Tři kamarádi

30.07.2011

Tři kamarádi byla moje první Remarqueova kniha a i když od té doby uběhlo vlastně takřka půl století, dodnes si pamatuji pocity, které ve mně tenkrát vyvolala. Rozbalil jsem ji hned, jak jsem vyšel z krámu (v Brně na České) a začal číst v chůzi. Posadil jsem se na první lavičku, na kterou jsem narazil a četl, až dočetl. Dočítal jsem - podoben našemu prvnímu dělnickému prezidentu Gottwaldovi - při světle pouliční lampy (ten si údajně takto v mládí doplňoval vzdělání - aspoň nám to ve škole tvrdili). Odnesl jsem si z té četby do života poznání, že kamarádství je skvělá věc (když se povede), že velké lásky mívají často tragické konce (nejen v knihách, ale i v životě) a že krása a velikost nosí často ošumělý kabát ( a neplatí to jen o autech). Navíc jsem se naučil i pár nadávek pro život (uznejte, že takový "slabomyslný potrat" nebo "putující hřbitov bifteků" jsou skvělé. A i když jsem od té doby přečetl řadu jak jeho, tak i jiných knih, tahle patří stále mezi ty, které mi přirostly k srdci.

14.07.2011

Klasické dílo. Přátelství na mnoho způsobů - od drobných pozorností až k lásce a oběti nejvyšší, životu položenému za kamaráda, za lásku. Mnohem víc mě dojímaly velice živé historky přátel, vztahy, trávení společného času, nežli love story Robbyho a Pat - tak nějak je jasné, že jejich láska skončí špatně. Remarqueovy love story jsou takové ploché, mnohem jadrnější a živější a nadčasovější jsou právě příběhy přátel nebo náhodných známých, či přímo nesnášenlivost vůči nepřátelům. V tom je mistr nad mistry.

03.07.2011

Když jsem dospíval, tak se mi tato kniha moc líbila. Až na ten závěr, ten byl přece jen trochu rozvleklý a ženská hrdinka přehnaně kladná.

29.06.2011

Remarqua mám ráda, tuhle jeho snad nejvíc :)

02.06.2011

Remarque píše své knihy velmi podobným stylem, který je poznat již po několika slovech. Ale právě jeho styl psaní miluji. Krásné, nadčasové citáty- co slovo, to perla. Dokonale se dokážu sžít se všemi hrdiny, v každém je něco. Další výborná kniha. Nejde hodnotit jinak než pěti hvězdičkami.

08.04.2011

Tohle je další z důkazů, že Remarque je výborný spisovatel. Trochu jinak laděný příběh než autorova ostatní díla.

27.03.2011

Tři kamarádi představují dílo hodné mistra.
Opět jsem se přesvědčila o tom, že zobrazovaná pravda je sice krutá, ale je upřímná. Zároveň je však pravdou, že u (po)válečných knih je nezbytná, takže žádné zjemnění se nekoná a ,,přehánět" naneštěstí není v čem, protože nelze více zavírat oči před skutečností...?

08.02.2011

Podle mě nejlepší kniha od Remarqua. Kniha o lásce a o přátelství - co je víc? Krásná kniha, která mě přivedla k tomuto spisovateli a vlastně i k lásce ke knihám. Kdysi v anketě Kniha mého srdce byla tato pro mě jasnou volbou.

"Nikdy nezapomenu na tuto tvář - nikdy nezapomenu na to, jak se ke mně potom naklonila, jak změnila výraz, jak se tiše naplnila něžností a jemností, zářivým tichem, jako by rozkvetla - nikdy nezapomenu na to, jak mi její rty vyšly vstříc, jak se její oči přiblížily k mým, jak byly těsně přede mnou a dívaly se na mne, tázavě, vážně, veliké a lesknoucí se - jak se pak pomalu zavřely, jako by se vzdávaly."