Travnická kronika
Ivo Andrić
Kniha popisuje osudy bosenského lidu během napoleonské expanze kdy byla Bosna ještě divokou zaostalou zemí ovládanou zástupci tureckého sultána.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1966 , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúryOriginální název:
Travnička kronika, 1951
více info...
Přidat komentář
V poklidném toku vypravování se toho tolik děje! Nositel Nobelovy ceny zachycuje charakter svého "národa" žijícího sice v Evropě, ale zároveň v Orientu.
Je třeba uznat, že na dnešní vkus je kniha psána dost rozvlekle, podrobně a málo "akčně". Ale také je zapotřebí ocenit, že autor si tu dobu, reálie, události, modely myšlení opravdu nastudoval a vykreslil velmi věrohodně. Pro nestranné zájemce může být kniha odpovědí, proč se nám Bosna a Bosňané zdají být tak "divocí", neevropští, jiní. Střet muslimských a ne-muslimských hodnot, střet tradicionalizmu zaostalé výspy Evropy a revolučních napoleonských myšlenek je zde zobrazený velmi plasticky a může být v mnohém poučný i pro dnešek.
Zdejší hodnocení knihu dle mého trochu podceňuje, a tak já ji zas "nadcením", protože jí považuji za velmi originální, ojedinělou co do tématu, o němž píše, regionu, v němž se odehrává, důkladnosti autora, s jakou k historickým událostem přistoupil.
Štítky knihy
Napoleon Bonaparte, císař, 1769–1821 napoleonské války Turci srbská literatura Bosna a Hercegovina historické romány
Autorovy další knížky
1947 | Slečna dělá peníze |
2009 | Most na Drině |
1958 | Travnická kronika |
1960 | Prokletý dvůr |
1981 | Omerpaša Latas |
Jedno z vrcholných děl jugoslávského spisovatele Iva Andriće (1892–1975), nositele Nobelovy ceny za literaturu (1961), román Travnická kronika (Travnička hronika, 1945). Historický román se odehrává během napoleonských válek, v letech 1807–1814, v bosenském městě Travnik, kam byl jmenován francouzský konzul Jean Daville a o něco později i konzul rakouský. V Travniku sídlí též turecký vezír, dorazí sem Davillova pracovitá manželka a jeho tři děti, spolupracuje s ním tlumočník d'Avenat a později mladý tlumočník a úředník Des Fossés, který má zcela odlišnou povahu a názory než téměř čtyřicetiletý Daville.
Sledujeme život v Travniku, kde pospolu žijí Bosňané, Turci či Židé, muslimové, křesťané katoličtí i pravoslavní a lidé židovské víry; autor popisuje diplomatická jednání, spory, vášně, války, odlišnost jednotlivých skupin atd., a to na základě bohatého dokumentárního materiálu z oblasti historie civilizace, etnologie a autentických spisů o historických osobnostech, které jsou v románu prezentovány. Pomalu plynoucí nádherné vyprávění, psané krásným jazykem, je fascinující kronikou dávných časů... Dodám ještě, že Andrić se narodil v obci Dolac u Travniku.
"Člověk, aby se nezastavil a neklesl, klame sama sebe, zasypává nedokončené úkoly novými, které rovněž nedokončí, a v novém podnikání a úsilí hledá nové síly a více statečnosti. Tak člověk okrádá sebe sama a časem se stává větším a beznadějnějším dlužníkem vůči sobě a všemu kolem sebe."
"Není hrozné, že se stárne, slábne a umírá, je ale hrozné, že po nás přicházejí a nás zatlačují noví, mladší a tak odlišní. V tom vlastně teprve spočívá smrt. Nikdo nás netáhne k hrobu, ale strkají nás tam zezadu."
Konzul Daville: "Ach... tento Travnik a všechno na sto mil kolem něho, to je samá blátivá poušť, obydlená bídníky dvou druhů: mučiteli a mučedníky, a my jsme ti nešťastníci, kteří musí žít mezi nimi."