Tomáš Holý: kluk, který nikdy nezestárl přehled

10.09.2021

Pokud Vás zajímá filmografie Tomáše Holého (podaná nestrohým výčtem filmů), pak je tato kniha pro Vás ta pravá.

Pokud Vás spíše zajímá život Tomáše Holého, pak doporučuji knihu: “Jmenuju se Tomáš” od Oty Karse.

Kniha byla relativně čtivá, poměrně povrchní (hl. co se informací o životě týče) a vlastně mě asi nejvíc vadilo to, že některé informace jsou zcela v rozporu s knihou: “Jmenuju se Tomáš”. Já Toma neznala (ani znát nemohla s ohledem na můj rok narození :-)) a chápu, že kniha od Oty Karse vyšla později než tato, ale min. smrt Tomáše Holého se zdá nedůvěryhodná vůči tomu, jak ji popisuje Ota Kars, který u ní sice nebyl, ale pro knihu oslovil lidi, kteří s Tomášem v ten den byli a do knihy to vkomponoval formou svědectví (výpovědích lidí, kteří s ním byli vč. spolezdce). Rozumím, že mohou existovat odchylné verze, ale autor sám na straně 68 uvádí, že se osobně setkal s těmi, kdo pana Holého dobře znali a nějakou část života s ním strávili. A kamarádi by mezi takové osoby patřit měli, notabene, když autor má i vyjádření Lucie Bílé, která s panem Holým strávila cca 6 měsíců intenzivní lásky. Ostatně kamarádi tvrdí, že jeho "největší životní láska" úplně nebyla šestiměsíční známost (strana 54 knihy), ale jeho první vztah (asi právě proto, že to byl první vztah).

Min. dvě narážky na to, čím by dnes pan Holý mohl být (právníkem, hercem či něčím jiným), mi přijdou už moc (stačí jednou, ne;-)?). Oslovení právníkem se hodí, až jím člověk skutečně je (tedy po úspěšném absolvování právnické fakulty), byť pan Holý byl dost šikovný a jistě by se právníkem stal.

Poslední věc, kterou musím okomentovat, je následující tři citáty z knihy:

"Možná by vás napadlo, že práva budou vzhledem k jeho nespoutané povaze příliš strnulá a nezáživná, ale on je tak nevnímal." (str. 48)
Nevím, jak v době totalitního režimu, ale nazývat studium práv jako "strnulé" a "nezáživné" je velkým mýtem a možná stojí za to si k tomu napřed něco zjistit, než tento mýtus rozšiřovat.

"Ne snad, že by je bral tak vážně, aby se z něj stal jakýsi právnický "suchar", ale nahlížel na ně jako na prostředek, jak po letech bezpráví prokazovat skutečnou-a nikoliv vrchností "ordinovanou"-spravedlnost."(str. 48)
Nevím, odkud autor vzal, že jsou právníci "suchaři". Tomáš Holý začal práva studovat v době totalitního režimu a nemohl vědět, že dojde ke změně režimu. Spravedlnost asi v komunistických právních předpisech nenašel a ani dnes není možné se neřídit zákonem (když bychom pocitově vnímali spravedlnost jinak-ano, budeme se snažit najít řešení a spravedlnost, ale není to tak jednoduché a jako čerstvá absolventka práv stále věřím/možná naivně/, že spravedlnosti je možné dosáhnout).

"Zkrátka a dobře-chtěl pomáhat. Ne sám sobě, jak bylo tehdy zvykem, ale všem."(strana 49)
Ano, toto je idea, která u studentů práv stále přetrvává a i já ji-jako absolvent-mám. Chápu, že v té době nebylo vždy zvykem pomáhat, ale to může platit i nyní.

Resumé: Dvě hvězdy za snahu, třetí přidávám za filmografii i vzpomínky + perličky z natáčení. Za mě je prostě kniha: "Jmenuju se Tomáš" top a je dost smutné, jaký osud Tomáše Holého postihl.