Trest života

Trest života
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/212566/mid_trest-zivota-212566.jpg 4 308 308

Rodinný život Gail Waltonové plyne téměř idylicky. Manželství s Jackem ji plně uspokojuje, s dětmi prožívá jen samé radosti. To vše se náhle zhroutí jako domeček z karet, když její mladší dcerku Cindy najdou v nedalekém parku, kde si s oblibou hrávala, zavraždnou.

Přidat komentář

renataab
31.10.2013 2 z 5

Zvláštní kniha. Silné téma, tragédie, psychologická proměna matky. Nedokážu říct, jak se mi líbila, byla prostě zvláštní.

eeeviko
20.09.2013 5 z 5

Zase jedna z knížek, co mě rozbrečela...ale souhlas, že některé pasáže bych vystřihla. Závěr mě pohltil a dostal, ikdyž jsem ho tak nějak čekala.


HanaNov
08.08.2013 2 z 5

Joy Fieldingovou jsem na střední škole měla jako autorku velmi ráda, proto jsem se k ní po dlouhé odmlce vrátila a sáhla jsem po novém vydání Trestu života. Bohužel musím říci, že mě kniha příliš nezaujala a velmi mě zklamala svým naprosto pesimistickým vyzněním...
Anotace knihy, jež se má zaměřovat na hledání vraha malého děvčátka, mnohé slibuje, ale jen málo z toho splní. Autorka se zvolenému tématu věnuje spíše jen okrajově, hlavním cílem je (dle mého názoru) detailní (a až příliš naturalistický) popis naprostého rozkladu psychiky a života hlavní hrdinky, tedy matky zavražděného děvčátka. Autorka se až příliš vyžívá v tragédii, která zasáhne celou rodinu, a vzniklou situaci chápe jako nutně a bezvýhradně bezvýchodnou (pokud jako rozumné řešení nebereme v úvahu sebevraždu).
Kniha je jakýmsi zamyšlením nad životem, smrtí, vinou a trestem se silně existenciálním podtextem. Svou odevzdanou melancholií, smutkem, depresivitou a naprostou absencí čehokoliv pozitivního mě (jako čtenářku) poněkud zklamala.

v.e.v.er.ka
25.04.2013 4 z 5

knižka se moc dobře četla, když jsem se na konci podívala na první rok vydání měla jsem knížku z roku 2011 tak me vydaní z roku 1983 prekvapilo jak Joy dokazala napsat knížku která je současná i 30 let poté... Hlavní postava me tak trosku stvala mozna to nedokázu uplne pochopit protoze sama deti nemam a nikdy se mi nic podobného nestalo... ale litovala jsem víc její okolí a to jak se k nemu chovala kvůli necemu co uz nezmení nez ji samotnou...

kika 13
19.01.2013 3 z 5

Je to velmi smutný příběh,který ani konec nic nevyřeší.

jasmína
20.09.2012 5 z 5

Souhlasím s Šárkou5875. Mám stejné pocity z této knihy.Konec mě překvapil.Fieldingová je dobrá právě v tom, že skoro každá kniha je naprosto odlišná.Což se bohužel u měkterých autorů říct nedá.

Šárka5875
07.05.2012 3 z 5

Z knížky mám rozporuplné pocity.Některé stránky jsem hltala a jinde jsem se nemohla hnout z místa.Začátek mi přišel dost rozvláčný.Ale nemůžu říct,že by se mi kniha nelíbila.Přesně popsala pocity ženy,která přišla o své milované dítě a navíc tak krutým,odporným způsobem.

bizonecka
15.04.2012 3 z 5

Velmi smutný ,poutavý příběh.ale..oproti jiným knihám této autorky tato kniha pro mě byla slabší.

muzka
26.01.2012 5 z 5

Úžasný, smutný příběh. Často si na toto poutavé čtení vzpomenu. Je až dechberoucí co dokáže člověk překonat a jak je schopen jít za svým cílem. Víc tuto knihu pochopí, kdo sám má děti. Určitě se k ní ještě vrátím. Navíc je v ní popsáno prostředí, které ještě dost dobře neznáme.

RADOST
05.12.2011 4 z 5

Dobrý příběh, nutí k zamyšlení. Lze po velké ztrátě překonat smutek a radovat se alespoň z toho, co zůstalo? Nebo je nevyhnutelné se skoro zbláznit, pomstít se, ubližovat sobě i těm, kteří zůstali. Zdlouhavost některých pasáží tady zřejmě byla záměrem, podtrhla tu nekonečnou tíhu a bezvýchodnost života po vraždě malé dcerky.

petahor
26.11.2011 2 z 5

Tak pro mě určitě zklamání. Na to jak mám ráda její knihy, tak tahle mě nudila...Řekla bych, že byly až zbytečně zdlouhavě popisovány některé pasáže, které ani neměly pořádně účel. Myšlenka na příběh super, ale to zpracování...bohužel mě to moc nenadchlo....

Izu
24.07.2011 5 z 5

Velice silný příběh.

akina
23.02.2011 5 z 5

Podle mě jedna z nejlepších jejích knih. Vzpomenu si na ni velmi často při pohledu na své dcery a s tím ještě na Jane utíká a Dej mamce pusu.