Toulky českou minulostí 18
Zdeněk Volný
Toulky českou minulostí série
< 18. díl
Osmnáctý díl Toulek českou minulostí zasvětil autor Zdeněk Volný zejména české literární tvorbě v meziválečnému období. Toto dvacetiletí stále zůstává jejím vrcholným obdobím: po překonání deprese z hrůz 1. světové války se literatura a umění rozvily v řadu směrů vycházejících z různých uměleckých i politických představ autorů a jednotlivých literárních skupin. Z kruté poválečné bídy vyvřela takzvaná proletářská poezie v čele s Jiřím Wolkerem. Otevření nadějnějších životních perspektiv pak podnítilo vznik okouzlujícího poetismu a dalších směrů, například surrealismu. Kniha přináší příběhy největších postav meziválečné poezie a prózy: nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala, Konstantina Biebla nebo Vladislava Vančury a obsahuje i kapitolu o dobovém výtvarném umění. V prvních dvou kapitolách se text navíc vrací k českému dekadentnímu hnutí a jeho ústředním postavám, Jiřímu Karáskovi ze Lvovic a Arnoštu Procházkovi. Kniha vynáší na povrch opomíjené vztahy a skutečnosti, o kterých akademická literární historiografie spíše mlčí, a vynáší na světlo nejrůznější překvapivé souvislosti. Pobaví, ale také poslouží jako přitažlivě podávaný přehled meziválečné české literatury, např. pro potřeby gymnázií.... celý text
Přidat komentář
Důstojné rozloučení s edicí. Tato kniha se mi líbila více než některé předchozí díly, hlavně díky zvoleným osobnostem, které většinou měly i zajímavý osobní příběh, a to jsem na Toulkách vždy oceňoval.
Trochu mi mrzí, že se do glos nevešlo více např. o jednolivých uměleckých směrech nebo některých netradičních knihách (Nezvalova kniha Moderní básnické směry). Ale to jsou jen mé nápady, možná zcestné.
Autor se s námi rozloučil i za Petra Hořejše a ukončení série je tedy oznámeno již podruhé – ale uvidíme – není jistě všem dnům konec. V tomto díle je patrné, že pan Volný prošel školami komunistického režimu a tak je jistě dobře kvalifikovaný sepsat historii Devětsilu a jiných, povětšinou levicových, umělců meziválečné éry. Tito povětšinou intelektuálové a poetové, hlavně však bojovníci za lepší příští, jak se to už těmto typům stává do dneška, se často ze svého komunistického přesvědčení probírali, některé rudý režim nakonec pronásledoval a byli likvidováni i fašisty. Úžasná práce historika, skvělé fotografie to jsou největší přínosy této knihy. Přivítal bych však možná trochu komplexnější pohled na dobu 1. republiky, musím však asi už hledat jinde.
Sice tato kniha byla dobrá, ale meziválečná avantgarda a umění mě nějako neoslovilo ve škole. Zajímavé bylo spíš osudy lidí kulturní společnosti o kterých jsme se ve škole učili. Také musím pochválit autora za zlepšení knihy, ale co mě pořád dopaluje je chyba tisku a přitom jsou knihy dost drahé. Ovšem letopočty jsou tam báječné- jak by moje učitelka matematiky podotkla, že to člověk tiskl v rauši nebo v blázinci.
Autorovy další knížky
1985 | Hledání budoucího času |
1989 | Oko Chiméry |
1995 | Dračí dny |
1999 | Toulky minulostí světa 1 |
1996 | Vesmír je lotosový květ |
Několik posledních dílů TČM jsou pro mne velkým zklamáním, rozhodně se nejedná o komplexnější pojetí české historie 19. a 20. stol., ale čím dál více lze hovořit maximálně o nějakých toulkách českým kulturním prostředím, spíše však o osobních životních medailoncích známých osobností české kultury tohoto období. Své čtenáře si to jistě najde, ale původní záměr, který byl viditelný do 9. dílu této série byl zcela opuštěn.