Mračna nad Arénou
Michael Bronec
Tři kapitáni série
1. díl >
Galaxie daleké budoucnosti. Země i celý zbytek Republiky se zmítá na pokraji Třetí galaktické války. Napětí přituhuje; mír je v nedohlednu. Přesto pozemský Koordinátor vysílá své nejlepší muže za podivnými úkoly, na první pohled nepochopitelnými. Vždyť k čemu jsou teď nějaké dávné poklady nebo exotický živočišný druh? Akční a dobrodružné! Korzáři se Vám budou líbit! Space opera. První vydání.... celý text
Přidat komentář
Po knize jsem sáhla z důvodu rozšíření si obzorů. Když pominu krátké povídky, žádnou space operu jsem zatím nečetla a chtěla jsem se s tímto žánrem seznámit blíž. A musím říct, že kniha se mi moc líbila, i když nejsem fanouškem vesmírných lodí a dalších vymožeností, které k tomuto žánru patří. Michael Bronec si mě získal hlavně svými postavami, děj rychle ubíhal a celkově se román četl skoro sám. Rozhodně jsem zvědavá na pokračování!
Kritici ani nakladatelé knihy sice umět psát nemusí, i tady se však najdou výjimky. Dlouho očekávaný první díl space opery M. Bronce je slibným začátkem, porce mohla být klidně dvojnásobná. Trio kapitánů si snadno získá čtenářovy sympatie a pan K. navíc i dost respektu, podobně jako císařovo bojové číslo. Ženské postavy i přes jistou nadělenou svéráznost zatím posloužily jen k prvoplánovému protahování a laškování, které tam snad ani nemuselo být natřikrát, a obešla bych se i bez nešikovné ulítlosti, nahromaděné především v poslední kapitole. Celkově je atmosféra jaksi češtější a domáčtější než třeba u Algoru a Mycelia, což určitě není na škodu.
Zajímavá space opera, lépe řečeno její příslib. Začátek je dost nudný díky nevhodně zvolenému stylu vyprávění s velkým množstvím flashbacků (které obecně nesnáším a tady jich je hodně), takže chvíli trvalo, než jsem se do toho začetl, a pak byl najednou konec. Je to opravdu až příliš krátké a pokračování bych chtěl ideálně hned, protože mě to docela chytlo. Zajímavý svět, sympatické postavy, z nichž některé ale kvůli nevelkému rozsahu nemají tolik prostoru, kolik by to chtělo. Jen jsem si úplně nezvykl na česká jména a zasazení do české kotliny, které na mě působilo trochu nepatřičně. Říká se "ševče, drž se svého kopyta", nicméně musím konstatovat, že nakladatelův spisovatelský pokus dopadl docela dobře a těším se na pokračování.
Štítky knihy
space opera kosmické lodě české sci-fi
Autorovy další knížky
1991 | Dračí doupě: Pravidla pro začátečníky |
2014 | Excelsior, gentlemani! |
2010 | Legendy: Draci |
2016 | Mračna nad Arénou |
2019 | Legendy: Praga caput regni |
Sci-fi zrovna není můj žánr, ale díky nádherné obálce od Tomáše Kučerovského jsem prostě nemohla odolat. Samozřejmě, že jsem si chtěla přečíst i něco víc od Michaela, než jen sebraný sborník o Prokletých knihovnách.
Příběh o Tří kapitánů je velice čtivý, ačkoliv mi z počátku dělalo problém se na začátku kapitoly zorientovat v postavě. Ale s postupování stran to bylo stále jednodušší, přehlednější. Michaelův svět si mě okouzlil a mrzí mě, že příběh skončil tak rychle, jelikož všichni tři kapitáni si získali moji pozornost a velmi se těším, až vyjde pokračování, znovu se s nimi setkám a oni mi prozradí něco víc ze svého života.