Toyen: První dáma surrealismu
Andrea Sedláčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520129/bmid_toyen-prvni-dama-surrealismu-toi-520129.jpg
5
79
79
Toyen je dodnes jednou z nejznámějších a nejuznávanějších avantgardních umělkyň na světě. Biografie této svobodomyslné malířky a výrazné osobnosti meziválečné umělecké avantgardy, která sama o sobě šířila mnoho mýtů, odkrývá dosud neznámá fakta a zachycuje historii mnoha obrazů. Spisovatelka a filmová režisérka Andrea Sedláčková prošla desítky archivů, policejních záznamů a dosud nepublikovaných deníků, aby objevila skutečnou Toyen. Strhujícím způsobem líčí její milostný život a dění mezi českými a francouzskými surrealisty a levicovými intelektuály. Dopřává nám setkání s Vítězslavem Nezvalem, Karlem Teigem, Jindřichem Heislerem, André Bretonem, Benjaminem Péretem, Paulem Eluardem a samozřejmě s Jindřichem Štyrským. Půvabně líčí pražské a pařížské galerie, kavárny, kabarety a nevěstince i atmosféru míst, kde malířka a její souputníci pobývali a tvořili. Současně nás seznamuje s historií mnoha Toyeniných obrazů. Text doprovází přes dvě stě reprodukcí a dokumentárních černobílých i barevných fotografií.... celý text
Přidat komentář
Výborná kniha, skvělé čtení, nádherné obrazy.
Toyen mám ráda už od ZŠ, kdy jsem měla o jejím životě a díle udělat referát, takže touto knihou jsem si ráda rozšířila obzory.
Spolu s Toyen projdeme skoro celým 20. stoletím, kniha je plná míst, jmen, událostí, přesto čtenář nemá problém se v nich snadno zorientovat. A přemýšlet nad vztahy, statečností, láskami. A velkou osobností, kterou byla Marie Čermínová.
Přečetl jsem jedním dechem. Je to opravdový poklad, spoustu informací, výborně napsané s patřičným zaujetím i prožitkem, ale naštěstí bez přehánění. Meziválečná avantgarda o sobě přehání a pozdější autory to svádí aby přeháněli také a leccos si domýšleli. Tady se to myslím neděje. Skvěle je tu popsané pozdní období 50-80. Surrealismus neskončil poslední chlastačkou za první republiky a stopy nemizí v protektorátu. Obrazy Toyen se mi nelíbí, ale už se na ně alespoň vydržím dívat s jakousi úctou. Soudruh Nezval u mě definitivně skončil.
Příběh této velmi fascinující a pozoruhodné ženy se mi dostal do ruky jako opožděný dárek k narozeninám. A můžu bez mučení říct, že mě naprosto uhranul. Z touto knihou je vidět obrovská a pečlivá práce. To tedy klobouk dolů. Při čtení jsem si připadala sama jako soukromý detektiv a čmuchal, který se vždy nachází dva tři kroky za Toyen. Dokonce jsem se přistihla, že čekám,když zahnu za roh domu, tak ona bude stát přímo předemnou a nebo ji uvidím sedět v kavárně. Až tak jsem byla pohlcená čtením. Obávala jsem se ale jednoho a to, že paní autorka sklouzne k tomu, že bude osobu, o které píše, soudit a to by všechno zahodilo do kopru. Nestalo se tak. Velký čtenářský zážitek tato kniha je.
Konečně jsem přečetl biografii Toyen. První dáma surrealismu, kterou napsala spisovatelka, scenáristka, režisérka a střihačka Andrea Sedláčková (*1967) a která loni vzbudila velkou pozornost i úspěch (vítěz ankety Kniha roku Lidových novin; opomenutí na Magnesii Liteře nechápu). Rozsáhlá kniha je výborně napsaná a je za ní spousta práce, čtení, rozhovorů a pátrání někdy až detektivního, jak autorka pečlivě dokládá v popisu zdrojových materiálů. Život malířky Toyen, kterou mám odedávna moc rád, byl zajímavý a pestrý a ona byla pozoruhodná osobnost plná tajemství. Oceňuji, že autorka jen velice střízlivě beletrizuje, zbytečně nespekuluje a její velice čtivá kniha není senzacechtivá. A přitom přináší řadu odhalení.
Autorka si předsevzala vyvrátit čtyři mýty kolem Toyen, které se kolem ní vytvořily a které ona sama ráda podporovala a přiživovala: "Dítě bez rodiny. Žena bez milostného vztahu. Tajemná bytost. Chudobná umělkyně." A to se podařilo. Včetně dobového rámce a lidí kolem Toyen, včetně osudů mnoha jejích obrazů i "posmrtného" života. A navíc je ta kniha, plná fotografií a reprodukcí obrazů, nádherně vypravená. Tohle byl zase jednou čtenářský požitek po všech stránkách!
