Lourdy
Émile Zola
První titul silně sociálně a protiklerikálně zaměřené románové trilogie "tří měst" Lurdy-Řím-Paříž z pera francouzského naturalistického klasika. Očima kněze Pierra, který ztratil svou víru, sleduje autor cestu zubožených nemocných vlakem do zázračného poutního města a kriticky se zamýšlí nad lidskou potřebou iluzí, klamů a falešných nadějí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1926 , Josef R. VilímekOriginální název:
Lourdes, 1894
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi velmi líbila. Vypráví o strastiplné cestě do Lurd,
o poslední naději těžce nemocných, kteří sem přijíždějí prosit Pannu Marii o své uzdravení. Věř a víra tvá tě uzdraví. Ne všem se to ale podaří a jak jinak zase se najdou tací, kteří toho zneužijí pro svůj zisk.
Kniha o bolesti, utrpení a velké naději a víře, že se člověk uzdraví. Také o knězi, který ztratil víru a smysl života. Na svou dobu hodně odvážná kniha, nedivím se, že církev byla silně proti Zolovi a že jeho knihy zakazovala.
Kniha o jedné velké pouti za zázrakem. V první polovině jde hlavně o popisy utrpení poutníků, kteří se vypravili zvláštním bílým vlakem do Lurd, ve své poslední naději na uzdravení. Co se týká knihy samotné, Zola si užívá dlouhé, naturalistické popisy projevů všech nemocí, ale také samotného poutního místa, prostřednictvím myšlenek abbého Pierra Fromenta. Ten svádí vnitřní boj s vírou, pochopením zázraků, v konfrontaci s lékařskou vědou, nevěřícími obyvateli a obchodníky z Lurd, kteří z utrpení nemocných těží. Na zpáteční cestě předčítá Pierre příběh o Bernadettě a jejím prvním zjevení. Zůstává mu otázka, zda naslouchat rozumu po otci, či víře po matce.
Myslím, že Lurdy, jako posvátné poutní místo, místo zjevení Panny Marie a zázraků, je dosti citlivé téma. Téma věřících i nevěřících a tak si ponechám hezký pocit z této knihy. Stejně tak mám pocit, že i Zola, věčný kritik, to napsal hezky a ikdyž si neodpouští svoje názory, tak nepřehání.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2009 | Zabiják |
1965 | Nana |
2004 | Člověk bestie |
1923 | Břicho Paříže |
1969 | U štěstí dam |
Emile Zola....co říct, snad jen přečist. Tíha na kolejích, převažně, tíha mimo ně..tiha v srdcích, tíha v životech...