Tragický příběh dánského prince Hamleta

Poezie nikdy nebyla můj šálek kávy, a tak to zůstalo i po přečtení tohoto Shakespearova dramatu. Největším zklamáním pro mě byly četné filozofické pasáže, které pro zvrat v ději neměly hlubší význam a zpomalovaly ho tak.
Co mi četbu alespoň trochu zpříjemnilo, bylo použití humoru, ironie nebo dvojsmyslů.
Musím přiznat, že jsem i čekala nějakou zapeklitější a napínavější zápletku, avšak konec, kdy téměř všechny hlavní postav umírají, byl pro mě překvapující.
Zpočátku jsem se bála, že věty budou dlouhé a že budu mít problém s pochopením, ale opak byl pravdou, s porozuměním textu jsem nakonec neměla nejmenší problém.
Zarazilo mě, že ve středověku brali smrt jako všední věc (utonutí Ofélie nebo smrt jejího otce) a nebyla to pro ně žádná výjimečná událost.
Doufám, že jednoho dne si poezii oblíbím alespoň natolik, aby mi přečtení knihy nezabralo více než měsíc.

31.03.2021

Četla jsem několikrát, v různých překladech, a stejně vždy s chutí.
Nakonec jsem si domů koupila Hilského překlad a přečetla ho. Důvodem tedy byla povinná četba syna do školy, vybral si tuto knihu. Společně jsme si pak o ní povídali. On má dramata rád, skoro ani nic jiného nečte.

Mimochodem, víte, že i Disneyho Lví král byl inspirován příběhem Hamleta? Prostě geniální, nadčasové dílo, které nezestárne, protože ty dialogy budou nutit k zamyšlení pořád. Shakespeare prostě věděl, jak oslovit široké publikum (a asi by byl překvapený, že je oslovuje i několik staletí po své smrti)

11.03.2021

Tragédie, která vás napadne, když někdo řekne ,,Shakespeare". Není co dodat.

22.02.2021

*3,5/5
Já vážně nevím, mám ráda klasiku to ne že ne, ale toto mi vážně nesedlo. Ztrácela jsem se každou větou a musela jsem se spoustukrat vracet. Ano, chápu pro někoho dobrá kniha, pro mě jen maturitní záležitost (modlím se abych si nevytáhla:D)

19.02.2021

Hamlet je mé nejoblíbenější Shakespearovské drama. A to natolik, že jsem jej četla
v několika překladech a před nějakou dobou i v originále. Nicméně ať se člověk rozhodne pro jakoukoli verzi, vždy se setká se vznešenými dialogy. Pocítí, jak na něj padne deprese z chladných chodeb Elsinoru, dokáže se vžít do jednotlivých postav a pochopit tak jejich činy. Nejzajímavější je pravděpodobně Hamletova rozpolcenost. I přesto, že Hamlet je tragický příběh, je to zároveň i komedie. Má oblíbená hláška je v jednání druhém, ve druhé scéně. Polonius se zeptá: „Co to čtete, princi?“. Načež Hamlet odpoví: „Slova, slova, slova...“

Hamlet se za ty desítky let dočkal nepřeberného množství různých zpracování. Za
nejpovedenější považuji film Hamlet hraný a režírovaný Laurance Olivierem, který byl oceněn čtyřmi Oscary, seriál Zpupný krákal nebo divadelní hru Hamlet s Benedictem Cumberbatchem v hlavní roli. Viděla jsem i film Zamilovaný Shakespeare nebo záznam divadelní hry s Melem Gibsonem, ale tyto verze už mi připadaly trochu slabší. Dále se Hamletem inspirovala i japonská manga a anime, která čtenáři představuji Hamleta v zcela jiném světle. Na závěr bych ještě zmínila, že Hamlet se v parodické verzi objevil i v jedné epizodě seriálu Simpsonovi.

02.02.2021

Tohle byla pecka. Nejsem na klasiky tohle byla moje první. Chvílemi jsem si připadala jako v divadle, ale taky jsem se z toho neposadila na zadek.

25.01.2021

Tak jako mnozí jsem trpěl při úvodu této knihy. Zdlouhavý a nezáživný úvod, vystřídal již lépe zpracovaný děj, který jsem si nakonec i užil. Celková forma mi bohužel moc nesedla.

10.01.2021

Prvních 50 stran jsem měla nutkání knihu odložit, ale pak se to nějak zlomilo a děj plynul. Klasika, která určitě stojí za přečtení.

05.01.2021

Klasika, která stojí za přečtení.