Množství informací o Marii, Mance, Čermínové, Germinové, Toyen, včetně rodinné anamnézy (tedy souvislostí plynoucích z faktů o rodině, kterou podle tvrzení malířky neměla), domovské surrralistické skupiny, ať už pražské či bretonovské pařížské, partičky krásných mladých mužů, do nichž se zamilovávala a oni do ní (a zdaleka nešlo jen o trojlístek Štyrský - Brouk - Heisler) a hlavně bludiště jejích obrazů, ať už je namalovala či zůstaly v její hlavě... Stylově knize neprospívá rozkročení mezi beletrii a naučnou literaturu, reprodukce a fotografie by si zasloužily lepší papír. Ale rešeršní práce byla neobyčejně důkladná. Vhled do duše ženy, jež uměla pracovat s tajemstvím a nepotřebovala porozumění víc než pár výjimečných blízkých, je při vší neuchopitelnosti poctivě podložený. A tvůrčí atmosféra jejího života, jiskřivá ve třicítkách až šedesátkách či provázející "kácení v jejím lese" a odcházení na konci sedmdesátek, působí podmanivě. Díky za to.
Nádherná záležitost! TOYEN je určitě jedna z nejzajímavějších a nejpozoruhodnějších osobností výtvarného umění 20.století a tato kniha je důstojnou poctou jejímu dílu a životu. Objasňuje a faktograficky dokládá některé aspekty dosud utajeného možná i záměrně utajovaného života této umělkyně, její vazby a přátelství s ostatními umělci té doby, její politické názory, povahové rysy a vůbec nekonvenční styl jejího života. Velký obdiv autorce, která musela podniknout téměř detektivní pátrání, aby kniha mohla v tomto rozsahu vzniknout. Kniha je nabitá informacemi, fotografiemi z běžného života a reprodukcemi obrazů doplněnými příběhy a okolnostmi jejich vzniku. Pro milovníky meziválečné avantgardy a surrealismu je tato kniha pohlazení po duši a určitě nejen pro ně. Ještě doporučuji doplnit četbu knihy shlédnutím dokumentárního filmu z r. 2022 také od paní Sedláčkové - Toyen - baronka surrealismu, ve kterém jsou některé fotografie a záběry, které v knize chybí, např. fotografie z první poválečné výstavy Toyen, kde stojí vedle prezidenta Edvarda Beneše a další Tleskám a velká spokojenost!!!!
Úchvatná a faktograficky vyčerpávající monografie odhaluje tajemství a milostný život Toyen a přibližuje osudy některých jejích obrazů. Autorka maximálně vytěžila korespondenci, deníky, paměti a vzpomínky Toyeniných přátel a známých a vytvořila kroniku jejího života, v němž se vystřídalo několik blízkých (intimních) přátel. Poodkryt byl i milostný život Jindřicha Štýrského a Jindřicha Heislera, o němž jsem se dozvěděla, že Toyen vyměnil za Drahomíru Vandasovou (1916-1967) a nějakou dobu dokonce žili ve třech. Škoda, že ještě nikdo nenapsal Heislerovu monografii. Nechápu, proč nebyl tento unikátní počin nominován na Magnesii Literu.
Kniha je opravdu pěkně vypravená, s mnoha obrazy od Toyen. Dovedeme si představit souvislosti její tvorby.
Docela intimně jsou popsány i vztahy českých surrealistů, česká surrealistická skupina vzniká skoro jako Nezvalův sranda kroužek, ale ve vztazích k SSSR se vše pokřiví. A má to následky. Tady bych poukázal na Desmondovy Životy surrealistů, kde je také kladen důraz na jejich intimní život. Všichni to byli mladí lidé, a tak je sex líčen jako podstatná složka jejich života. O Toyen není v knize ani zmínka. Jakou tedy hrála roli v pařížské surrealistické skupině? Vzhledem k její povaze a špatné francouzštině, určitě spíše pasivní. Zajímavá je její oddanost Bretonovi, který byl velmi dominantní člověk a řadu surrealistů ze svého kruhu bez výčitek vyloučil, včetně Picassa a Dalího. Toyen měla kruh surrealistů jako rodinu, zřejmě proto na něm tak lpěla. Se svou rodinou se dávno nestýkala. Nedávno jsem přečetl knihu o básníkovi Ivanu Blatném a zdá se, že osudy našich emigrantů nebyly žádný med. Toyen zachránila za války Heislerovi život, on ji pak v Paříži kvůli jiné opustil, tak to v životě chodí. Po Bretonově smrti zůstala Toyen jako poslední Mohykán zlatých časů. Moc lidí si k sobě nepustila.
Díky za tuto knihu!
Krásně napsaná biografie, čte se opravdu příjemně, proniknete do atmosféry doby, dozvíte se podrobněji něco o jejích dílech, mnoho o jejích přátelích. Toyen sama zůstává lehce zastřená, asi by si to tak i přála, přesto mi na povrch během četby prosvítaly dojmy a pocity, které mi s ní už zůstanou spojené. Co mě velmi zaujalo a co vysoce hodnotím je způsob psaní paní Andrey Sedláčkové. V jejím psaní je něco impresionistického, určitá poetičnost vyjadřování. To, jak decentně a s respektem dokázala psát i o intimních tématech, to, jak dokázala kombinovat svou mozaiku o Toyen z dopisů přátel, z toho, jak k ní přistupovali a co pro ně znamenala, z jejích obrazů a neposledně z jejího často velmi vřelého a obětavého přístupu k těm, které milovala. Kniha rozhodně stojí za přečtení. Moc doporučuji.
