napsano!