Toto mali čítať naši rodičia
Philippa Perry
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454213/mid_toto-mali-citat-nasi-rodicia-iw9-454213.jpg
4
61
61
Všetci sme raz boli deťmi. A všetci sme si mysleli, že keď vyrastieme, budú z nás tí najlepší a najtolerantnejší rodičia. Ale naozaj sme sa poučili z vlastných skúseností? Táto kniha hovorí o tom, ako si vytvoriť plnohodnotný vzťah so svojím dieťaťom. Poradí, ako toto intímne puto posilniť, a upozorní na neviditeľné hrozby, ktoré ho môžu oslabiť. Autorka, skúsená psychoterapeutka, vysvetlí dôležitú spojitosť medzi našou vlastnou výchovou a našimi rodičovskými schopnosťami. Veď aj keď si to neuvedomujeme, naučené vzorce správania máme v sebe hlboko zakorenené. Kniha je skvelým pomocníkom na ceste k lepšej komunikácii a porozumeniu vlastných detí. Pretože láska bez správnych slov v rodičovstve občas nestačí.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2020 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Book You Wish Your Parents Had Read (and Your Children Will Be Glad That You Did), 2019
více info...
Přidat komentář
Veľmi vydarená knižka o rodičovstve, kde nenájdete rady tipu ako prebaľovať a kúpať dieťaťko, ale skôr reálne uvedomemenie si ako pracovať nielen s našimi emóciami pri deťoch, spomienkach a vzorcoch správania z nášho detstva. Je to v podstate o rešpektujúcom rodičovstve, napísaný veľmi príjemným, zrozumiteľným jazykom, žiadne psychologické kydy a odborné slová. Ak by ste potrebovali nejakú knihu o rodičovstve, túto vrelo odporúčam. Hviezdičku strhávam len preto, že mi je ľúto, že sa s knihou nejaký grafik viac nevyhral- dať tam nejaké funny ilustrácie, kresby, krajšie graficky spracované časti a kapitoly a takisto BOLD písmom označené dôležité zdelenia.
Ako čerstvý rodič som po knihe siahla a veľmi milo ma prekvapila. Čítala som ju dlhšie, lebo je v nej veľa myšlienok nad ktorými som musela uvažovať. Knihu určite odporúčam, veľa mi dala a veľa mi ešte aj dá. Vďaka knihe skúšam iné prístupy k malému a musím povedať, že sa vyplácajú. Páčilo sa mi ako poukázala na traumičky z detstva (každý ich máme) a chtiac nechtiac ich prenášame na naše deti. Je dobré ich pomenovať a pretrhnúť ten údel. Ale to je na každom rodičovi.
Veľmi sa mi páči, ako radi neznevažovať pocity a bolesť detí. Ako som to začala robiť, je to lepšie.
Určite knihu odporúčam, a rozhodne sa k nej vrátim. Lebo ako spomína autorka, vzťah s dieťaťom je na celý život a v každej etape je iný, nie je na škodu si niektoré veci znova pripomenúť.
Hlavní myšlenkou knihy je, že základem rodičovstvtí je vztah s dítětem. Kniha slibuje nehodnotit, pouze dávat rady a tipy jak pracovat s pocity a hledat příčinu skoro všeho ve vlastním dětství.
Čte se to snadno, tón je milý, obsahuje snad všechna myslitelná témata - od těhotenství a mentální přípravy na dítě, přes poporodní deprese, kontakt s dětmi, závislosti na telefonu až po vymezování hranic a zpracování emocí. Vše spolu s příklady ze života.
Podle autorky je potřeba začít vždy u sebe, protože děti dělají to, co děláme my, ne to, co jim říkáme - měli bychom být méně kritičtí, nesoudit a neškatulkovat, neignorovat pocity.
Zajímavé myšlenky:
- to, co nás na dětech rozčiluje, často vychází z vlastních pocitů z dětství
- rodiče mají právo na chyby, důležité je přiznat si je a omluvit se
- neexistuje něco jako optimální výchova
- když společně zpíváme, společně dýcháme
- problémem nejsou emoce dětí ale to, že dospělí se těch pocitů bojí
Celkově z knihy ale nadšená nejsem. Cvičení jsou velmi obecná a abstraktní, text je nemastný neslaný. Od půlky už mi to přišlo velmi rozvláčné a opakující se. Autorka občas vyvolává pocit, že všechny negativní emoce a potřeby rodičů vycházejí z jejich dětství. Přitom někdy je člověk jen unavený nebo má hlad. Uváděné příklady jsou idealizované. Děti vždy reagují ukázkově. Vůbec se nepřipouští vatianta, že to nebude z jakéhokoli důvodu fungovat.
