Trhlina
Jozef Karika
Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč. Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď. Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2016 v kategorii čtenářů. Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera. Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění. Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009). V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku. Za romány Ve stínu mafie a Čas dravcov získal ocenění Zlatá kniha, které se uděluje za víc než patnáct tisíc prodaných výtisků. V letech 2012 a 2013 mu vyšel dvoudílný román Na smrť o přátelství a lásce, které se změnily na smrtelnou nenávist. V příběhu se mu podařilo spojit tři zdánlivě protichůdné světy – prostředí židovské mafie v New Yorku, nacistické Německo a první slovenský stát. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach a v roce 2015 pak thriller Tma.... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
Trhlina, 2016
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi opravdu líbila. Byla velmi dobře napsaná. Po dočtení má člověk pocit, hladového pocitu a chce zjistit, co všechno je na tomto světě možné.
Jozef Karika není žádný experimentální spisovatel, jak uvádí jeho zdejší životopis, ale naopak ryzí pragmatik a dobrý žák hororových mistrů. Adaptace tradičních žánrových mechanismů na slovenské poměry funguje velmi dobře, hlavní hrdina je ukázkově rozporuplný, a atmosféra houstne takřka příkladně. Problém mám s velkou předvídatelností děje, místy dosti nevěrohodnými dialogy i skutečností, že všechny ostatní postavy jsou jen jednorozměrné typy, a některé repetice (viz. Hýkal), jsou dosti únavné. Jako literární vstup do žánru, nevinné rozptýlení na dlouhé zimní noci, nebo typ na výlet přínosné, vrcholy found footage ale hledejte jinde.
Po přečtení (nebo spíš zhltnutí) "Trhliny" jsem si říkala, že ze všech Karikových knih, které jsem dosud přečetla (Smršť, Propast, Tma, Strach, Trhlina) se mi asi nejvíc líbil atmosférický "Strach"... Uplynulo pár dní, svůj názor přehodnocuji a "Trhlinu" stavím na první místo, protože ji pořád nemůžu dostat z hlavy... jako bych taky sama byla "zaháknutá" tam někde v Tribeči... Taky jsem se hned i přes ne zrovna příznivé hodnocení podívala na filmové zpracování, protože mě zajímalo, jak si Bebjak poradil s Igorovými "myšlenkovými pochody"... Po této stránce nic moc, ale jinak byla strašidelná atmosféra lesa tam nahoře zachycena docela slušně, nicméně kdybych předtím nečetla knihu, tak by mi asi film samotný nic moc nedal... Zato kniha super...
Aktualizace: Uplynul týden a mně v hlavě pořád zní:
"Dej si pozor na les,
ať tě nespolkne...
hýkal... a rudý vřes..."
Strašně jsem se bála, ze začátku jsem si říkala, že by to byl fajn výlet na Tribeč, ale po přečtení - mě tedy nikdo již nikdy do těchto míst nedostane.
Super čtení, takové autentické, skoro až dokumentární, těšila jsem se pak i na film, ale bohužel film byl mnohem slabší…
Hororové čtení jsem zažívala naposledy někdy v páté třídě, kdy jsem přečetla všechny Stopy hrůzy, které u nás vyšly. S premisou, že mně jen tak něco nadpřirozeného v literatuře nerozhází, jsem se pustila do Trhliny.
Ano, kniha je zbytečně dlouhá. Po úderném začátku se čtenář musí prokousávat dlouhými pasážemi o tom, jak hlavní hrdina bloguje a zdlouhavě něco čte nebo komunikuje se svými čtenáři, pozdějšími členy výpravy. Jakmile se ovšem dostaneme k finální části, na kterou tak dlouho čekáme, začíná horor.
Přiznám se, a je mi to trochu trapné, autor se mi dostal pod kůži a vzbudil ve mně pocit, že všechno se to stalo a kdo se přiblíží k tribečskému tajemnu, byť jen přečtením příběhu, bude lapen do pasti. Na konci jsem se pomalu bála jít v noci na záchod, abych se nevzdálila od zbytku výpravy (tedy spícího manžela) a nevstoupila klosetem do paralelní dimenze.
Dostal mě. Nemůžu jinak než dát čtyři hvězdy.
