Mág – Učedník
Raymond E. Feist
Trhlinové války série
1. díl >
1. kniha série Sága Trhlinové války. Když chlapci Pug a Tomas naleznou trosky cizího plavidla, jde o první z událostí, které ovlivní celé Ostrovní království i osudy jich samotných. Pug upoutá pozornost mága na dvoře knížete z Crydee a stane se jeho učedníkem, zatímco Tomas se vydává cestou válečníka, která jej dovede až k lásce k elfí královně a k dědictví posledního z Valherů, mocných bytostí, které kdysi vládly lidem, elfům i drakům... Nikdo netuší, že plavidlo není z jejich planety, ale z Kelewanu, jehož mágové otevřeli trhlinu mezi dvěma světy. Po průzkumných výpravách přichází vlastní invazní armáda rozených válečníků, v jejichž existenci však vzdálený panovnický dvůr nevěří. Žádosti o pomoc jsou dvorní kamarilou pokládány za intriky případných zájemců o trůn a tak se zdá, že kelewanským samurajům stojí v cestě jen chatrná aliance hraničářů, trpaslíků a posledních elfů…... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 1996 , United FansOriginální název:
Magician Apprentice, 1982
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Recenze se týká obou částí 1. dílu série - Mága učedníka i Mága mistra.
Tuším, že tohle je jedna z těch klasických fantasy, které následují v Tolkienových šlépějích a vůči nimž se vymezují moderní autoři typu Abercrombie. Dosud jsem žádnou z nich nečetla, tak čas jí věnovaný nepovažuji za promarněný, i když mě popravdě příliš nebavila.
Ústřední zápletka konfliktu dvou světů z různých alternativních realit či dimenzí (ne tak úplně, ale lepší popis mě nenapadá) je originální a zajímavý, ale nemůžu si pomoct, jednání postav se mi zdá naivní a těžko uvěřitelné. Myslím tím scény typu "malý chlapec popíše, co neobvyklého viděl, a všechny důležité osoby mu uvěří a dojdou k závěru, že musí jít o civilizaci z jiné sféry." Takhle by ve skutečnosti reagoval málokdo.
Též autorovi zazlívám, že psychologický vývoj postav nahradil magickými procesy. Magie ve fantasy mi nevadí, protože fantasy bez magie je jako krimi bez vraždy, ale magií nelze nahrazovat věrohodné chování postav. Už je to delší doba, co jsem knihu četla, ale pokud si dobře vzpomínám, dopustil se Feist tohoto prohřešku alespoň dvakrát (s Pugem a s Tomasem) a dvakrát mě tím otrávil. V případě Puga by přitom bylo tolik zajímavé, jak by se jako midkemianský mladík přizpůsobil životu učedníka v Kelewanu! Ale ne, vymažeme mu mozek a až se probere zpátky k sobě, bude mít ve všem jasno, ale bude prakticky nědo úplně jiný. Co je mi potom vůbec do Puga? Mágové byli vcelku zajímaví, jejich společentví působilo trošku jako temný Řád rytířů Jedi, bojující za roztahovačné impérium, ale moc jsme mezi ně také nepronikli.
Obecně se mi líbily kapitoly následující Aruthu, zejména dlouhé měsíce obléhání. Dokázala jsem si téměř představit, jak vysilující by to bylo. Při volbě nového krále jsem byla trochu napnutá, jak se neočekávaný kandidát nakonec rozhodne a jak na to Arutha zareaguje.
Naopak mě nijak nezaujal magicky laděná dějová linka s Tomasem, trpaslíky a elfy. Hlavně ta love story s elfí královnou je z dnešního pohledu docela úlet a ne v dobrém slova smyslu.
Můj konečný verdikt je, že Feistovo vyprávění má i své světlé stránky, ale přelouskat Mága mi stačilo, dál ve čtení téhle série pokračovat nehodlám. Dokážu si představit, že bych tuto knihu milovala, kdybych ji četla vě věku tak 10 až 14 let, toto krásné období mě však již dávno minulo.
Vstupní brána do neskutečně bohatého feistova fantasy univerza. Kdo tento poklad doposud neobjevil, čeká ho úžasný zážitek. Laskavý styl vyprávění, které má spád a je poutavé. Postavy člověku přilnou k srdci, stejně jako celá Midkemie. Je to velká klasika, na kterou se bohužel v poslední době tak trochu zapomnělo.
Lineární, naivní vykrádačka Tolkiena, jejíž název mi zůstává i po 415 (nebo kolika) stranách záhadou, neb eponymní Mág Učedník se v knize objevuje jen chvíli a za celou dobu udělá (omylem) jedno kouzlo.
