Putování
Michael Bronec
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/360725/bmid_tri-kapitani-ii-putovani-JDT-360725.jpg
4
49
49
Tři kapitáni série
< 2. díl >
Pozemský Koordinátor osobně vstupuje do akce, aby vyzvedl artefakt z Krypty. Korzáři letí vyzvednout pravý poklad, ale na paty se jim lepí smůla. Nebo sabotéři? Astrobiologická loď Pegas se dostává do úzkých u První přestupní. Vakuum smršící napětím! Muži silní a ženy krásné! Čtěte a prožívejte…
Přidat komentář
I druhý díl se mi líbil.¨
Jede se ve stejném duchu, další postavy přibývají a také o hodně více akce.
U dialogů se bavím.
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Děj se začal dost posouvat a i když je to pořád hlavně konverzační kniha je tu trochu víc akce. Rozhodně jsem se s postavami sžil víc než v prvním díle a přesto, že je hlavní důraz kladen na Arnošta další dva kapitáni dostali víc prostoru než v prvním díle. A ten cliffhanger na konci knihy se vážně povedl. Celkově trochu lepší, než první díl, ale ne o tolik abych zvedl hodnocení.
Děj se nám rozbíhá, košatí... V téhle knize se mi nejvíc líbili Korzáři; je to opravdu zajímavý národ.
Druhý díl Tří kapitánů jede ve stejném duchu jako díl první. Nemá nijak zásadně výraznější námět, ale vytvořeným světem docela jednoznačně baví. Například hned první kapitolou si tu autor poměrně úspěšně střílí z britsky šlechtických vtipů s hlavní rolí sluhy, který by pro aristokrata klidně i okno přinesl, aby se mu líp koukalo do zahrady. Takhle to ale ve výsledku funguje napříč celou knihou. Každá z kapitol je jedinečná, nápaditá, mnohdy i zábavná, ale kontextu s celým námětem jí chybí nějaký ucelenější příběh, který by mě táhnul ve čtení dál. Beru to spíše jako takový relax, než jako knihu, která by mě nutila číst dál tak, že bych nemohl ani dýchat. Nakonec přečteno poměrně rychle a u třetího dílu jsem v podstatě zvědavý ne na příběh jako takový, jako spíš na nápady, které pan Bronec opět zpracuje. Na těch celý námět Tří kapitánů vysloveně stojí.
Po trošku ťažkopádnom rozbehu sa to celkom slušne rozbehne, už mi došlo že knihy nie sú nijak dejovo ucelené, dej sa proste odvíja, a postupne vás vzťahuje do svojho sveta.
Našel jsem svoji novou nejoblíbenější sci-fi sérii a fakt, že jde o české dílo mne neustále přivádí v úžas. Svět Tří kapitánů mne prostě baví a nedokážu se ubránit srovnání třeba se sérií Mark Stone, kdy byly obě psány lehkým a svižným tempem. Rozhovory Koordinátora se svými podřízenými jsou skvělé, takhle chcete, aby postavy mluvily, žádné umělotiny a text nešustí papírem.
Jednu hvězdu strhávám za nekonzistenci. Některé části jsou úžasné, přečtené jedním dechem, ale například linka u korzárů se táhne jako sopel a za dvě knihy se nikam neposunula. Navíc je vidět, že Bronec pracoval na textu několik let a postavy mění svoje chování a vyjadřování (ruský generál v jedné části mluví normálně, ale v další svoji řeč komolí ruskými polotvary).
Tři kapitáni baví a doufám, že budou bavit i nadále.
Základní myšlenka zajímavá, pár dobrých zápletek. Bohužel se to všechno utápí v balastu slov a spousty nic neřešících odboček od hlavního příběhu. Taky jsem musel listovat Arénou, abych se chytil.
Jednička byla opravdu jen takový prolog k téhle knize. Tady už má akce daleko větší prostor, stejně tak i jednotlivé postavy. A docela se mi i zalíbil celý ten svět kde se to odehrává s načrtnutou historií a národy. Zajímavou paralelu vidím u vesmírných korzárů/pirátů. U space opery Čas oblevy od Vendy Brunhoferové jsou také vesmírní piráti a také to je taková banda "hipíků" disponující technikou a schopnostmi jaké nikdo jiný v galaxii nemá:-) Není to samozřejmě chyba, jen mě to zaujalo. Jinak je kniha zábavná, postavy sympatické. Zlomové dílo to sice není ale celé je to takové pohodové a dobře vymyšlené a chvílemi příjemně ulítlé. Co nepotěší je otevřený konec(opět) a nutnost počkat si na další díl. Jsem vážně zvědavý, co se z těch všech naznačených dějových linek nakonec vyklube.
Druhý díl začíná přesně tam, kde předchozí skončil, a s nějakým uváděním do děje se moc nemaže. Ačkoliv jsem jedničku zběžně prolistoval, stejně jsem v první polovině občas plaval, než jsem se v příběhu a zákonitostech světa trochu zorientoval. Jinak první díl byl vlastně prolog, který představil svět a postavy, dal do pohybu zápletku, ale skoro nic se v něm nestalo. Čekal jsem, že ve dvojce se příběh konečně rozběhne, jenže ono nic. Hrdinové řeší problémy, putují, bojují, dále se s nimi sbližujeme a poznáváme svět, ale celé je to takové bezcílné a na konci nejsme o nic blíže cíli než na začátku. Některé pasáže mi přišly zbytěčně dlouhé nebo vysloveně zbytečné. Kniha končí obřím cliffhangerem, jako by ji někdo najednou usekl. Z doslovu se pak dozvíme, že druhý díl příliš nabobtnal, takže byl rozdělen na dvě části a v ruce držíme tu první, čímž se pomalé tempo a náhlý konec vysvětlují. Jinak to ale nechci přehnaně zkritizovat. Čte se to pěkně, postavy jsem si oblíbil, svět mi přijde hodně zajímavý (a rozhodně má potenciál do budoucna utáhnout další příběhy v rámci sdíleného „univerza“, jak je v doslovu naznačeno). Jen by to zkrátka chtělo, aby se příběh v dalším díle konečně pořádně rozjel.
Autorovy další knížky
| 1991 |  Dračí doupě: Pravidla pro začátečníky |
| 2014 |  Excelsior, gentlemani! |
| 2010 | Legendy: Draci |
| 2016 | Mračna nad Arénou |
| 2019 | Legendy: Praga caput regni |
Audiokniha. Poslouchalo se to moc dobře, některé vtípky se připojily k našim rodinným starým fórům (za královský romadur padne každý rád), ale vůbec nic se nevyřešilo, jen jsme víc poznali tři kapitány, z nichž někteří už (nebo ještě) ani nejsou kapitáni. A taky jsme zjistili, že autor má rád Cyrana a gaskoňské kadety vůbec. ;) Celkově pěkné tři a půl hvězdy.