Díky covidové izolaci, během níž jsem neměl sílu na četbu, jsem se dostal ke slovenské audioknize, tak jsem se zaposlouchal, slovenská verze mi přišla vhodnější než česká, navíc ta česká, pokud jsem měl možnost to posoudit, je asi zkrácená. No, a jsem celkem rád, že jsem to doposlouchal. Musím ocenit autorův způsob psaní. Často popisuje banality, ale stupňováním popisu vyvolává stále větší a větší napětí. Je až neuvěřitelné, že o jedné věci, která by si vystačila na jednu holou větu, dokáže psát tak dlouho, opravdu velmi, velmi dlouho, nekecám, to, co by jiný řekl během chvilky, je tu rozvedené, a možná ani ne rozvedené, ale prostě zopakované, a to několikrát, však mi určitě rozumíte, vždyť jste to četli, nebo poslouchali, a pokud ne, tak si to přečtěte, nebo poslechněte, ale jestli ne, tak je mi to vlastně jedno, mě na tom nesejde, dělejte si, co chcete, ale abych se dostal k pointě, no, prostě, než se dostanete k pointě, tak uplyne dlouhá doba a někdy vás to naštve, a nebo udržuje pěkně v napětí, jak jsem o tom ostatně psal na začátku této věty, kterou jsem dokončil až nyní, ale to ještě není všechno, ještě jsem ji nedokončil, hlavně že ta pointa je, že to, co vypadá nevinně, ba až banálně, vůbec nevinné a banální být nemusí, pokud se to umí náležitě podat. Oceňuji autorovu práci s fikcí: tak je to záznam, nebo ne, nebo to jen tak šikovně navlekl? Umberto Eco (chraň Bůh, že bych Kariku chtěl s ním srovnávat, ale tím nechci slovenského autora nijak snižovat) také pouze nalezl záznamy Adsona z Melku, o kterých nám dal vědět… Ale na tom vlastně nesejde, poslechu nelituji, i když nebýt specifické situace, asi bych se k němu neodhodlal.
Na začátku mi dělalo problém se začíst.Po te půlce se to rozjelo. Knihu jsem měla v seznamu chci číst,ale už vlastně nevím proč.Jsem ráda,že jsem ji dočetla,ale úplně mne neoslovila.
Výborná atmosféra, jednoduché, ale výborně vyprávěné. Člověk se po přečtení ohlíží přes rameno, když jde lesem, i když co by se mohlo v obyčejném lese stát?
Zároveň doporučuji knihu a ne film. Kouzlo trhliny není ani tak v tom, co se stane, ale jak je to vyprávěné.
(V komentářích zde čtu, že kniha má zdlouhavý úvod. Pravda, když jsem ji četl podruhé a příběh už znal, první zhruba čtvrtinu jsem přeskočil a pokračoval až dál.)
Říkali mi, že z Trhliny se podělám, protože je z Karikových knih ta nej. No, jelikož jsem předtím přečetla knihy Tmu a Strach, které mě vystřelily z tenisek, Trhlina mě nevyděsila tak, jak bych asi očekávala. Celé mi to přijde takové fyzikálně vysvětlitelné, byť z fyziky nerozumím skoro ničemu. ALE! Čtení mě bavilo. Nedokázala jsem se odtrhnout, protože tyhle pološílené zážitky ze strašidelných hor a lesů jsou za mě top horory - lepší než se strašidelnými rohatými bubáky a litry krve. Autor píše prostě bombasticky, vtáhne vás do děje, atmosféry i hrůzy. Věřím, že se do popisovaných míst nikdy nepojedu podívat, protože nebudu dráždit bosou nohu hadem, takže ano, něco to ve mně zanechalo. A to něco je velice zajímavé a nutí mě to přemýšlet. Chválím citlivě vyváženou příběhovou linku lidskou, historickou i napínavou.
Taková oddechovka, u které nemusíte vůbec přemýšlet. Vřele doporučuji na pohodářské čtení. Za mě příběh, který neurazí a úplně nenadchne.
Kdyby to šlo, dala bych 3,5. Hlavně za nesympatický styl vyprávění, zdlouhavou první a delší polovinu příběhu, která byla taková jakási nezáživná, a taky za nesympatickýho vypravěče, kterej mlel blbosti kolem. Ale na druhou stranu to vytahuje výše zajímavý námět, a gradující konec, který Vás pohltí a napíná, jak to vlastně dopadne, a děsí při představě, že by se něco takového opravdu mohlo stát.