Ale budiž.
Celé je to ve své rozmáchlé prostotě vlastně roztomilé.
Postavy mizí a zase objevují, časové posuny se odbývají jednou větou a Midkemie zní spíš jako něco, co nechcete chytnout, než velkolepá říše.
Říkám si, že by bývalo bylo zábavné udělat si před čtením seznam všeho, co mám s Tolkienovými knihami spojené a pak se bavit odškrtáváním - anebo to pojmout jako chlastací hru, ale to by mi má játra asi nepoděkovala.
Roztomile prostý text máme navíc v roztomile prostém překladu, kdy obzvlášť dialogy jsou místy takový cringe, že je to fakt až na pohlazení a lízátko.
Bizarní ovšem je, že ten druhý díl si stejně přečtu. Proto za dvě.
Za mě je celá sága o Midkémii od R. E. Feista nejlepší fantasy všech dob. A kdo nepřečetl alespoň prvních 15 knih (z 37), to prostě a jednoduše nemá šanci pochopit. To je jak vidět první díl seriálu (z 37 dílů) a napsat, že to celé stojí za prd.
Mágem to začíná, ale ústřední postavy Pug a Tomas pak ve větší nebo menší míře objevují snad ve všech dalších knihách. Proto zkuste alespoň vydržet příběh Trhlinové ságy (první 4 knihy) a pak to zhodnotit ;)
místní nevkus mě fascinuje. na poměry oddechového fantasy vážně slabé - jednorozměrné charaktery, nulová invence, tisíckrát viděný příběh a nezajímavý lore..
Kniha se mi moc líbila. Zajímavý námět a téma. Jen jsem se v ní docela ztrácela a neškodila by ani mapa, protože je tam plno názvů měst a zemí. Dost mě mrzelo, že učedník, ač má v začátku snahu se učit kouzla, tak se k tomu nakonec vůbec nedostane a je vlastně jen obyčejným klukem. Snad tohle téma bude rozvedeno v dalším díle. Uvidíme.
Stalo se. Objevila jsem R. E. Feista a jeho Trhlinové války!
Jako vůbec první přečtená vynikající série Dcera Impéria mě dostala někam do prostředka událostí, zatímco s tímto dílem - prvním, ve kterém se objeví Pug, jsem nejspíš na úplném začátku. A je to hodně dobré čtení.
Feist je mistr v popisování dramatických dějů. V úvodu je kniha poměrně pomalá, vleče se, nechci říct že nudí... ale autor prostě nějak musel začít, že? Posléze to vypukne. Nebezpečná cestování, nebezpečná setkání v lesích i v podzemních chodbách, a především, těžké boje mezi Midkemiany a Tsurany, vetřelci z Kelewanu, z cizího, úplně jiného světa.
Závěr tohoto prvního dílu je víc než dramatický, popis obléhání hradu ve zničeném Crydee a boj jeho obránců s Tsurany nemá chybu! Načala jsem už další díl a ten slibuje opět bohatý děj a skvělou zábavu.
Ó, Raymonde Eliasi Feiste! Jsi bez pochyby hoden zabydlet se v Síni slávy spolu s mými dalšími oblíbenci, kteří tam už navždy mají svoje místo :-).
Tak co říct…
Tuto knihu jsem četl tak před dvaceti lety a byl jsem z ní úplně unešený. Dobrodružství Puga a Tomase mě nadchlo. Nedávno se mě podařilo získat konečně všechny knihy od Feista. No a tak jsem se dal do čtení. Musím uznat, že najednou to pro mě není taková bomba jako dřív, ale…. Kniha se čte velmi pěkně a autor vše příjemně popisuje. Asi bych dal normálně 4 hvězdy, ale vzhledem k té nostalgii je to jasných pět. No a už jdu na další díl.
Docela zklamání, dle chvály, kterou jsem na knihu slyšel. Vyloženě jsem se začetl pouze někde v půlce, kde procházeli trpasličími chodbami. Jinak ale dost průměr - jak někdo psal, kniha je bez atmosféry. Další věc, pozor možná trochu spoiler - hlavní postava, tedy Pug, udělá za celou knihu jedno nechtěné kouzlo. Kniha má sice přes 450 stránek, ale ve výsledku se tam vlastně nic nedozvíme a proto dám ještě šanci druhému dílu. Jestli se to nezlepší, nevěřím, že dám všechny 4. Hlavně mi vadila přímá řeč.
