Tři kamarádi
Erich Maria Remarque (p)
Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní. Kamarádství je to jediné, čemu dobrému je válka a bezvýchodnost po návratu z ní naučila, a právě kamarádství a láska muže k ženě, opravdová láska bez frází a patosu, obyčejná, silná, ohrožená nepřízní osudu je to, pro co stojí za to žít.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Drei Kameraden, 1937
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla před 25 lety, byla jsem unešená příběhem, stylem. Dnes jsem zklamaná, knihu jsem odložila ani ne v polovině, děj je utahaný. Možná je to i tím, že znám konec a zápletky a postavy. Na západní frontě klid hodnotím mnohem výš. 3/5 z nostalgie.
nadherny pribeh..hodne silny,porad jsem ale doufala,ze dopadne jinak. rozhodne prectu nekdy znovu
Dal jsem si novoroční předsevzetí nečíst blbý knížky, a vida, už ho porušuju! Příběh tak mimořádně polopatický, patetický a hloupý, že by jeden brečel, ale smíchy! Postavy totálně mělké, potácející se mezi alkoholovým flámem a flikováním autovraků a do toho zákeřná choroba té nadpozemsky andělské, všemi zbožňované bytosti... Tohle je, přátelé, výstavní, čitelně sestehovaný kýč (z něm. Kitsch). 9/17
Vynikajúca kniha, krásne myšlienky, veľmi precítený dej. Erich Maria Remarque nemá konkurenciu.
Túto knihu som čítal pred takmer dvadsiatimi rokmi, ale stále na ňu s láskou spomínam. Remarqueovi Traja kamaráti sú jedna z kníh, ktoré treba prečítať viackrát za život.
Opět jedna milovaná kniha v mé knihovně, i když mám ráda i všechny ostatní knihy tohoto autora, ráda se k některým vracím.
Přestože název knihy mě dlouhou dobu spíše odrazoval, přestože Remarquovy příběhy jsou si podobné jako vejce vejci, přestože ty nejlíp hodnocené tituly nebývají vždy ty nejlepší, přestože je děsivě pravdivé, že taková Díla vznikala bohužel díky žité hororové skutečnosti... Přesto jde o skvělý, jedinečný, neopakovatelný děj, který mě hluboce zasáhl a navždy ve mně zůstane.
Kniha mě docela zklamala. Byla jsem nadšená z "Na západní frontě klid" a po hodnocení a doporučení ostatních jsem měla asi příliš velké očekávání. Ze začátku to byl je holý popis ve stylu "někam jsme jeli a pak jsme jeli zpátky...", takže jsem byla opravdu nemile překvapená. Závěr byl emotivní, trochu vylepšil dojem z knihy, ale celkově jsem dost na rozpacích.
První kniha, kterou jsem od autora četla a hned si mě získal. Tři kamarádi jsou tak nádherný, citlivý příběh. A ty myšlenky, jimiž je příběh protknut - úžasné! Mistr slova a filosof lidské duše...
EMR je můj nejoblíbenější spisovatel, kterému zazlívám jen jednu jedinou věc, a to, že toho nenapsal víc. Na západní frontě klid je sice jeho pravděpodobně nejznámější román, pro mě ale není nejlepší, tím jsou právě Tři kamarádi. Vracet se k nim můžu stále znova, vždycky je budu číst rád a nikdy se mi neokoukají.
Odedávna moje stálice. Jako sám E.M.R. - Kniha o kamarádství v tom ryzím slova smyslu. Německo po první světové válce. Tři kamarádi a Pat... Tři kamarádi a Karel - strašidlo silnic... Skvostný náhodný "závod" Karla s buickem hned na prvních stránkách knihy, samozřejmě vítězný, ač to tak zpočátku vůbec nevypadá. Protože - cituji: "Kdo také mohl tušit, že v tomto směšném výtvoru bije velké srdce závodního motoru." Tato příhoda vrcholí seznámením s Pat, která se později stává osudovou láskou Robbyho. Ač do přátelství mužů vstupuje žena, zůstává jejich vztah neovlivněn. Potvrzuje to, při recidivě nemoci Pat a jejím pobytu v tuberkulózním sanatoriu, znovu úžasný projev kamarádství, když Köster (už po tragické a nešťastné smrti Lenze) prodává milovaného Karla, aby měli peníze na léčbu Pat. Marně, v závěru knihy Pat umírá.
Pro mne jeden z nejlepších, pokud ne vůbec nejlepší, románů E.M.R. Skvěle napsané situace, někdy komické, někdy trochu dramatické a to jak se tři kamarádi, díky svému přátelství, vypořádávají s nepřízní osudu v poválečném Německu je důvodem, proč jsem knihu četl už několikrát a jak jsem napsal v úvodu, je mojí "stálicí".
Moje první auto - Škoda Populár z roku 1934 se nemohlo jmenovat jinak. :-)
Ze začátku jsem se nějak nemohla začíst, pořád jsem si říkala, že knihu o autech, alkoholu a ztracených existencích asi nedočtu. Jsem ráda, že jsem vyčkala, abych mohla naplno pochopit těžkou meziválečnou dobu, kdy se lidé pokoušeli přežít každý jednotlivý den. Do toho pomalu vstoupila nádherná Pat, která změnila život všem hlavním aktérům a naplnila jedno srdce obrovskou láskou. Nejvíc mi utkvěla v hlavě tato slova, která naplno vystihují podstatu této knihy: „Tu však jsem náhle viděl,že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!“
No, už snad to nikdy číst nechci. Velmi dobrá kniha, postupná gradace, nemám slov. Geniální. To co tahle knížka dokazuje je úžasné. Jak Remarque dokaze zachytit do tak krátké knížky tolik pocitů a takovou beznaděj, která je nepředstavitelné umrlčí pro mě jako čtenáře. Byl jsem do toho vtažen takovým způsobem, že v posledních kapitolách se můj náhled na tu knížku měnil že šťastného na velmi pochmurný a beznadějný a ne že by to takhle probíhalo ale střídalo se to doslova s pocity Pat. Geniální. O třídu víš jak na západní frontě klid a cesta zpátky.
prekrásna kniha. Ešte aj po prečítaní knihy som bola asi dva mesiace mimo. Niektoré diela ostatnú v srdci navždy, pre mňa práve toto.
Až na některá hluchá místa, zvláště ze začátku knihy, pěkné počtení.
Konec knihy jsem tušila už tak od poloviny a čekala, kdy se něco změní, jelikož se většinou ve svých závěrech mýlím. Bohužel tentokrát ne. Ale ne vše může mít šťastný konec.
Remarque dokáže krásně popsat úplně obyčejný meziválečný život.
Knihu jsem četla jako náctiletá a doporučila bych ji jako odpověď na otázku : Jaká je hodnota slova přátelství .
Krásná kniha o lásce, přátelství, ale bohužel také smrti. Věrně zachycuje pocity lidí poválečné doby - žít ze dne na den, nic nemá cenu, na smrt je nazíráno takřka bez emocí.. v dnešní době by takové lidi pomalu zavřeli do blázince...
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) přátelství láska nemoci německá literatura 30. léta 20. století
Autorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Vracím se k ní každý rok a pořád v ní nacházím něco nádherného a úžasného. Myslím, že je to nejlepší kniha od Remarqua, ale je to samozřejmě individuální pojetí. Mám všechny knihy od Remarqua, některé jsou výborné, jiné slabší, ale pro mě jsou Tři kamarádi to nejlepší co napsal.