Traja kamaráti
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/103567/bmid_traja-kamarati-c95-103567.jpg
5
3337
3337
V románe Traja kamaráti, podávajúcom plastický obraz Nemecka s príznakmi nástupu fašizmu a jeho morálneho úpadku, Remarque opäť stvárňuje základné ľudské pocity, pre ktoré sa oddá žiť aj v tých navonok najneznesiteľnejších situáciách. Priateľstvo muža k mužovi pod ironickou šibeničnou maskou, neštítiace sa nijakých obiet, a lásku dvoch mladých ľudí, nemenej obetavú ako priateľstvo a navyše bohatšiu o to nevypovedateľné, krehké a silné zároveň, čo spája dvoch milencov narodených ako tí shakespearovskí „pod nešťastnou hviezdou“ dvadsiateho storočia. Azda práve tento večný návrat tematiky starej ako svet je napriek pochmúrnemu ladeniu a prostému deju bez efektných zauzlení dôvodom, prečo po tomto príbehu čitatelia radi siahajú dodnes. Nemeckošvajčiarsky prozaik a dramatik Erich Maria Remarque (vl. m. Erich Paul Remark, 1898 Osnabrück - 1978 Porto Ronco) bol príslušníkom generácie, ktorú hneď zo školských lavíc poslali do zákopov prvej svetovej vojny. Svetový úspech dosiahol románom Na západe nič nové (1928). Po jeho pokračovaní Cesta späť (1931) nasledoval svetoznámy román Víťazný oblúk (1946). Z obdobia druhej svetovej vojny čerpajú diela Iskra života (1952), Čas žitia a čas umierania (1954). Do predvojnového Nemecka je situovaný román Čierny obelisk (1956). Z ostatných čitateľsky príťažlivých diel treba spomenúť Nebo nepozná obľúbencov (1961) a Tiene v raji (1971). Remarquov úspech sa nezakladá len na napínavom deji, ale najmä na pôsobivej charakterizácii postáv, odrážajúcej životnú filozofiu doby a mladých ľudí prežívajúcich takmer existenciálne jej otrasy.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Petit PressOriginální název:
Drei Kameraden, 1937
více info...
Přidat komentář
Krásné, moc smutné dílo, které doplňuje Remarqeův excelentní vyprávěcí styl. Láska mezi Pat a Robbym byla tak citlivě a realisticky popsána, že jsem celý děj prožívala, jako bych byla jedna z postav. Líbilo se mi, že kniha má hlubší myšlenku než jen vyprávět klišé milostný příběh. :)
Tak já prostě nevím, naštěstí se to četlo docela samo, ale nějak mi ani jedna z hlavních postav nesedla, vůbec jsem z toho necítila emoce, bylo to celé tak zvláštně osekané...dialogy mi přišly už úplně stupidní a nevkusné. Čekala jsem asi mnohem více hloubky a zamýšlení se nad životem a láskou a přátelstvím...
Nechci to moc rozvádět.Všechno tady už bylo většinou řečeno.Naprosto souhlasím zejména s názorem Jaruš 7
Nádherná kniha o přátelství a kamarádství. Určitě lepší než Na západní frontě klid. Velice dojené.
Kniha mě ze začátku nezaujala, ale po několika stránkách jsem se do ní začetla. Líbilo se mi jak autor vystihl přátelství - na život i na smrt - a rozvíjející se lásku mezi Robertem a Patricií. Lásku, která byla zároveň i přátelstvím. Byla jsem dojatá koncem knihy.
Skvělá kniha :-)
"Není hanba narodit se hlupákem. Je jenom hanba jako hlupák zemřít."
Nedojímám se u knížek často, ale u Tří kamarádů se mi to stalo. Nádherná, poutavá kniha, která rozhodně stojí za přečtení.
Takové přátelství mohou mít mezi sebou asi jen muži a kdybych jím byla(jakože nejsem), bylo by to mé velké přání... Stále věřím, že mít rád je víc než milovat a jakmile dojde na lámání chleba, přátelé jako Robby, Otto a Gottfried prostě zůstanou ať se děje co se děje.
Co nového tu ještě mohu napsat po tolika komentářích ?
Moje vydání z roku 1962 už nese patinu času - ale jeho obsah je stále aktuální, a jak jsem u autora zvyklá, plný zajímavých myšlenek, dialogů a hlavně : PŘÁTELSTVÍ...
" Jeho hrdinové jsou sympatičtí pijáci, cyničtí melancholici, vyvrženci drcení světskými silami, jsou vetkáni do své rozbouřené společnosti, do doby podminované válkou..."
Tři kamarádi spolu prošli první světovou válkou - jen proto, aby jeden z nich zcela nesmyslně zemřel a druhý přihlížel, jak odchází jeho láska...
