Traja kamaráti
Erich Maria Remarque (p)
V románe Traja kamaráti, podávajúcom plastický obraz Nemecka s príznakmi nástupu fašizmu a jeho morálneho úpadku, Remarque opäť stvárňuje základné ľudské pocity, pre ktoré sa oddá žiť aj v tých navonok najneznesiteľnejších situáciách. Priateľstvo muža k mužovi pod ironickou šibeničnou maskou, neštítiace sa nijakých obiet, a lásku dvoch mladých ľudí, nemenej obetavú ako priateľstvo a navyše bohatšiu o to nevypovedateľné, krehké a silné zároveň, čo spája dvoch milencov narodených ako tí shakespearovskí „pod nešťastnou hviezdou“ dvadsiateho storočia. Azda práve tento večný návrat tematiky starej ako svet je napriek pochmúrnemu ladeniu a prostému deju bez efektných zauzlení dôvodom, prečo po tomto príbehu čitatelia radi siahajú dodnes. Nemeckošvajčiarsky prozaik a dramatik Erich Maria Remarque (vl. m. Erich Paul Remark, 1898 Osnabrück - 1978 Porto Ronco) bol príslušníkom generácie, ktorú hneď zo školských lavíc poslali do zákopov prvej svetovej vojny. Svetový úspech dosiahol románom Na západe nič nové (1928). Po jeho pokračovaní Cesta späť (1931) nasledoval svetoznámy román Víťazný oblúk (1946). Z obdobia druhej svetovej vojny čerpajú diela Iskra života (1952), Čas žitia a čas umierania (1954). Do predvojnového Nemecka je situovaný román Čierny obelisk (1956). Z ostatných čitateľsky príťažlivých diel treba spomenúť Nebo nepozná obľúbencov (1961) a Tiene v raji (1971). Remarquov úspech sa nezakladá len na napínavom deji, ale najmä na pôsobivej charakterizácii postáv, odrážajúcej životnú filozofiu doby a mladých ľudí prežívajúcich takmer existenciálne jej otrasy.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Petit PressOriginální název:
Drei Kameraden, 1937
více info...
Přidat komentář
Tohle je další z důkazů, že Remarque je výborný spisovatel. Trochu jinak laděný příběh než autorova ostatní díla.
Tři kamarádi představují dílo hodné mistra.
Opět jsem se přesvědčila o tom, že zobrazovaná pravda je sice krutá, ale je upřímná. Zároveň je však pravdou, že u (po)válečných knih je nezbytná, takže žádné zjemnění se nekoná a ,,přehánět" naneštěstí není v čem, protože nelze více zavírat oči před skutečností...?
Podle mě nejlepší kniha od Remarqua. Kniha o lásce a o přátelství - co je víc? Krásná kniha, která mě přivedla k tomuto spisovateli a vlastně i k lásce ke knihám. Kdysi v anketě Kniha mého srdce byla tato pro mě jasnou volbou.
"Nikdy nezapomenu na tuto tvář - nikdy nezapomenu na to, jak se ke mně potom naklonila, jak změnila výraz, jak se tiše naplnila něžností a jemností, zářivým tichem, jako by rozkvetla - nikdy nezapomenu na to, jak mi její rty vyšly vstříc, jak se její oči přiblížily k mým, jak byly těsně přede mnou a dívaly se na mne, tázavě, vážně, veliké a lesknoucí se - jak se pak pomalu zavřely, jako by se vzdávaly."
Opět krásný a zároveň smutný příběh o lásce v kontrastu s válčením. Remarque dovede dokonale popsat tento protiklad. Určitě doporučuju.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) přátelství láska nemoci německá literatura 30. léta 20. stoletíAutorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Remarque píše své knihy velmi podobným stylem, který je poznat již po několika slovech. Ale právě jeho styl psaní miluji. Krásné, nadčasové citáty- co slovo, to perla. Dokonale se dokážu sžít se všemi hrdiny, v každém je něco. Další výborná kniha. Nejde hodnotit jinak než pěti hvězdičkami.