Perfektné - nielen pre rodičov. :) Pohľady, ktoré táto knižka ponúka, sa dajú použiť v každom jednom vzťahu, ktorý máme. Už len na to nezabúdať.
Kdybych měla někomu doporučit jedinou knížku o výchově (a že už jsem jich pár přečetla), byla by to určitě tahle. Ideálně pro nastávající nebo novopečené rodiče, kteří hodlají jít respektující cestou, ale ještě pořádně neví, jak na to - tady podle mě najdou úplně všechno, co je pro začátek třeba. 100 %
Kniha je, na můj vkus, až moc napsaná pro amerického čtenáře. Jinak ale musím uznat, že s 90% názory souhlasím.
Taky mi přišlo, že se tam moc věcí až moc opakuje. V podstatě by se dalo vše shrnout do věty "nelžete svým dětem". Což u výchovy jistě platí. Sama mám malou holčičku a knihy o výchově zrovna čtu často a musím uznat, že jsem ráda, že tuto knihu mám v knihovně. Určitě se k ní budu několikrát vracet.
Nezapomeňte ale, když bude šťastná maminka, bude šťastné dítě. A o to tady jde především.
Autorka doporučuje zamýšlet se nad tím, jak nás vychovávali naši rodiče a co v nás spouští záchvaty emocí našich dětí. Neobviňovat se, že jsme něco dělali špatně, ale zlepšit přístup a vztah tak napravit. Doporučuje dětem naslouchat, neodmítat jejich pocity, pomáhat jim, ale přitom neřešit věci za ně. A mnoho dalšího.
Kniha mi nic až tak převratného nepřinesla. Navíc překlad to podle mě dost zkazil. Některé věty byly kostrbaté nebo - a to je samozřejmě mnohem horší - nedávaly smysl. Celkový dojem je tak průměr, o výchově jsem četla výrazně lepší knihy. Možná kdybych ji četla jako jednu z prvních na toto téma, hodnotila bych ji líp.
Pre mňa asi najlepšia kniha o rodičovstve, akú som dosiaľ čítala. Bola pre mňa nielen zdrojom informácií, ale aj povzbudenia, nádeje, pokoja. Veľmi by som si priala byť matkou, ktorá dokáže byť empatická a komunikujúca spôsobom odprezentovaným v tejto knihe. Aj keby som sa však ňou nestala, nepochybujem, že budem aspoň o kúsok lepšia mama, akou som bola doteraz. Je to kniha, ktorú budem odporúčať, ak nie rovno rozdávať, všetkým (budúcim) rodičom v okruhu mojich známych.
Já si z knihy odnáším dva hlavní závěry. Rodič by neměl nikdy popírat/zlehčovat/ignorovat emoce svého dítěte (jakkoliv "nevhodně" je může projevovat). No a zadruhé to nejlepší, co můžeme jako rodiče dětem dát, je naše pozornost, zájem a kvalitně strávený společný čas. Když tyhle dvě věci budu mít denně na paměti, snad se mi podaří vychovat člověka s co nejméně traumaty. Knížka je skvělá a čtivá, žádné složité poučky. Pomůže rodiči vcítit se do toho, co dítě zažívá a proč se chová jak se chová. Za mě taky boří spoustu strachů a mýtů, hlavně strach abychom děti nerozmazlili, aby nám nepřerostly přes hlavu nebo že se děti musí trénovat (ať už je to nočník, samostatné spaní, schopnost být bez rodiče apod.).
Je to naozaj dobrá kniha a nájdete v nej mnoho užitočných informácií. Osobne som si okrem mnohých čriepkov odniesol veľmi cenný poznatok, že nikdy nie je neskoro napraviť akúkoľvek chybu alebo tzv. narušenie vzťahu dieťa - rodič. A že náprava (akokoľvek neskoro) je vždy lepšia, ako zotrvanie v zlom vzorci správania. Kým obsahovou stránkou knihy som bol nadšený, celkový dojem ťahal trocha dole nie úplne podarený preklad. Bolo v ňom cítiť malo editorskej práce, ktorá vyústila do zvláštnych slovosledov, prípadne ťažkopádne preložených anglických slov. Vždy, keď mi preklad trhal uši nejakou neprirodzenou formuláciou, predstavil som si tú vetu v angličtine, kde znela úplne prirodzene. Knihu som počúval ako audio, pričom interpretácia neprirodzených slovných spojení a slovosledov potom mala za následok zvláštnu rytmiku prednesu, kedy boli prestávky tam, kde by byť nemali a celý prednes bol akoby sekaný. Každopádne knihu odporúčam každému rodičovi, netreba sa báť, že budete mať po prečítaní pocit viny. Toto kniha robí naozaj dobre. Je láskavá a odpúšťa, pričom stále opakuje, že nikdy nie je neskoro.
