Trhlina
Jozef Karika
Táto kniha vznikla zvláštnym spôsobom. Po vydaní mysteriózneho trileru Strach sa autorovi ozval človek, ktorý mu vyrozprával naozaj desivý príbeh. Jozef Karika jeho rozprávanie zaznamenal, mnohé tvrdenia overil, doplnil o vlastné zistenia a spracoval do knihy, ktorú máte pred sebou. Na jej stránkach rozmotáva veľmi tajomný, tragický a hrôzostrašný prípad. Zároveň poodhaľuje jednu z najväčších záhad Slovenska – nevysvetliteľné miznutie ľudí v pohorí Tribeč. Legenda, zámerná mystifikácia alebo desivá skutočnosť? Túto otázku si kladie aj autor, predkladá strhujúci hororový príbeh a necháva na čitateľovi, aby našiel odpoveď.... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
Trhlina, 2016
více info...
Přidat komentář
Kniha, která mi nedala spát. A taky mi nedovolila zacházet daleko do lesa. Vzrušení, strach a touha po zjištění, jak to vlastně všechno dopadne, mě držely u knihy až do samého konce. Skvěle napsané, přestože zpočátku se to tak nejevilo. Doporučuji.
P. S. Akorát pořád nevím. Je to skutečné, nebo tak moc dobře zpracované?
Tajemné pohoří Tribeč, záhadné mizení osob. Bermudský trojúhelník Slovenska.
Mlha přede mnou, mlha za mnou...
Jediná trhlina, úzká jako vlásek a dvě a dvě už nejsou čtyři.
Živé ticho s očima útočí.
Tribeč vám pomalu zalézá pod kůži.
Naše identita se hroutí…
Kde vlastně jsem...?
Kdo vlastně jsem...?
Davide!!! Ozvěna, která se rychle ztrácela...
A poslední v řadě mizí nejčastěji.
Moje první setkání s autorem. Chvíli jsem si myslela, že tento příběh nebyl napsán pro mě. Ale konec mě přesvědčil o opaku. Konec se mi opravdu líbil. Respektivě líbil se mi způsob vyřešení příběhu, neboť jsem si celý čas poslechu říkala, co s tímto příběhem Karika zamýšlí, kam jej v konci posune?
Ale nevím, zda bych dočetla, kdybych neposlouchala audioknihu.
Od teď si budu dávat pozor kudy jedu a kam jedu.
A rozhodně již nikdy nikde nepůjdu poslední...
P.S.: Zdravím vás, lesy, hory. Z duše zdravím vás...
Trochu rozporuplné pocity. Poslouchala jsem jako audioknihu, kde dokreslující zvukové kulisy, spolu s vydařenou četbou Josefa Kaluži hodně přispěly k zážitku. Utíkalo by to asi hůř, kdyby byla četba na mně. Možná lehčí úpravy ohledně nějakého opakování, by knížce dodaly větší šmrnc. Jen první dojem, každopádně jsem čekala, jak autor zvládne závěr spolu s vyvrcholením celého příběhu a byla jsem hodně spokojená. Celkově s ohledem na žánr bych doporučila.
Nemohu si pomoci, ale ani tato kniha mě nijak zvlášť nezaujala. Sice je to o něco lepší než Tma, ale ani tady se u mě nedostavilo zaujetí příběhem. V podstatě jsem to přečetla a bylo mi úplně jedno, jak to skončí a co se stane s postavami.
Další knihy od autora už asi číst nebudu.
Nevím, jestli je to tím, že mám z dřívějška nakoukané horory apod. a tak mi hororové knihy přijdou jako výcuc z filmů, nebo prostě jen autoři neumí udělat tu správnou atmosféru, která vtáhne do děje i mou otrlou dušičku :)
Nepřekvapilo ale ani neurazilo. Ty čtyři hodinky uběhly jako nic. Velké plus má u mě Josef Kaluža, který knihu velice poutavě načetl.
No nevím, nevím, co si o tom mám myslet. Každopádně mě kniha tohoto oslavovaného autora neoslnila. Ani není zřejmý literární útvar, který autor zamýšlel. Jsou tu prvky literatury faktu (citace ze záznamů výpovědi ztracené a pak nalezené, avšak pomatené osoby) a souběžně běží vlastní příběh autora resp. vypravěče a jeho přátel. Je to moje první kniha tohoto autora, tak možná dám šanci i něčemu dalšímu od něj, abych si udělala ucelenější názor.
Knihu jsem si vybrala v rámci Čtenářské výzvy. Tento žánr normálně nečtu, takže pro mě byla spousta věcí, které zde znalci thrillerů/hororů kritizují, funkční a musím říct, že jsem chvílemi měla slušně nahnáno. Především na mě fungovalo upozorňování, že situace bude horší a horší.
Konec mi ale nepřišel děsivý vůbec, spíš jako jediné možné vyústění situace a ačkoliv povaha zakončení jako taková děsivá je, její podání nikoli.
SPOILER - Bohužel mi posledních pár stránek neumožní si knihu do výzvy přidat - téma č. 5.
