Toulky skriptoriem
Paul Auster
Román Paula Austera z roku 2006 je zvláštní, tajuplná próza. Hlavní hrdina pan Blank se probouzí v poloprázdné místnosti, neví, kdo je, ani to, proč je zde. Vše se odehrává v uzavřeném prostoru, do něhož sice z vnějšího světa postupem času vstupují různé osoby a jejich ne zcela dořečené příběhy, avšak zdá se, že tyto návštěvy spíše ještě prohlubují uzavřenost světa, v němž se pan Blank nevysvětlitelně ocitl a ve kterém to jediné, čím si může být jist, je pocit viny, jehož příčinu nezná. Dialogy s návštěvníky situaci nevyjasní, nadto se v nich ještě více stírá hranice reality a fikce, smyšlené a skutečné historie. Pokud se čtenář snaží předjímat, je vzápětí nucen své domněnky opouštět. Návštěvníci jsou v nějakém vztahu k panu Blankovi, to je zřejmé, často dokonce naznačují, že právě on nese odpovědnost za to, co se jim přihodilo, ale ani tato fakta záhadu zmíněného zamčeného pokoje neosvětlují… Stylistická a kompoziční vybroušenost knihy není na újmu čtivosti; naopak rysy špionážního příběhu a tajemné náznaky udržují čtenáře v napětí od začátku až do překvapivého konce…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , ProstorOriginální název:
Travels in the Scriptorium, 2006
více info...
Přidat komentář
Hommage Samuelu Beckettovi, ve které se Auster vychyluje ze své tradiční role, což, mimo jiné, dělá z 'Toulek skriptoriem' asi jeho nejslabší práci, ale i tak jde pořád o literaturu v pravém slova smyslu. Takové vratké tři hvězdy.
Ačkoliv mě závěr knihy příliš nezaujal, mám ráda, když si autor hraje se čtenářem, a toho je tato kniha plná.
Tak to je Auster!
Tajemná atmosféra, kafkovské motivy. Kdo je pan Blank? Čím se provinil? Trochu napovídá název - touláme se s ním jeho skriptoriem? Nebo ten název je skutečně názvem díla N. R. Fanshawa (autora, jehož krutý osud Austerův čtenář zná z třetí knihy Newyorské trilogie). Ovšem Fanshaw stejně jako Quinn jsou vlastně Austerovými postavami. Za ubohým Blankem přicházejí, aby ho vytrestali. Vztah autora a jeho postav je nejasný a provokující.
Provokující čtení.
Za tento surrealistický zážitek děkuji neznámému, který odložil knihu na nádraží a poslal ji se mnou vlakem. Nikdy jsem asi nic bizardnějšího v dobrém slova smyslu nečetla. Netuším, zda jsem knihu správně pochopila a interpretovala ty správné motivy. Naštěstí je interpretace velice individuální obor:) Ať se pan Blank ocitl kdekoliv, ať se realita a fikce prolínaly jakkoliv, byl to skvělý zážitek. Nejvíce mě zaujala ta "kniha v knize" na konci a bylo to příjemné propojení některých linek, které jsem nečekala......
Nesvojbytnosť textu, nutnosť „širšieho kontextu“ nie je na prekážku. Hviezda za nápad! Hra na „mačku a myš“? Text pôvodne určený výlučne pre Austerovu potechu? Alebo sa snáď rozhodol poodhaliť o sebe niečo viac? Na každej z týchto teórii môže byť kúsok pravdy, no len v zmysle tej poslednej je pre mňa akým-takým prínosom, lebo inak, hoci je to v podstate typický Auster, majster fabulácie, tajomných, záhadou opradených, iluzívnych textov, vďaka čomu som si ho obľúbila, tento konkrétny text ma nenadchol. Druhá hviezda za exkurz do Austerovho vnútra, tretia za ochotu zdieľať s čitateľmi čosi, čo možno pokladá za svoju slabosť. Len škoda toho pocitu, že spolu s ním kráčam po už príliš vychodenom chodníčku bez toho, aby našiel správny spôsob, ako túto chôdzu obzvláštniť. Nápad naozaj skvelý, no na vyššie hodnotenie nepostačujúci. Chcelo by to ešte čosi.
Čtenáři, jenž tuto knihu budou číst jako první od Austera, asi budou zklamáni, možná nepochopí o čem je a z toho důvodu pak dají horší hodnocení. Pro mě je to třetí kniha a chtě nechtě musím přiznat, že i tak jsem to pochopil později než při čtení a rozhodně to není jen skvěle napsaná "snůška" nesmyslů, ba vše je naprosto na místě a má svůj význam. Možná by bylo nejlepší ji přečíst až po více knihách než třech, takže kniha je opravdu dobrá, ale nečtěte ji jako první.
Pro mě dost slabý Austerův román, ve kterém jsou sice všechny klasické prvky Austerova stylu, včetně mysteriózní, lehce kafkovské zápletky, ale jinak je to takové od ničeho nikam. 150 stránek příběhu, který má sice celkem spád, ale který jsem dočetl jen proto, že když už jsem se začal opravdu nudit, tak jsem měl přečteno bezmála 80 stran a do konce zbývalo už "jenom" 70. Pořád jsem čekal na nějaký zvrat, který ale nepřichází. Místo toho je tu spousta slepých dějových odboček a celkově nezáživných situací, jenž se stále opakují. Nejzajímavější tak pro mě byl vložený příběh o Konfederaci a záhadném Landovi, především pak rozuzlení. Ale čekat na dvě dobré stránky 140 stran nudy je poněkud málo. Je to námět na dvě povídky roztažený na 150 stránkový "bilanční román", kde se sice mihne pár postav z jiných Austerových děl, ale jehož závěrečná myšlenka je hluboká jak vyschlá louže. Hodně slabé tři hvězdy a to jen z úcty k mému jinak oblíbenému autorovi a ještě doznívajícímu dojmu z vynikajícího Muže ve tmě.
mne sa páčilo, Austera môžem :-) určite odporúčam tým, ktorí si už od autora niečo prečítali, máme tam totiž "migrujúce postavy" :-)
Velmi interesantní kniha i příběh. Spíše mi to připomínalo divadelní jednoaktovku s jedním hercem. Autor se zaměřil především na psychologii hlavního hrdiny pana Blank. Jen ten "překvapivý" závěr ... no nejsem si jistý, zda jsem ho nějak správně pochopil.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2008 | Newyorská trilogie |
2005 | Kniha iluzí |
2009 | Muž ve tmě |
2007 | Brooklynské panoptikum |
2005 | Sklené mesto |
Veľmi zaujímavé metatextové prepojenie Kafkovského absurdna s Ecovským Tajomným plameňom plným amnézie, a pritom tak Austerovské. Nutkavá potreba odhaliť, čo znamená, že ja som v centre pozornosti a pritom nič nemôžem, všetci o mne vedia všetko a ja sa to nedozviem... Komorný román plný otázok s absenciou odpovedí. Znova jedna veľká ilúzia.