Krásná kniha. Obdivuji mravenčí práci Andrey Sedláčkové, klobouk dolů. Ani si nechci představit, kolik toho musela nastudovat, kolik projít archivů a najít ty správné lidi, kteří by mohli něco o životě Toyen vědět. Život Toyen byl velice pestrý, je otázkou jestli někdy byla opravdu šťastná. Obrazy použité v knize jsou krásné, člověk se nad nimi musí občas zamyslet. Tak si říkám, jaké obrazy by vznikly, kdyby se jim podařila emigrace do Brazílie. Na knihu je třeba si udělat čas, ale stojí to za to.
Výborné čtení! Knihu jsem měla půjčenou jen na 2 dny, myslela jsem si, že ji jen prolistuji a občas si něco přečtu. Nakonec jsem u ní ale ztvrdla a četla každou volnou chvilku (kterých nebylo moc). Dostala jsem se do poloviny knihy a na pokračování si musela počkat. Díky této biografii jsem si tak nějak lépe dokázala představit život meziválečných avantgardních umělců. Nejen Toyen, Štýrský, Breton, ale i Nezval, Seifert, Teige a mnoho dalších mi tento svět dokázali živě přiblížit. Ale ani ne tak oni jako Andrea Sedláčková, která životopisné informace, popisy obrazů propojila do čtivého příběhu, kdy mi připadalo, že do životů protagonistů nahlížím jako zaujatý pozorovatel. Skoro jsem v těch kavárnách byla s nimi a účastnila se všech těch jejich debat, hrátek a hádek. Lépe jsem pochopila, co poetisté mysleli tím, že chtějí svět přetvořit, aby byl živou básní.
Paní Sedláčková, velké díky! Nádherně zpracovaná a čtivá kniha. Nechtělo se mi ji odložit. Klobouk dolů.
Až doteď jsem si myslela, že o Toyen vím snad vše, i přes její sklony k utajení všeho soukromého. To jsem se ovšem velmi mýlila. Sedláčková odvedla tak výtečnou práci, že ono pomyslné "smekám" je v tomto případě nedostačující.
Naprosto mne její Toyenka pohltila od první stránky až do té poslední. Prožívala jsem všechna odhalení, pátrání i dohady o tom, kde se asi nachází pravda.
Nevím, zda jsem objevila dle Sedláčkové skutečnou Toyen, ale tu, kterou mi představila, s tou jsem se ráda seznámila.
Je to asi tak 10 let, kdy jsem toto jméno poprvé zaregistrovala. Nevěděla jsem kdo to je a odkud, jen že je to malířka. Podle jména jsem odhadovala, že cizí. Pár let na to jsem zjistila, že vlastně česká! A až nyní, kdo to vůbec byl a proč se o ní tak málo ví. Skvěle a čtivě sepsáné. Autorka popsala celý její životní příběh od narození až do smrti. Smutné (?) je to, že se o ní v poslední dekádě jejího života moc neví. Že vlastně více víme co se dělo s její pozůstalostí než to jak žila v posledních letech svého života. Ale je to i její volba. Celý její život byl na její vlastní přání upozaděn. Vynikla její díla. A právě i proto klobouk dolů za autorčinu práci. A za to jak moc toho dokázala dát dohromady. Myslím, že zrovna Toyen si to zaslouží.
Úžasné, dechberoucí, nádherné, fantastické... je ovšem tristní, že tato knížka není navržena na Magnesii literu.
Naprosto famózní knižní počin - životní příběh Toyen se pomalu rozplétal stejně jako osudy jejích obrazů. Vřele doporučuji i těm, které umění a Toyen zas až tak moc nezajímá, je to skvělé i jen jako životopis člověka, který po komunistickém puči emigroval.
Štítky knihy
životopisy, biografie Toyen (Marie Čermínová), 1902-1980
Autorovy další knížky
| 2023 |  Toyen: První dáma surrealismu |
| 2017 |  Každý něco tají |
| 2021 |  Téměř nesmrtelná láska |
| 2014 | Moje pařížská revoluce |
Úžasná kniha v oblasti non fiction. Jednoznačně 5 hvězdiček. Detektivní práce autorky a zřejmý zápal, se kterým knihu tvořila, přinesl asi nejúplnější a nejméně zkreslený pohled na Toyen, posunul některé zaběhlé názory a přinesl i nová poznání. Beletrizace faktů je tak akorát, aby byla kniha čtivá, což bezesporu je. Oceňuji i přehled zdrojů dle kapitol a seznam osobností. Navíc se z knihy dozvídáme mnoho o osobnostech naší a francouzské avantgardy a také o osudu mnohých Mančiných obrazů. Děkuji za zážitek.