Proti Tmě a Strachu v této knize snížil autor laťku. Teda jen co se týče horského prostředí. Z Malé Fatry a Choče se přesouvá k Nitře na Tribeč. Co se týče literární kvality je tomu naopak. Ve výše jmenovaných knihách to sice fantasticky rozjel, ale pak mu došel dech a musel si pomáhat fantasy prvky, aby to nějak vysvětlil/nevysvětlil. Tady to dokázal dotáhnout do konce v plném napětí a navíc nabídl čtenáři 2 solidní vysvětlení. I když to jedno je trochu z jiných sfér, nejedná se naštěstí o žádné staré božstvo. Až nedokážu vylézt na Rozsutec a Velký Choč, určitě se podívám na Tribeč.
Zaujímavý príbeh. Trošku zmatok mám z paralelných svetov, pretože kedykolvek nad tým rozmýšlam, tak sa zamotám. Zo mna fyzik nebude, na to proste nemám bunky. :D ale inak super. :)
Tak toto jsem nedala. Prvních 90 poctivě protrpěných, dalších 90 stran nepoctivě prolistovaných, zbytek stran nechaných svému osudu. Na knize mě nebavilo vůbec nic. Pocit, že je vám další osud hrdiny či vývoj děje úplně ukradený, nemívám často. Většinou se s tím i přesto nějak poperu. Tady se mi prát nechtělo ani za mák. “Zježené chloupky a mráz projíždějící po zádech”” při čtení závěru ráda přenechám ostatním.
Výborný, čtivý a celkem objektivně převyprávěný příběh, ve kterém je pro zážitek z četby lepší záhadám věřit. A jestli mohou případné drogy posunout chápání příběhu trochu jiným směrem, pak jsou tu ještě ostatní "záhadné případy".
Ještě technická poznámka k českému elektronickému vydání (epub): oproti slovenské verzi (epub), kterou jsem měl k dispozici, v českém překladu chybí poznámka ke knihám Paulides David-Missing 411, je přidaná poznámka č. 12 (s internetovým odkazem), která ovšem směřuje na nesprávné místo v textu a vypadl odkaz na video ze silnice č. 65. A pak už jenom nějaké gramatické chyby.
Docela se mi nelíbí způsob, jakým se v knize prezentuje její autor. Po důsledném googlování jsem se jako čitatel cítila trochu zklamaná a podvedená. Z mého pohledu to bylo úplně zbytečné. Jinak dobře napsané, zajímavý námět i zpracování. Oddychové a zábavné čtení.
Kdyby šlo dát víc hvězdiček, tak dám víc! Od první stránky mě to chytlo a do poslední nepustilo. Jestli je příběh Igora opravdu skutečný, tak ten závěr je teda fakt něco-dost šílený!!!
Byl jsem tak na pochybách jestli 4 nebo 3. Bohužel nakonec jen za ty tři. Knížka se četla pohodově. A závěr se opravdu stupňoval. Ale vzhledem k tomu, že hlavní hrdina u konce přiznal požívání jakých si látek, celý příběh z mého pohledu ztrácí na kvalitě.
Zklamání.
Dočetla jsem jen sílou vůle, protože prý závěr byl strhující. No... Neřekla bych.
(Neustálá upozornění, že to nejhorší teprve přijde, že způsobí něco hrozného apod. naopak napětí ubírala.)
Vadilo mně autorovo zpracování.
Zčásti beletrie, zčásti faktografie.
Ani autor se nerozhodl, jestli příběhu uvěří a bude ho věrohodně předávat dál, nebo bude skeptický zaznamenávač vyprávění zfetovaného mladíka. Proto na mě nedýchal žádná autenticita. Škoda.
(SPOILER) Děj přitažlivý, autor je vypravěč neskutečný, četlo se to jedním dechem.... škoda pak těch drog, trošku to ubralo na děsivosti. Závěr si musí vytvořit každý sám....
Štítky knihy
tajemno záhady fyzika horory šílenství rozhlasové zpracování zmizení lidí Tribeč slovenské horory zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2016 | Trhlina |
2014 | Strach |
2015 | Tma |
2020 | Smršť |
2010 | V tieni mafie |
(SPOILER) "Nejhorší je hrůza z obyčejných věcí."
Tak to byla jízda, vážení. Poslední dobou jsem přečetla několik hororů a žádný mě nedokázal vyděsit. Ani Kingovy obří krysy, ani duchové, ani příšery a ani hektolitry krve. Ale tahle knížka mě fakt dostala. Ano, přesně tak. Nejvíc vás dokážou vyděsit právě ty nejobyčejnější věci - ne duch, ale chlapík na fotografii, zápis ve vrcholové knize, skutečnost, že seběhnete z kopce a jste na známém místě, ale o kilometry jinde než byste měli být, obyčejné dveře ... ale to už bych prozradila příliš. Autor umí skvěle vystihnout pocity vyděšeného člověka ... stará vila a vysoké křeslo otočené od vás, ve kterém může někdo sedět. Pro mě asi nejděsivější okamžik příběhu.
Navíc autor nestaví svůj příběh na vlastní fantazii, ale na reálném základě. Ano, ve slovenském pohoří Tribeč opravdu mizí lidé a Slováci mu přezdívají Bermudský trojúhelník.
Trochu mi vadil překlad. Čeština a slovenština jsou si tak blízké, že občas v překladu ulítne nějaká ta koncovka, obrat, slovosled. Nejvíc mě vytáčel často opakovaný turistický (lesní) chodník místo cesta.