Brána osudu
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234838/mid_brana-osudu-wzv-234838.jpg
3
208
208
Tommy & Pentlička série
< 5. díl
Jedinečné, důvtipné a napínavé příběhy z pera královny zločinu a nejprodávanější spisovatelky všech dob – nyní nově v luxusní edici věnované speciálně jejím detektivkám. Tommy a Pentlička Beresfordovi se rozhodnou užít si zasloužený odpočinek a pořídí si dům na venkově. Stěhování jim však komplikuje množství knih – ať vlastních, či těch, které tu zanechali předchozí majitelé. Mezi nimi je i Černý šíp od Roberta Louise Stevensona. A v něm zašifrovaná zpráva o smrti Mary Jordanové… Objasňování záhady z minulosti a odhalení tajných špionážních souvislostí spustí řetězec událostí, které mají za následek další vraždu – a Tommy s Pentličkou se opět ocitají ve smrtelném nebezpečí… Brána osudu z roku 1973 je posledním románem, který Agatha Christie napsala. Na zpracování zápletky se sice podepsal neúprosně ubíhající čas, přesto šlo ve třiaosmdesáti letech a po desítkách mimořádně úspěšných titulů o výkon, jenž si zaslouží jak trochu laskavé shovívavosti, tak především úctu všech milovníků autorčiných knih.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
Postern of Fate, 1973
více info...
Přidat komentář
Všechno už je zde napsáno. Co mne zaujalo snad nejvíc, byl láskyplný popis myšlení pejska.
Uspokojivé.
Víc jak polovinu knihu jsem se přemáhala, abych ji vůbec dočetla a bohužel nestálo to za to. Kniha nemá náboj, napětí ani pořádnou zápletku a i rozluštění je takové nějaké nedokončené. Neustále opakování frází, kdy někdo něco od někoho slyšel je úmorné. Ačkoli mám ACh ráda, tuhle knihu si už nikdy znovu nepřečtu.
První setkání s touto ústřední dvojicí bylo vlastně zklamáním, omluvou je však to, že se jedná o poslední román autorky, na což je upozorněno i v samotném českém překladu knihy. Děj vlastně moc neubíhá, nic zvláštního se v něm neděje, dialogy jsou místy nesrozumitelné a těžko se čtou, kriminální zápletka jako kdyby byla upozaděná.
Bohužel pro mě jedna z průměrnějších autorčiných knih. Nepřišlo mi to až tak geniální jako ostatní autorčiny knihy, ale i přes to je to velice dobrá detektivka, u které si určitě budete namáhat mozek a budete zvědaví, kdo za vším stojí.
Poslední kniha slavné autorky a zároveň poslední příběh o Pentličce. Moc se detektivka nepovedla, spíše než příběh samotný mi připadá, že autorka knížku pojala jako ukázku problémů pokročilého věku, jemuž jsou Tommy, Pentlička a i Agatha vystaveni. Proto celý děj mi připadá nějaký "vyumělkovaný" pro starší generaci a moc se to nepovedlo. Ale já bych takovou knihu nikdy nenapsal a tak nekritizuji a vzpomínám na jiné knihy paní Christií.
Podle poznámky uvedené v závěru knihy, tato kniha (vydaná v roce 1973) byla autorčinou poslední knihou, kterou napsala před svou smrtí. Bohužel na jejím obsahu je velmi vidět, že děj nemá obvyklý náboj jako např. knihy s nejznámějšími postavami této autorky, a to Herculem Poirotem nebo Jane Marplovou, a proto jí i hodně ubírají na čtivosti.
Bál jsem se dané dvojice, protože většinou se jedná o špionáž, zde sice byla také, ale byla zde i vražda, takže ok
Ne vše se povede, ale u této autorky se to vzhledem k ostatní její tvorbě dá lehce skousnout a přečíst.
I mistr tesař se jednou utne. V případě Agathy Christie to bylo asi tady. Měla na to nárok, psát to mně teď tak jako jí v takhle pozdním věku, tak si pískám :-) Ale děkuju Čtenářské výzvě roku 2018 za téma poslední knihy autora, díky kterému jsem si tuto knížku přečetla, protože jinak bych se (po přečtení níže uvedených odrazujících komentů) asi k jejímu přečtení neodhodlala. A to by mě mrzelo, protože Agathu chci přečíst celou!