Během čtení jsem se nad ledasčím ofrňoval a pamatuji si, že hlavní hrdina mi lezl děsně na nervy, ať už tou svojí blogerskou vášní nebo ostentativně nezaujatým postojem k čemukoliv. Jenže žijeme v době militantních aktivistů, všichni všechno vědí a všemu rozumí... trocha povrchnosti a životního poflakování může být proto nakonec osvěžující. Přesto chybí přátelské pouto, pocity ztotožnění a souznění s hlavními postavami. Opravdový poklad této knihy je tak jinde. Nabízelo by se říci, že se ukrývá v Tribečském pohoří, ale ve skutečnosti je dán literárním umem. Budování atmosféry je autorovou nejsilnější stránkou. Dotyk tajemna, mysteriózní, ba nadpřirozená, atmosféra uprostřed reálií střední Evropy současnosti?? To, že na vašem blogu přibyla fotka, kterou jste tam nedali, má v této knize skutečně mrazivý efekt. No schválně. Kolikrát jste zažili, že se Váš blízký začal uprostřed temného lesa a za svitu baterky chovat prapodivně? Samozřejmě, té vzájemné antipatie a hysterie by ve skupince hrdinů mohlo být méně, ale to to je prostě daň doby hollywoodských thrillerů. Vyváženo je to skvělým zakomponováním fenoménů současnosti, jako UrbEx, ztráta technologických jistot či nepřehlednost uprostřed bezpečně zmapovaného světa. Ať už v podobě obrazových pixelů fotografií, GPS souřadnic či blogerských bajtů přenášených po síti, data se přeci nemohou chovat nelogicky! Existuje přece jen jedna realita!! Nebo snad... ? Podtrženo a sečteno: Parádní horor. Tribečské pohoří prý nyní trpí pod nápory davové turistické psychózy, a protože nechci být za pitomce, zatím se tam nevydám. Ale až šílenství pomine... už se těším! Baf!
Na knihu jsem se neskutečně těšila, jaká to bude jízda plná napětí a strachu. Musím ale přiznat, že jsem z ní zklamaná. Krom konce, kdy se opravdu něco začalo dít a strach se objevil, byl příběh nesmírně utahaný a zdlouhavý. Igor na mne od začátku působil nepříjemně a místy až neskutečně protivně. Nemám ráda příběhy, které vypráví lidé, co si nedokáží díky lékům, alkoholu a drogám, pořádně vybavit, co je vlastně realita.
Na druhou stranu jde o docela hodně dobrý námět na příběh s pořádnou dávkou tajemna a událostí, které se opravdu staly a dějí.
Pre pomalý a miestami nudný rozbeh mi trvalo dostať sa do príbehu (aj opakovane), no od výletu do hôr sa veci konečne začali hýbať. Stále ho radím až za prvotinu Strach, ktorú ma obidva razy bavilo viac čítať. Vzhľadom k môjmu vzťahu k tejto knihe ma neskôr natočený film ani nezaujímal, bo filmové spracovania kníh nikdy nesplnili moje očakávania.
(SPOILER) Příběh byl strašně utahaný. Až ten konec se tedy jaksepatří "rozjel". Knihu jsem dočetla ze zvědavosti, jak ti zoufalci vlastně dopadnou. Igor mně byl strašně nesympatický a vypočítavý. Už jen fakt, že je to narkoman a jak sám řekl, hlavně potřeboval pro svůj blog příběh a nejlépe něco šokujícího. Důkazy o jejich průzkumu Tríbeče byly nechtěně zničeny. Pak měl Igor pocit, že ani není Igor, ale David. Jako asi tak, námět knihy je zajímavý a jako vymyšlený příběh to je super napínavý thriller.
Musím říci, že první půlka mne příliš neuchvátila, ale poté jsem si uvědomil, že to vše bylo nezbytné k pochopení věcí následujících, a to již byla síla. Nepřestával mne obestírat mrazivý pocit v zátylku a tajemno mne nutilo číst dále až k tušenému závěru. Tedy ne úplně, protože autor to vyřešil ještě sofistikovaněji. Klobouk dolů, skvělá kniha.
Jedna z největších záhad Slovenska - nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč. Legenda, mystifikace, nebo děsivá skutečnost?
Trhlina je opravdu zlá kniha, sevřela mě ve svém mrazivém, hrůzu nahánějícím objetí a vypustila až na úplném konci.. vyděšenou a zmatenou. Knihu jsem četla v noci a pak nemohla strachy usnout. Dotíralo na mě zlověstné "ticho s očima", brr.
Opravdu skvělý horor, jsem nadšená! Hned si jdu objednat Strach a Tmu.
Pár originálních vypravěčských prvků (fikce vyprávěná jako dokument, mizející postavy), ale ten horor přišel až na posledních stránkách, do té doby je to jenom natahované nic. Ale udrželo to mou pozornost celou dobu a je to velice čtivé i navzdory tomu, že se autor pořád opakuje a sype jedno klišé za druhým. Žádná hitparáda, ale na pár večerů fajn čtení.
Štítky knihy
tajemno záhady fyzika horory šílenství rozhlasové zpracování zmizení lidí Tribeč slovenské horory zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2016 | Trhlina |
2014 | Strach |
2015 | Tma |
2020 | Smršť |
2010 | V tieni mafie |
Celou dobu dobrý, dobrý, napínavý, baví mne to… a konec to úplně zabil