Trampoty páně Thompsonovy
Jules Verne , Michel Verne
Příběh románu začíná v Londýně, kde Francouz Robert Morgan, který je bez peněz a bez zaměstnání (právě byl propuštěn z místa učitele francouzštiny), uvidí plakát, který nabízí práci průvodce a tlumočníka na cestě po třech souostrovích (Azory, Madeira a Kanárské ostrovy). Protože Morgan mluví plynně anglicky, španělsky a portugalsky, snadno tuto práci získá. V následujících dnech však Morgan uvidí plakát od konkurenční společnosti Thompson and Company, která nabízí stejnou cestu, ale za menší cenu. Obě cestovní kanceláře spolu soupeří tak dlouho, až Morganův zaměstnavatel musí boj vzdát. Vítězná Thompsonova agentura ovšem také potřebuje tlumočníka, a tak Morgan okamžitě najde ztracenou práci, avšak za daleko menší plat.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1925 , Josef R. VilímekOriginální název:
L’Agence Thompson and Co, 1907
více info...
Přidat komentář
Na Trampotách pana Thompsona je asi nejzajímavější to, že knihu nenapsal Jules Verne, ale jeho syn Michel. Čtenář má tak neustále potřebu srovnávat a pátrat po detailech, které by tento fakt nějakým způsobem prozradily. Musím přiznat, že syn dokázal otcův styl imitovat navýsost dobře, ať už se jedná o dějovou linku (která nemůže neskončit svatbou), souboj dobra a zla, často trochu černobílé postavy (některé až silně karikaturní), tak i o podrobné zeměpisné popisy všech procestovaných míst. Přesto mám pořád pocit, že tomu něco málo chybí, ale na druhou stranu, mezi Verneovo pozdní dílo kniha zapadá poměrně dobře. Za zmínku stojí i námět, který je rozvíjen na pozadí hlavního příběhu, konkrétně smysl a fungování podnikatelského sektoru ve společnosti. Autor se zabývá jak otázkou konkurence a jejím významem pro zákazníka, tak podnikáním obecně a celým příběhem knihy v zásadě dotvrzuje, že pro úspěšného podnikatele musí být na prvním místě vždy zákazník, protože bez něj by žádný zisk nikdy nepřišel. Román je celkově spíše průměrným, přesto čtivým zástupcem Podivuhodných cest a vyvolal ve mně neodolatelnou chuť procestovat všechny ostrovy v Atlantiku, na které se hrdinové příběhu podívali.
Kniha kterou celou napsal Michel Verne a vydal pod otcovým jménem. Vcelku se dá říci, že je dost dlouhá a nudná a postrádá nějakou atraktivnější zápletku. Je to cestopis, který ale dnes už není aktuální.
Zajímá věc.....já mám totožné vydání z téhož roku(také druhé vydání),ale s tím rozdílem,že název knihy na vazbě mám třířádkový.
ajaj :-) myslel jsem že je to poprvé co mě takto rozesmál Jules a teď se tu v komentářích dočítám, že jde o dílo jeho syna..... ale zapadá to do sebe, román je opravdu odlišný od ostatních verneovek. Karikatury Angličanů ( a jednoho Holanďana) a jejich povah jsou opravdu epesní, popisy atlantických ostrovů jakbysmet a dostal jsem chuť na Azory nebo na Madeiru se vypravit. (spoiler) . To smrtící zemětřesení na Azorech co vypuklo pár sekund poté co se společnost baví o tom že 100 let tam žádné zemětřesení nebylo opravdu pobavilo :-)