Tři kamarádi
Erich Paul Remark
Robby Lohkamp má s Ottou a Gottfriedem malou autodílnu s benzinkou. V nejistých časech Výmarské republiky je kamarádské podnikání drží nad vodou a umožňuje jim na silnicích projíždět vozy způsobem, po němž hrozí mastná pokuta. Mladík přespávající v penzionu u hřbitova by se přesto rád rozletěl daleko víc – třeba až ke světlům Ria de Janeira –, jenže křídla mu přistřihly frontové zážitky z první světové války i vratký mír lemovaný nouzí a popíjením. Pak potká Patricii, a svět rázem dostává smysl. Robbyho milá je upřímná, jiskrná, a přece pořád zimomřivá, což má zdrcující příčinu. A jako by té smůly let 1928/29 nebylo dost, začínají v ulicích běsnit gauneři podněcovaní plamennými projevy knírkatého psychopata. Výsledek? Ať se v románu velkého německého pacifisty schyluje k hnědému teroru, kterému člověk neujede ani rychlostí 189 km/h, navzdory době pod psa se mu chce tolik žít – a přežít. I když osud je někdy proti.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2020 , OneHotBookOriginální název:
Drei Kameraden, 1937
Interpreti: Hynek Čermák
více info...
Přidat komentář
Opravdu skvělý román. Jen nevím, jestli je vhodné tyto knihy nutit už na základní škole. Podle mě to v tom věku dítě tolik neocení. Příběh má hloubku, i když ze začátku se to vyvíjelo velmi pomalu. 90 % určitě.
Erich Maria Remarque byl jeden z největších spisovatelů 20. století. Kritici a nejrůznější publicisté nám sice tvrdí, že jeho knihy jsou povrchní, prvoplánové, spekulativní, ale pravdu nemají. Smyslem literatury (a to "největší") není ohromovat snoby a být originální za každou cenu, ale ukázat dobu a vytáhnout z unikátního individuálního příběhu hrdinů "to" obecné a nadčasové. Dokázal to třeba Shakespeare a dokázal to i Remarque. Navíc z jeho knih je znát, jak dokázal maximálně využít vlastní zkušenosti a životní prožitky. Vzpomínám si, jak během školních let nám jedna "soudružka" češtinářka tvrdila, že Remarque není dobrý spisovatel, protože nenabízí řešení a nevidí skutečnost "třídně". Měla pravdu, Remarque ji viděl jako skutečný humanista, pro kterého to nebyla vznosná fráze, ale vztah k životu. Takže je jasné, že ani nacisté ani komunisté ho nemohli mít rádi.....
Kniha hodně bolí. Vlastně stejně jako většina Remarqueových knih. A přesto po ní člověk sáhne, když je mu nejhůř a postihne ho něco špatného. Protože pak o to víc chápe onu sounáležitost s lidmi a rozumí jejich pocitům i bolesti, ale vnímá i někde dole zašlapanou jiskřičku naděje.
Krásně napsaná kniha líčící osudy tří mladých mužů, kteří přežili 1. světovou válku, a jejich začlenění se zpět do života. Příběh ukazuje, že i přes zdánlivou dobu míru nemusí vše dopadnout tak, jak by jste očekávali...
První kniha od Remarqua, kterou jsem přečetla, a to již v raném věku, ještě jako dítě. Poutavá syntéza dokonalé ukázky přátelství až za hrob a jemného vyjádření plaché milostné romance a lásky, obojí nádherně ztvárněné. Remarque, jak má být...právoplatně se stal jedním z mých neoblíbenějších autorů. Zatím ani jedna jeho kniha nezklamala, nicméně Tři kamarádi navždy zůstanou srdcovou záležitostí a neoblíbenějším kouskem ze všech jeho děl.
Bez komentara, bez zbytocnych slov. Absolutny unikat, to najlepsie, co som zatial cital. Jedna z knih, ktoru clovek nechce docitat, pretoze je dokonala. Ach jaj, skoda, ze som ju uz docital. Dokonalost!
Kniha mých teenagerských let, kterou jsem přečetl asi pětkrát. Četl jsem většinu Remarquových knih a tahle společně s Na západní frontě klid a Cestou zpátky patří k tomu nejlepšímu, co napsal. Dnes jsou pro mě Tři kamarádi až příliš melancholičtí, ale přesto rád vzpomínám, jak Remarque mistrně vykreslil své charaktery a hlavně lásku Robbyho a Pat.
Pro mě jedna z nejlepších knih od tohoto autora překonala i moji oblíbenou knihu Na západní frontě klid. Skvělý příběh o kamarádech Robby, Otty, Gottfrieda a Pat. Přál bych si, abych měl taky takové kamárády jako měl Robby.
Super. Teď jsem jí přečetl počtvrté. Poprvé jsem jí četl dávno ve slovenštině a byl jsem překvapen.
Ale stále se nic nemění na mém hodnocení - plný počet a doporučuju.
Kamarádství, alkohol, láska, dobrodružství, válka, naivita, smutek, smrt, těžká rozhodnutí.
Klobouk dolů, pan Remarque to snad ani lépe napsat nemohl.
Četl jsem ji, když jsem byl hodně mladý, postupem let jsem se ke knize dostal a znovu si ji s chutí přečetl. A měl jsem z ní při čtení naprosto totožné pocity. Kniha je k zamyšlení, ke vzpomínání, k rozjímání....Krásná
Moc krásná a silná kniha o přátelství, lásce a životě. První polovina byla příjemná, optimistická, až veselá, zato druhá polovina nabrala na síle a poukázala jak na hezké, tak špatné chvíle života.
Můj první "Remark" ..... jsem na sebe pyšná :o)
název Tři kamarádi ..... jak prosté :o)
Už jsem zapomněla, jaké to je číst starou klasiku. Přitom je to tak jednoduché téma, že?:
kamarádi, zážitky, bary, auta, osudové lásky, těžká nemoc - stačí mrknout na televizi nebo na program kina v současné době.....
Asi stárnu, ale u mne vyhrála jednoznačně klasika. Čímdál víc nacházím v těchto knihách životní moudra, které bych ještě před několika lety jen tak přelítla.
Jen jedna věc mi nejde do hlavy ........." chlapi, co na to množství vypitého alkoholu říkala vaše játra?"
Po knihe Na západe nič nové, ktorú som od Remarqa čítala ako prvú, som od toho možno očakávala trošku viac. Myslela som, že dejová línia bude viac rozvetvená, avšak nakoniec mi to ani nevadilo. Cynizmus a pohľad na svet a človeka po vojne vie Remarque vykresliť ako nik iný. Odporúčam :)
Nejlepší kniha, která není o válce, od Remarque, ikdyž konec se mi nelíbil hold jsem romantička:)
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) přátelství láska nemoci německá literatura 30. léta 20. století
Autorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Mistr Remarque se se svými úžasnými knihami zařadil do mých srdcových záležitostí! Každá jeho kniha je prostě úžasná a ani Tři kamarádi nejsou výjimkou!