Přesto všechno nese dílo myšlenku spravedlnosti, humanismu a nevyvratitelnosti osudu ...
Tento autor mne nemůže zklamat - a zaujímá čestné místo v mé knihovně.
Po mnoha letech jsem znovu vytáhl tento román z naší knihovny a opět si oživil velice poutavý děj, tentokráte si pozorněji pročetl osudy třech kamarádů, odehrávající se v prostředí meziválečného Německa v době celosvětové krize. Ta spolu nesla velkou bídu prostých lidí, vysokou nezaměstnanot, lidskou beznaděj, alkohol, prostituci a sebevraždy. O to poutavější je přátelství třech kamarádů z války, kteří společně provozují malou autodílnu a tak se pokouší protloukat touto těžkou dobou. Jednoho dne navštíví jejich dílnu hezká Pat a okamžitě získá sympatie všech a především jednoho z nich Robbiho. Oba, i když pocházejí z rozdílného prostředí, se do sebe zamilují a prožívají spolu krásné chvíle i společně s Robbiho kamarády Ottou a Gottfriedem.
Musím ocenit, jak se autorovi knihy velice poutavě podařilo ukázat, že i v tomto těžkém období, které prožívaly postavy tohoto románu, může existovat i velké přátelství a láska. Smutný konec příběhu nic nezměnil na tom, že Tři kamárádi zůstávají jednou z mých nejoblíbenějších knih a doporučuji ji i dalším čtenářům k přečtení.
Je to krásný román, plný smutku, alkoholu, bídy Německa po první světové válce, těžce poznamenaných osudů mladých mužů, kteří sice přežili válku, ale pak stejně jako většina ostatních museli znovu bojovat o přežití a o každou marku v době těžké krize. Trojice, kterou spojuje pevné přátelství utvrzené společným válečným strádáním, přežívá jen ze dne na den – do chvíle, než potkají okouzlující dívku Pat, jež se stane duší jejich společnosti. Robby se do ní zamiluje a začne se měnit, nalezne naději, která zahání všechny chmury –, a nakonec pochopí, jaké štěstí je žít.
Příběh je to remarquovsky zvláštní, nicméně poutavý a dojemný. Nemluvit o lásce, ale milovat, bát se slov, ale nestydět se dát najevo city – to je láska podle Remarqua. K životu, jak ho ve svých knihách líčil, však patří také smrt, pomsta i duševní strádání.
Dalo by se říct, že je to zbytečně dlouhá kniha na to, jak málo se v ní toho odehrává. Ale na druhé straně by bylo škoda každého slova, které by v ní nebylo napsáno. Krásný popis přátelství bez zbytečného patosu a frází. Četl jsem na gymplu a i teď, po čtvrt století, je to pořád první liga.
Nemá smysl se rozepisovat. Jedná se o perfektní strhující knížku. Moc jsem si ji užil.
Budu již navždy zamilován do příběhu Tří kamarádů, do Robbyho a jeho kořaly, do Remarquea a jeho nadání.
Při čtení jsem si několikrát říkal, čím vším si musel E. M. R. projít, když dokázal napsat něco tak krásného jako Tři kamarády. První polovina knihy byla veselejší než druhá, avšak o to byla zajímavější druhá čast. Jinak v knize je krásně popsáno kamarádství.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) přátelství, kamarádství láska nemoci německá literatura 30. léta 20. stoletíAutorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Netušila jsem, že se dá takhle nádherně popsat láhev rumu.
Normálně jsem měla v ústech takový zvláštní pocit, jako bych měla na ten rum chuť..
(Robby, který tento příběh vypráví, dostal ke svým narozeninám od svých kamarádů krabici rumu)
Rozbalil balík a postavil láhve do ranního slunce. Třpytily se jako jantar.
.."Pak jsme pracovali až do soumraku. A potom se umyli a převlékli."..
Lenz pohlédl žádostivě na řadu lahví.
"Neměli bychom jedné urazit hrdlo?"
"To ať rozhodne Robby," řekl Köster
"Nesluší se dávat to obdarovanému takhle polopatě najevo."
"Ještě neslušnější je nechat dárce žíznit," odvětil Lenz a otevřel jednu láhev.
Dílnou se rozšířila vůně.
"Panenko svatá!" řekl Gottfried
Všichni jsme si přičichli.
"Fantastické.. Člověk už musí sáhnout k vysoké poezii, aby našel vhodné přírovnání."
(Představuji si, jak poslední romantik na to napsal ódu..)
Líbilo se mi, jak Robbymu jeho dva kamarádi - protože byl nejmladší - tak hezky říkali a poučovali ho, jak to v životě chodí a dokonce se pasovali na jeho rodiče. Hezké.
Moc hezké.
Víc už psát nebudu.
Jak už jsem napsala.. píši jen o začátku knihy.
Poprvé jsem knihu četla ve slovenštině.