Toulky českou minulostí 17
Petr Hořejš , Zdeněk Volný
Toulky českou minulostí série
< 17. díl >
Sedmnáctý díl Toulek českou minulostí se v první části věnuje historii pražské německy a hebrejsky psané literatury. Přibližuje příběhy pražských autorů, kteří dosáhli proslulosti skutečně světové, zejména Franze Kafky, Rainera Marii Rilka, Egona Ervina Kische či Gustava Meyrinka. V následujících kapitolách vyvstanou postavy velkých českých básníků z přelomu 19. a 20. století: Jana Svatopluka Machara, Otokara Březiny a dalších. Kniha vynáší na povrch opomíjené vztahy a skutečnosti, o kterých akademická literární historiografie spíše mlčí. Kniha vykresluje uctívané klasiky s jejich uměleckým usilováním, ale také se všemi jejich dobrými i špatnými vlastnostmi, láskami i nenávistmi. Text se opírá o důkladné studium materiálů a neopomíjí ani vzdálené souvislosti nebo vývojové mezníky dobové literární tvorby. Kniha pobaví, ale také poslouží jako přitažlivě podávaný přehled literatury z přelomu 19. a 20. věku, např. pro potřeby gymnázií, a může v mnohém usnadnit maturitu z české literatury.... celý text
Přidat komentář
Skoro mám chuť bezručovsky veršovat nebo zatemnit kafkovsky svůj názor. Otevřeně řečeno nejsem sice nadšen, ale detailů k mé spokojenosti zde bylo více než dost. Dramatické osudy našich literátů jsou vylíčeny tedy podrobně, až to bylo vskutku zajímavé, zejména jejich většinově neurovnané vztahy k ženám a i k mužům. Chybí zde sice lehkost Petra Hory, ale nutno ocenit velkou práci, kterou si tato kniha vyžádala.
O trochu lepší díl než o hudbě. Je vidět, že autor se bude postupně zlepšovat( věřím tomu). Jinak jsem se zas něco dozvěděla nového, ale spisovatele symbolismu nebo spíš básníky symbolismu moc nemusím, spíš se přiznám, že jsem o autorech(symbolismu)učili ve škole a nějak to okolo mě prošlo. O pár věcech, které mě zajímali jsem se dozvěděla něco nového
)
Další díl Toulek míří do literárního světa přelomu 19. a 20. století, kdy předmětem zájmu jsou především spisovatelé pocházející z pražského prostředí a píšící mj. německy či hebrejsky. Čtenáře jistě zaujmou podrobné (a mnohdy) ne úplně známé životní osudy těchto literátů.
Jednu hvězdu ubírám za kapitolu o Petru Bezručovi, kde se opakují léta tradované nesmysly o tom, že Vladimír Vašek napsal Slezské písně sám...