Knihu jsem dostala jako dárek k svátku, četla jsem ji dlouho, často jsem se vracela na začátek, abych si zopakovala vše, co mi přišlo důležité. Kniha mi pomohla pochopit věci, které jsem si neuvědomovala a pomohla mi otevřít oči. Určitě se budu vracet často k pasážím, které jsem si zvýraznila a není jich málo:)
Byl to dárek pro ženu, ale přečetl jsem si ho první já. Jsem za to však velmi rád. Mnoho z věcí jsem asi věděl nebo tušil, ale bylo důležité je někde číst. Poučné a důležité.
Knihu jsem dostal od manzelky k Vanocum a i kdyz nejsem velkym fanouskem tohoto druhu literatury, tak jsem ji precetl :) urcite jsou zde pasaze, ktere Vas inspiruji k zamysleni, vzpominkam a resenim. Na druhou stranu je zde cela rada iritujich pribehu, ze se zamyslite, jestli takto divni rodice skutecne muzou existovat a navic ty pribehy jsou zasazene do jineho kulturniho prostredi, takze ne vzdy je vsechno predstavitelne a adaptovatelne. Takze kdo mate radi spise detektivky jako ja, tak asi vam dej uplne odsypat nebude, ale ac se ke knize asi nevratim, tak to urcite nebyl ztraceny cas, protoze pokud jen jednu myslenku si z teto knihy odnesete do sveho zivota a prinese pozitivni zmenu, tak jeji precteni splnilo ucel.
Povinná četba pro všechny rodiče (i ty budoucí)! Autorka nám odhalí trošku jiný pohled na výchovu a vztah s dětmi jako takový. Nenásilnou formou nás donutí se zamyslet nad tím, jak by to šlo dělat lépe a že nikdy není pozdě na to urovnat staré křivdy a zpevnit pouto mezi dítětem a rodiči.
Určitě se budu ke knize ještě často vracet.
Bomba !!! Kdybych se řídila jen kouskem toho, jak je popsané v knize, náš vztah s dětmi by se určitě pozitivně posunul. Příklady v knize zjednodušují vysvětlení. Líbí se mi, ze kniha neříká, že mám dělat věci jinak, ale ukazuje mi, že dítě bude reagovat jinak. Obvyklé výchovné fráze jsou zmíněny někde na pozadí. Autorka velmi optimisticky opakuje, že ještě můžeme změnit svůj přístup a postupy, a výsledky přijdou, (a že není naše vina, že děti vychováme takto). Jsem nadšená.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Kéž by to naši četli |
| 2022 | Příběhy z pohovky: Psychoterapie v komiksu |
| 2024 |  Kniha, kterou by si měl přečíst každý, koho máte rádi |
Kniha mi určitě rozšířila obzory, donutila mě se zamyslet nad některými aspekty rodičovství (zejména se více vcítit do dítěte a zamyslet se, jak výchovu ovlivňuje mé vlastní dětství). Přístup autorky je mi sympatický, ale myslím, že některé principy budou občas těžko prakticky uplatnitelné. Zejména pokud máte 3 nebo více malých dětí, asi těžko vyhovíme všem potřebám najednou (jedno dítě bude po cestě z obchodu chtít sedět a koukat na mravenečky jako autorčina dcerka, druhé dítě bude chtít domů, třetí dítě bude chtít něco úplně jiného). Stejně tak mi v knize chybí určitý důraz i na potřeby samotných rodičů, kteří jsou přeci jen také lidmi. Kniha podle mě může trochu přispívat k tomu, že se pak rodič "bičuje" za každé "rodičovské selhání", za každé surfování na mobilu v přítomnosti dítěte, za každou nezdařilou komunikaci apod. Ale na druhou stranu se mi líbí, že autorka na různých místech zdůrazňuje, že je určitě možné "napravit křivdu", pokud nějaká vznikne. To je samozřejmě pro každého rodiče úlevné.