Pug řekl: "dadjasdada"
Martin odpověděl: "ffsdfsdfsdf"
A Pug na to řekl: "fsfsdfgsdgsd"
Jak v nějaké dětské knížce. To mi vadilo asi nejvíc.
skvelá fantazi
trocha to pripomína pána prsteňov
trocha viac: Hraničářův učeň
niečo to má aj z Warcraftu
je to proste začiatok skvelého dobrodružstva
naozaj jedna s tích lepších fantazi ktore som čítal a mám ich za sebov už nespočetne
jediná chyba je že nasledujúce série sú dosť rosiahle a nikde som nenašiel v akom poradí ich čítať ale čo sa trhlinovích válek týka jedine dporúčam
Jaj,to je prostě nádhera! Díky takovým knihám miluji fantasy žánr..podobnost s Tolkienem ničemu nevadí,ba naopak..já tedy četla pouze Hobita a například drak Rhuagh opravdu hodně připomíná Šmaka a je tam více shod,ale kdo by se zlobil? Vždyť dobrých fantasy knih je málo a principy žánru-jak je vystavěn svět elfů,trpaslíků atd jsou všude víceméně stejné,což je jen dobře a že to způsobuje onu podobnost je prostě vedlejší jev..moc se těším na další pokračování tohoto krásného příběhu.
Musím přiznat, že z prvního dílu jsem měla rozporuplné pocity. Ačkoli mě kniha hned v samém úvodu upoutala, později mě trochu podráždila ona do očí bijící podobnost s pánem prstenů a dlouhá nepřítomnost hlavního hrdiny, Puga. Úvodní nadšení v druhé půli knihy trošku opadlo. Vpád mimozemských armád mi zpočátku do příběhu moc nepasoval a chvilku trvalo, než jsem ho strávila. Celkově ale vnímám úroveň knihy pozitivně a myslím, že se jedná o dobře rozehranou sérii. Následující díl ale bude pro mě rozhodující.
Áno, áno, áno. Takýchto príbehov tu máme kopec. Ale, Feist to napísal tak pekne a čtivo, že som si to niekoľko krát zopakoval. Proste sú diela, ktoré uznávate, ohodnotíte ich na plný počet, ale už si ich viac neprečítate. A potom sú knihy, ktoré sú síce o level nižšie, ale hrajú na tú našu človečenskú strunku a vraciame sa k nim. A preto si v hodnotení tiež ten plný počet zaslúžia...
Pro mě spolu s Hadí ságou asi jedna z nejlepších knižních sérií. Mohu jen vřele doporučit
Začátek knihy slibuje docela zajímavou zápletku, ale zhruba od poloviny mi přišlo, že vše se nějak opakuje, zjednodušuje a ke konci už trochu nudila. Doporučila bych ji spíše náctiletým.
Štítky knihy
elfové trpaslíci meč a magie fantasy pro děti Midkemie pro dospívající mládež (young adult) fantasy
Autorovy další knížky
1996 | Mág – Učedník |
1997 | Dcera Impéria |
1996 | Mág – Mistr |
2003 | Čestný nepřítel |
1996 | Stříbrný trn |
Velkolepá Riftwar sága Raymonda E. Feista začíná. Trhlina mezi dvěma světy se otevírá a do Midkemie proudí kelewanská invazní armáda. Všechny klasické fantasy propriety jsou na svém místě… ať už se jedná o čáry a kouzla mágů, podzemní chodby a jeskyně trpaslíků, bájná království elfů a jejich pobratimů z odvrácené strany peklomorů, draky s jejich poklady, horské gobliny, vražedné zlotry či Ostrovní království se spanilým vévodou Borricem conDoinem, jeho syny Lyamem a Aruthem či krásnou princeznou Carlinou. Feist píše lehkou rukou, přehledně a čtivě. Žádné vleklé rozpravy o statusech královských dvorů, náboženství nebo filozofii, o prostředí či přírodních jevech, o velikosti a slávě. Namísto toho navléká na šňůrku korálky událostí jeden za druhým v nekonečné řadě. Na nudu není místo, protože tady se za každým rohem něco děje. Dokonce i když se odpočívá, spí nebo jí, je potřeba být ve střehu, protože „co kdyby“. Postavy se vyvíjejí společně s příběhem, nejsou to ustrnulá monstra a je radost s nimi pobýt a doprovodit je kousek cesty. Optimismu je na rozdávání. Feist je mistrný vyprávěč a jeho Mág je nádherná ukázka toho, že i mohutná epická fantasy může být neskutečně hravá a zábavná.