Továrna na panenky
Elizabeth Macneal
Vášnivý příběh o lásce a zároveň děsivý příběh ženy, která se touží osvobodit Londýn 1850. Iris pracuje v továrně na panenky. Silas sbírá kuriozity a vycpává zvířata. Oba se potkají při největší události ve městě, budování Hyde Parku. Iris na setkání hned zapomene, ale Silasovi změní život. Poté co Iris souhlasí, že se stane modelem mladého malíře Louise Frosta, pokud ji bude učit, její svět získává nový rozměr a naplňují ho umění a láska. Jenže Silas od setkání myslí jen na ni a jeho posedlost je stále temnější... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2019 , MottoOriginální název:
The Doll Factory, 2019
více info...
Přidat komentář
Neuvěřitelná kniha. Londýn, jeho špinavé zákoutí, páchnoucí uličky. Ponurá atmosféra pro vcelku smutný příběh sester, kterým je život jaksi naplánovaný předem a běda, pokud chtějí vybočit z cesty. Kniha se mi líbila, ale podruhé ji asi číst nebudu. Je to neveselé čtení o předsudcích té doby a bídných podmínkách pro život.
Výborná kniha, dej sa pútavo odvíjal a zároveň som si vedela živo predstaviť pochmúrny viktoriánsky Londýn s tými čudnými zvykmi, jedlom, ľuďmi .. Najviac sa mi páčila spomenutá príprava na svetovú výstavu v Crystal Palace (v r. 1851) a skupinka prerafaelistických maliarov, keďže autorka do deja vložila aj skutočné postavy. Mám rada, keď sa pri čítaní dozviem aj niečo reálne z histórie.
Záver bol napínavý a nezdal sa mi "useknutý" alebo otvorený, Iris predsa svoje sny a plány spomína v priebehu celej knihy.
Knížka ve mně zachovává jakousi pachuť. Je to ponuré, místy lepkavě nechutné. Šedý Londýn se vší špínou a lidmi, kteří jsou jí poznamenaní. Silas je nepříjemná postava, ale nedá se říct, že je tam vůbec nějaká, která je sympatická a milá. Každá je něčím pokřivená. Dvojčata Iris a Rose jsou toho důkazem. Malý chlapec Albie, zaměstnavatelka dvojčat se svým štípáním do předloktí a návykem na opium - samá špína. Snad jen ta malířská skupinka, ale ani tam to není jednoznačné. Nevím, jak ostatním čtenářům, ale číst o jídelníčku rodiny dívek mi poněkud zvedalo žaludek. Chleba s lojem, no..... Takže přečteno s jistým sebezapřením. Divné čtení, i když dobře napsané, ale znovu ho do ruky nevezmu.
Líbilo se mi to víc než jsem čekala. Příjemné čtení a jak tu bylo zmíněno, skvělý záporák. Příběh určitě stál za přečtení.
Kniha se mi líbila. Bylo to napínavé a záporák byl opravdu skvěle vykreslen. Asi nejlíp ze všech postav. Škoda, že jsme se nedočkali i pohledu ostatních, bylo by to o zajímavější... Jinak ty vztahy kdysi měly něco do sebe. Trochu mě zklamal konec. Jako by autorka nevěděla jak to ukončit a tak to vymyslela takhle. Přišlo mi to rychlé a trochu to vyznělo do prázdná. Jinak ale knihu vřele doporučuji!
Úžasná knížka, čtivá, napínavá a jako potěcha pro oko je opravdu nádherný obal knihy, který se moc povedl
Nechtěla jsem aby ta kniha skončila, bylo to báječné, temné i romantické, točící se kolem posedlosti.
Měla jsem ráda všechny postavy jak kladné tak záporné, dokážu si představit tuhle knížku zfilmovanou, to by byla pecka. Je to můj objev za rok 2020 a rozhodně si ji moc ráda ještě někdy přečtu znovu.
Vřele doporučuji
hodnocení: 5/5*
Kniha mě předně zaujala svým obsahem. Umění, vášeň, závist, zvrácená posedlost, nelehká rozhodnutí - láska vykreslena v barvách temných i pastelových. Vše podbarveno historickým sociálním pozadím. Ve jménu dřiny, chudoby, chladnokrevného jednání některých postav... A samozřejmě nezapomenutelná postava ohavného Silase s dokonalým autorčiným popisem této záporné postavy. Počínaje detailním vizuálním popisem, konče jeho pokřiveným charakterem a narušenou psychikou hraničící s perverzností.
Nenáročný, leč napínavý román, od jehož stránek jsem se nemohla odtrhnout a zvědavost mi nedala spát, dokud jsem se nepročetla k poslednímu odstavci.
Jedná se o celkem temnou knihu z Viktoránské Anglie. Občas pro mě bylo těžké knihu číst, jelikož zbožňuju zvířata a určité části knihy se týkaly týraní zvířat. Jedna z postav - Silas, byla opravdu odporná postava, autorce se povedlo jej vykreslit velmi věrohodně.
Pro mě dobře napsaný román, který obsahoval romantiku, umění, posedlost a zvrácenost. Trošku mě zklamal useknutý konec.
Za mně jedna z nejlepších věcí co jsem za poslední dobu četla. Příběh graduje a nejsou tam klišé, i když to spojuje několik žánrů. Postavy jsou zajímavé a doslova jim vidíte do hlavy.