19.12.2020

První čtení veleslavného příběhu Hamleta se moc nepovedlo. Mohlo to být dáno nevyhovujícím rozpoložením, nicméně oněch pět jednání - respektive pět čtení, které si hra u mě vyžádala - nepřineslo zážitek jako u jiných Shakespearových děl. Příběh samotný je ohromně zajímavý, psychologicky jímavý, dramatický emočně i dějem. Jenže podání celku bylo trochu nemastné neslané. Podobně jako u Romea s Julií byly nejslavnější momenty i monology tím méně zajímavým. Příkladem budiž smrt Ofélie, kterážto v podání pera Shakespearova na mě nezapůsobila tak silně jako z malby Johna Everetta Millaise.

Hamlet tedy kolem mě pouze prošel jako duch starého krále. Přestože se zastavil a pokynul ve snaze mým směrem promluvit, nakonec kohout zakokrhal příliš brzy. Tato složitá hra, a nebojím se říct, že patří mezi ty nejsložitější položky Shakespearova katalogu, dle všeho bude vyžadovat další čtení pro dostatečné ocenění. Na první dobrou to nebylo. Avšak, nikdy nikde nebylo řečeno, že tomu tak má být.

10.10.2020

Hamlet sám o sobě vás nutí přemýšlet nad tím, zda-li vy sami jste v pořádku.

11.09.2020

Z Hamleta a dalších knih,které jsou psány jako divadelní hry jsem měla strach,že tomu nebudu rozumět nebo tak něco. Ale musím říct,že opak je pravdou, Hamlet se mi moc líbil a s porozuměním textu jsem nijak zvlášt problém neměla. Za mě velmi doporučuji!!!

30.08.2020

Do tohohle díla jsem se vrhla opravdu nadšeně a tak jsem i pokračovala. Rozhodně jedno z jeho nejlepších děl. Vynikající, strhující, překvapivé.

20.08.2020

Je to taková klasika, přesto jsem se k tomuto dílu dostala až v dospělém věku. První polovina mě vyloženě nebavila. Pak to začalo mít trochu spád a konec mě bavil.

02.08.2020

Ze začátku mě to moc nechytlo, ale potom mě to začalo bavit a líbilo se mi to.

Klasika. Skvělý, přemoudrý Shakespeare.

29.07.2020

Z této knihy jsem měla celkem strach, protože díky hodinám literatury, znám její obsah téměř nazpaměť. Ale mile mě překvapila. Jazyk je stejně jako u ostatních Shakespearových děl nádherný a příběh jsem si taky moc užila. Za mě nejlepší kniha od Shakespeara, co jsem četla.

Musím na sebe hned na začátku komentáře něco prozradit. Při čtení textu jsem se hrozně nudil. Nic to nemění na mnohých úžasnostech knihy - některé zmíním níže -, ale nudil jsem se. Důvod? Je jednoduchý. Hamlet je hrozně profláknutá hra, která se hraje, inscenuje, v televizi pouští a paroduje neustále dokola a dokola… Proč tomu tak je, je zjevné. Hamlet, s podtitulem „kralevic dánský“, je jednou z nejlepších tragédií, ba dokonce dramat, co kdy byly napsány. Ale když člověk umí odříkat děj hry, i když v životě neviděl žádnou inscenaci, maličko mu to kazí požitek.

Ale teď již ke hře samé. Tragédie je založená na geniální zápletce, která je sice jednoduchá, ale i tak v sobě kombinuje mnoho žánrů, námětů a symbolů. Hamlet je detektivka, Hamlet je rodinná tragédie, Hamlet je politická tragédie, Hamlet je geniální dílo.

Nelze jednoduše popsat, o čem hra vlastně je, má totiž příliš mnoho témat. Osobně, jako „student“ práva, bych si dovolil vyzdvihnout jedno menší téma. Kdysi – například v počátku římského království, ale i před ním – se při řešení sporů aplikovala takzvaná „svépomoc“, což byla vlastně prachsprostá pomsta, bez prostředníka, jakým je například soud, který je objektivní. Konec Hamleta je krásnou ukázkou toho, jak taková svépomoc mnohdy může dopadnout. Bolestí nejen pro všechny zúčastněné, ale i pro jejich blízké.

Další komentáře ke hře si odpustím, stejně zde nejsem schopen napsat nic objevného, pouze ještě můj osobní názor na Hamleta bych rád napsal.
Hamlet – mladší – je mi, stejně jako mnoho jiných Shakespearových hrdinů, nesympatický. Je to podle mě jenom další nafoukaný, sebestředný puberťák, který si jde za svým – sic možná šlechetným – cílem, bez ohledu na následky, či jiné osoby. Je mu jedno, k čemu jeho činy povedou, jemu jede jenom o jeho outlou dušinku a dobrý pocit ze sebe sama. Pan Shakespeare tuto postavu napsal geniálně takovou, jakou by měla být – nesympatickou. A já se mu za to klaním. Stejně jako panu profesoru Hilskému, který tragédii bravurně přeložil.

24.07.2020

Úžasné drama, dnes již klasika.