-

Traja kamaráti

Traja kamaráti
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461145/mid_traja-kamarati-nmC-461145.png 5 3269 3269

Erich Maria Remarque (1898 – 1970) patrí k najúspešnejším a najčítanejším európskym spisovateľom 20. storočia. Jeho diela boli preložené do tridsiatich jazykov a najmä vďaka príťažlivým opisom s prvkami žurnalistického štýlu dosahujú neobyčajnú silu výpovede. Zachytávajú napínavé vojnové i povojnové príbehy ľudí, poznačené rasovou nenávisťou, nacionalizmom, odcudzením či emigráciou. Hrdina a rozprávač tohto románu Robert Lohkamp kedysi sníval, že sa bude venovať umeniu – prvá svetová vojna však všetko zmenila. V povojnových časoch, v období hospodárskej krízy okolo roku 1930, sa spolu s dvoma kamarátmi prebíjajú životom, ako vedia. Majú autoopravovňu a pokúšajú sa čeliť hroziacej nezamestnanosti. Láska Roberta k Patrícii Hollmannovej presvetľuje román ako jasný lúč. Pat pochádza z meštiackej rodiny, žije však v schudobnených pomeroch, a navyše zápasí so smrteľnou chorobou. To všetko Robert spočiatku vôbec netuší. Remarque na jednotlivých osudoch postáv zachytáva celú spoločenskú i politickú situáciu v Nemecku, hoci ju podrobne neopisuje. Príbeh jasne svedčí o autorovom rozčarovaní z ťažkých čias, napriek tomu je pretkaný sviežim humorom. Patrí k najkrajším dielam oslavujúcim silu priateľstva a lásky až do posledného dychu.... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Slovenský spisovateľ
Originální název:

Drei Kameraden, 1937


více info...

Přidat komentář

khet
11.04.2017

Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Vracím se k ní každý rok a pořád v ní nacházím něco nádherného a úžasného. Myslím, že je to nejlepší kniha od Remarqua, ale je to samozřejmě individuální pojetí. Mám všechny knihy od Remarqua, některé jsou výborné, jiné slabší, ale pro mě jsou Tři kamarádi to nejlepší co napsal.

Ema22
29.03.2017 3 z 5

Knihu jsem četla před 25 lety, byla jsem unešená příběhem, stylem. Dnes jsem zklamaná, knihu jsem odložila ani ne v polovině, děj je utahaný. Možná je to i tím, že znám konec a zápletky a postavy. Na západní frontě klid hodnotím mnohem výš. 3/5 z nostalgie.


Terrez93
17.03.2017 5 z 5

nadherny pribeh..hodne silny,porad jsem ale doufala,ze dopadne jinak. rozhodne prectu nekdy znovu

ber-tram
08.03.2017 2 z 5

Dal jsem si novoroční předsevzetí nečíst blbý knížky, a vida, už ho porušuju! Příběh tak mimořádně polopatický, patetický a hloupý, že by jeden brečel, ale smíchy! Postavy totálně mělké, potácející se mezi alkoholovým flámem a flikováním autovraků a do toho zákeřná choroba té nadpozemsky andělské, všemi zbožňované bytosti... Tohle je, přátelé, výstavní, čitelně sestehovaný kýč (z něm. Kitsch). 9/17

deshalb
07.03.2017 5 z 5

Vynikajúca kniha, krásne myšlienky, veľmi precítený dej. Erich Maria Remarque nemá konkurenciu.

M4P4
05.03.2017 5 z 5

Túto knihu som čítal pred takmer dvadsiatimi rokmi, ale stále na ňu s láskou spomínam. Remarqueovi Traja kamaráti sú jedna z kníh, ktoré treba prečítať viackrát za život.

rozvera
25.02.2017

Opět jedna milovaná kniha v mé knihovně, i když mám ráda i všechny ostatní knihy tohoto autora, ráda se k některým vracím.

Petra21
23.02.2017 5 z 5

Přestože název knihy mě dlouhou dobu spíše odrazoval, přestože Remarquovy příběhy jsou si podobné jako vejce vejci, přestože ty nejlíp hodnocené tituly nebývají vždy ty nejlepší, přestože je děsivě pravdivé, že taková Díla vznikala bohužel díky žité hororové skutečnosti... Přesto jde o skvělý, jedinečný, neopakovatelný děj, který mě hluboce zasáhl a navždy ve mně zůstane.

iveta3689
14.02.2017 3 z 5

Kniha mě docela zklamala. Byla jsem nadšená z "Na západní frontě klid" a po hodnocení a doporučení ostatních jsem měla asi příliš velké očekávání. Ze začátku to byl je holý popis ve stylu "někam jsme jeli a pak jsme jeli zpátky...", takže jsem byla opravdu nemile překvapená. Závěr byl emotivní, trochu vylepšil dojem z knihy, ale celkově jsem dost na rozpacích.

hellena1523
03.02.2017 5 z 5

První kniha, kterou jsem od autora četla a hned si mě získal. Tři kamarádi jsou tak nádherný, citlivý příběh. A ty myšlenky, jimiž je příběh protknut - úžasné! Mistr slova a filosof lidské duše...