Nedoporučovala bych číst tuto knihu jako první od Agathy, udělali byste si možná špatný obrázek. Tohle je něco jako návštěva u staré tetičky, kterou milujete a odpustíte jí tedy, že je občas popletená, občas se opakuje, občas jí není moc rozumět. Vy jí ale všechno tohle odpustíte, protože jí máte rádi, protože stále ještě je zábavná a protože je zajímavé vidět Pentličku jako starou paní .
Poprvé se mi nepodařilo se začíst... je z toho opravdu cítit Agathina nostalgie - časté vzpomínání na bývalé případy (hlavně jeden) Tommyho a Pentličky. Připadá mi ta kniha opravdu taková jako rozlučková... převládá ohlédnutí za životem nad napínavostí příběhu.
To nejslabší co jsem od Agathy četl. Místo napínavé detektivky jsem dostal spíše vyprávění babičky, která s nostalgií vzpomíná na své mládí. Ale rozhodně nad touto autorkou nelámu hůl, protože vím, že tuto knihu napsala ve svých 83 letech, takže se i ta trocha nostalgie dá přetrpět.
Precteno v ramci ctenarske vyzvy. Docela by mne zajimalo, jestli to zamyslela Agatha Ch jeste dal upravovat. Oproti jinym jejim dilum (ktere mam opravdu rad) mi tato knizka prijde, ze by si urcite zaslouzila dalsi zasahy, je v tom docela dost opakujicich se myslenek, dej se vlece a pritom ten zaver je velice uspechany.
Postava Pentlicky ani Tommyho mi k srdci neprirostla v zadnem z jejich romanu, ale tady mi byli nejak super nesympaticti. Honem si spravit chut nejakym Poirotem.
Tommy a Pentlička už jako důchodci řeší poslední případ. Jako oddechové čtení dobré.
Zatím jsem četla jen 3 knihy od Agathy Christie, ale tato byla opravdu nejhorší. Ještě nikdy jsem nenáviděla hlavní hrdinku tak moc, jako Pentličku. Autorka v knize zmiňuje asi stokrát svou dřívější knihu, to je taky docela otravné a říkám si, máš to Agáto zapotřebí?? Děj vůbec neplynul a nebýt toho, že se mi knížka hodila do Čtenářské výzvy, tak bych ji asi ani nedočetla. Příště se raději budu držet osvědčeného Poirota!
Z této knihy jsem trochu zklamaná. Jde o útlou knížku, která mě velmi zaujala motivem knih - pro mě jako pro milovníka knih to bylo jedinečné. Ovšem některé pasáže mi přišly dost zmatečné a zbytečně zdlouhavé, což mělo za následek, že jsem se u knihy chvílemi nudila.
Jediné, co mě těšilo, byly krátké kapitoly. Jelikož tohle byla moje první kniha od Agathy, nedávám ji červenou - vyzkouším i její jiné knihy.
Až na ten konec. Jinak bych dala 5 hvězdiček. Líbil se mi způsob "pátrání"... a miluji knihy... ;-)
Agathu Christie miluji, ale tenhle její příběh byl při vší úctě nejslabší z toho, co napsala. Ale i tak stojí za přečtení.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Podle mého názoru si kniha zase až tak slabé hodnocení nezaslouží. Četla jsem její německé vydání a povětšinou jsem se u ní dost dobře bavila ;-). Jedná se nejen o závěrečný případ Tommyho a Pentličky, které mám opravdu moc ráda, ale zároveň i o úplně poslední autorčinu knihu. Kromě toho musíme zohlednit, že ji psala ve vysokém věku více než osmdesáti let! Případ je sice tak trochu rozvláčný a k vraždě dojde až docela pozdě, ale to mi zase až tak nevadilo ;-). Kromě toho jsou Tommy a Pentlička již v důchodu a právě se - i se svým psem Hannibalem ;-) - přestěhovali do domu na venkově. A že na sebe tajemství, které odhalí Pentlička při čtení jedné knihy Roberta Louise Stevensona, a s ním spojené vyšetřování nenechají dlouho čekat, je (snad) jasné už od začátku ;-). I když celá řada skutečností zůstává dost dlouho poměrně nejasná a k odhalení dojde až na několika posledních stránkách...
Knihu své nejoblíbenější autorky hodnotím poctivými čtyřmi hvězdičkami, kdybych totiž dala méně, bylo by to nespravedlivé, protože je i navzdory všem možným výtkám čtivá a tak krásně starosvětsky napsaná jako obvykle ;-).