Tak tohle bylo...strašný. Bože, jak já toho Silase nenávidím :( Nejodpornější zrůda. Pro mě jako pro člověka, který miluje zvířata, tohle bylo fakt krutý. Jasně...mohla jsem to čekat...z tý anotace. Ale nečekala. Někomu to třeba nepřišlo, ale pro mě to bylo moc. Jinak co se děje týče - bylo to hodně čtivý, přečetla jsem to za dva dny (a nečetla jsem v kuse!) :D Z knihy na mě dýchal hnus. Hnus ze špinavýho Londýna, hnus z prostitutek, z toho smradu všude a především hnus z toho nechutnýho Silase. Konec mi přišel ... neukončený :/ nebo jsem to aspoň jaksi nepochopila. A popis, jak má Albieho ségra slepený chlupy mezi nohama...opravdu hnus...
Kniha je zvláštní a dost těžko se mi hodnotí. Na jednu stranu je v ní spousta zajímavostí z Londýna v 19. století, ani zápletka není úplně špatná, ale styl psaní je na můj vkus příliš květnatý a konec jakoby nedokončený, useknutý. Přijde mi, jako by se spisovatelka snažila skloubit červenou knihovnu s detektivkou a dobrodružným románem v jeden celek, ale bohužel si jí to moc nevyvedlo.
Přečíst se to dalo, ale asi od půlky jsem začala přeskakovat. Zbytečně natahovaný děj, u kterého tušíte, co se stane, a když už se něco začne dít, tak jste vlastně na konci knihy.
Jedna z nejhezčích knih, které jsem četla. Je tam všechno: 19. století, romantika, posedlost, Londýn, napětí, mrazení, špína, reálné postavy, inspirace skutečností.
Viktoriánská Anglie měla krásnou atmosféru. Práce v továrně na panenky se může jevit jako bezvadné zaměstnání pro dvě mladé sestry. Náklonnost jedné z nich k malíři a k výtvarnému umění se zdá být taky námětem pro sladkej, roztomilej, pohodovej příběh. Jenže nic není tak snadné, jak se na první pohled zdá...
Mladá dvojčata jsou otrocky využívány majitelkou dílny. Pracují téměř bez odpočinku za mizernou odměnu. Rose je utrápená ze svého znetvoření, které má po prodělané nemoci a svobodomyslnou Iris začne pronásledovat vyšinutý, dívkou posedlí sběratel Silas, který má v historickém románu také svůj prostor. Kam až je asi schopný zajít muž, mimochodem opravdu dobře napsaný záporák, který dosud žil hlavně preparováním mrtvých zvířat, aby získal "panenku" Iris pouze pro sebe? A podaří se sestrám uniknout ze špatných životních podmínek a žít lepší, svobodný život podle svých představ? Nebo jak a čím autorka příběh zakončí? To všechno jsou otázky, které jsem si kladla po celou dobu čtení.
Román není ani příliš komplikovaný, nechybí mu ani napětí. Je to prostě tak akorát na spokojené 3 až 4 hvězdičky.
I já jsem spokojená, i když k panu Frostovi, resp. k jeho vztahu k rodině, bych měla výhrady. Dílnu ježibaby Salterové bych asi taky nenazvala továrnou, ale chápu, že autorka zřejmě v názvu knihy neměla na mysli jen tohle "pracoviště."
Prostředí viktoriánské Anglie je zajímavě vykreslené, podobně jako příprava a průběh "světové výstavy děl průmyslu a obchodu". Jednotlivé postavy - Albie, Rose a především Iris - mi připadaly velmi živoucí, dobře napsané. A na rozdíl od komentáře Cari se mi zakončení románu líbilo velice!
"Samozřejmě, moje matka a já jsme se také nikdy nedokázali shodnout na definici tohoto slova. U-kli-ze-no. Už ten zvuk je tak otravně fádní! Průměrnost a nenápaditost představy, že všechno má být srovnáno, jak se sluší a patří, je tak ubíjející, nemyslíte? Já jsem nikdy nevěřil na systematické uspořádání, na to, že knihy mají být tady a příbor zase tamhle. Jediné, co to dokazuje, je nedostatek vkusu a představivosti."
Navštivte i vy, milí čtenáři, Londýn roku 1850 a poznejte mrtvolkáře Silase Reeda, který vycpává mrtvá zvířata a seznamte se s dvojčaty Rose a Iris. Obě vyrábějí panenky. Rose je znetvořena neštovicemi a Iris touží být malířkou.Potkáte chlapce se jménem Albie, který šetří kažkou penny na nové zuby, neboť má jenom jeden zub.
Tento román čekal dlouho na přečtení. A jak mě překvapil ! Je to překrásný příběh nejen o lásce, ale i o touze po svobodě, umění a hlavně o posedlosti. Závěr příběhu byl ohromující, mrazivý, plný napětí a já jsem četla jedním dechem!
Byla to lahůdka, skvělý debut této autorky !
Román Továreň na bábiky by sa laickému oku mohol zdať ako lacná žánrovka z červenej knižnice, opak je však pravdou. Rôznorodosť čitateľa prekvapí, rovnako i dobre spracovaná psychologizácia hlavnej zápornej postavy, dynamické interakcie či relatívne vierohodne zobrazený život v dickensonovskom Anglicku.
Štítky knihy
vraždy Londýn láska 19. století výtvarné umění viktoriánská doba chudoba, bída posedlost společenské romány vycpávání zvířat (taxidermie)
Anglie, rok 1850. Iris pracuje v dílně, kde maluje panenkám obličeje a touží po tom být uznávanou malířkou. Díky své kráse padne do oka malíři, který podle ní namaluje obraz a zároveň ji učí kreslit. Bohužel je jí však okouzlen i slizoun Silas, preparátor zvířat, který svou posedlost dívkou touží dovést k dokonalosti. Z knihy je cítit bída a špína té doby, charaktery postav jsou umně vykresleny, líbila se.