Milos74
02.02.2017 5 z 5

EMR je můj nejoblíbenější spisovatel, kterému zazlívám jen jednu jedinou věc, a to, že toho nenapsal víc. Na západní frontě klid je sice jeho pravděpodobně nejznámější román, pro mě ale není nejlepší, tím jsou právě Tři kamarádi. Vracet se k nim můžu stále znova, vždycky je budu číst rád a nikdy se mi neokoukají.

Mahuleno
31.01.2017 5 z 5

Odedávna moje stálice. Jako sám E.M.R. - Kniha o kamarádství v tom ryzím slova smyslu. Německo po první světové válce. Tři kamarádi a Pat... Tři kamarádi a Karel - strašidlo silnic... Skvostný náhodný "závod" Karla s buickem hned na prvních stránkách knihy, samozřejmě vítězný, ač to tak zpočátku vůbec nevypadá. Protože - cituji: "Kdo také mohl tušit, že v tomto směšném výtvoru bije velké srdce závodního motoru." Tato příhoda vrcholí seznámením s Pat, která se později stává osudovou láskou Robbyho. Ač do přátelství mužů vstupuje žena, zůstává jejich vztah neovlivněn. Potvrzuje to, při recidivě nemoci Pat a jejím pobytu v tuberkulózním sanatoriu, znovu úžasný projev kamarádství, když Köster (už po tragické a nešťastné smrti Lenze) prodává milovaného Karla, aby měli peníze na léčbu Pat. Marně, v závěru knihy Pat umírá.
Pro mne jeden z nejlepších, pokud ne vůbec nejlepší, románů E.M.R. Skvěle napsané situace, někdy komické, někdy trochu dramatické a to jak se tři kamarádi, díky svému přátelství, vypořádávají s nepřízní osudu v poválečném Německu je důvodem, proč jsem knihu četl už několikrát a jak jsem napsal v úvodu, je mojí "stálicí".
Moje první auto - Škoda Populár z roku 1934 se nemohlo jmenovat jinak. :-)

Manyna
28.01.2017 5 z 5

Ze začátku jsem se nějak nemohla začíst, pořád jsem si říkala, že knihu o autech, alkoholu a ztracených existencích asi nedočtu. Jsem ráda, že jsem vyčkala, abych mohla naplno pochopit těžkou meziválečnou dobu, kdy se lidé pokoušeli přežít každý jednotlivý den. Do toho pomalu vstoupila nádherná Pat, která změnila život všem hlavním aktérům a naplnila jedno srdce obrovskou láskou. Nejvíc mi utkvěla v hlavě tato slova, která naplno vystihují podstatu této knihy: „Tu však jsem náhle viděl,že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!“

Vojtavej
26.01.2017 5 z 5

No, už snad to nikdy číst nechci. Velmi dobrá kniha, postupná gradace, nemám slov. Geniální. To co tahle knížka dokazuje je úžasné. Jak Remarque dokaze zachytit do tak krátké knížky tolik pocitů a takovou beznaděj, která je nepředstavitelné umrlčí pro mě jako čtenáře. Byl jsem do toho vtažen takovým způsobem, že v posledních kapitolách se můj náhled na tu knížku měnil že šťastného na velmi pochmurný a beznadějný a ne že by to takhle probíhalo ale střídalo se to doslova s pocity Pat. Geniální. O třídu víš jak na západní frontě klid a cesta zpátky.

Krokodylka
24.01.2017

prekrásna kniha. Ešte aj po prečítaní knihy som bola asi dva mesiace mimo. Niektoré diela ostatnú v srdci navždy, pre mňa práve toto.

kdu
22.01.2017 4 z 5

Až na některá hluchá místa, zvláště ze začátku knihy, pěkné počtení.
Konec knihy jsem tušila už tak od poloviny a čekala, kdy se něco změní, jelikož se většinou ve svých závěrech mýlím. Bohužel tentokrát ne. Ale ne vše může mít šťastný konec.
Remarque dokáže krásně popsat úplně obyčejný meziválečný život.

Godžaver
14.01.2017 5 z 5

Skvělá kniha.

Jaruš7
12.12.2016 5 z 5

Knihu jsem četla jako náctiletá a doporučila bych ji jako odpověď na otázku : Jaká je hodnota slova přátelství .

kara
26.11.2016 5 z 5

Nádherná kniha!

teeyinka
22.11.2016 5 z 5

Krásná kniha o lásce, přátelství, ale bohužel také smrti. Věrně zachycuje pocity lidí poválečné doby - žít ze dne na den, nic nemá cenu, na smrt je nazíráno takřka bez emocí.. v dnešní době by takové lidi pomalu zavřeli do blázince...