Tři mušketýři
Alexandre Dumas, st.
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453509/bmid_tri-musketyri-64f7320e88215.png
5
499
499
Dva díly v jednom svazku. Byl-li Dumas nejčtenějším spisovatelem své doby, stali se „Tři mušketýři“ jako oblíbená lidová četba jeho knihou nejpopulárnější. Byli překládáni do nejrůznějších jazyků, zdramatizováni, několikrát zfilmováni. Opětovná vydání „Tří mušketýrů“ dokazují, že tento „dobrý obr“, který, abychom mluvili slovy Anatola France, si vzal za úkol, „potěšit lidi tím, že jim vyprávěl krásné příběhy, které nebraly konce“, hraje dosud tuto svou úlohu. I. a II. díl v 1. vydání v Mladé frontě s použitím původních ilustrací Maurice Leloira a dobového materiálu. Výtvarně doprovodil Pavel Brom. 23-040-68... celý text
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 1968 , Mladá frontaOriginální název:
Les Trois Mousquetaires, 1844
více info...
Přidat komentář
Young adult literatura naší generace.
Vše krásně vyjádřil heavy66 a Čmeláček.
Dnešni mladé generaci je určitě k smíchu naše nadšené vzpomínání a nezapomenutelné "Jeden za všechny, všichni za jednoho".
Nejedná se o historický román, pouze se odehrává v historických kulisách ( a ve fantazii pana Dumase).
Napětí, láska, souboje a dobrodružstvi.
Páni, jak my jsme si užili při přehrávání scén..
Skvělý historický román se spoustou dobrodružství. Právem zařazen do povinné středoškolské četby.
Najslabšia kniha zatiaľ, čakala som viac vzhľadom na "globálnu" popularitu tohto príbehu z dielne klasickej literatúry. Postavy sa nevyvíjajú, Dumas sa zameriava len na konkrétne výviny, s ktorými mal asi osobné skúsenosti, ako napríklad podrobnejší popis "práce" zajatej mylady na Feltonovi, ktorý objemovo málo sedí s inými dejmi. Neviem, už asi je to skúsenosťami, ale snažím sa rozmýšľať nad tým aj, z akých dôvodov sú preceňované niektoré knihy klasickej literatúry. Je to slabé aj v porovnaní s Kráľovniným náhrdelníkom, či Grófom M. Výhodou tejto knihy je ľahký štýl vhodný pre dvanásťročné decko ako aj pre tridsaťročného dospeláka, je to na jeho dobu písané komerčne. Jazykový štýl mi tu rozhodne chýba. Postavy sú príliš jednoduché, vyhodnotené veľmi rýchlo a ako som písala, nemenia sa v príbehu. Výhodou však je jasnosť a prehľadnosť, štyria chlapi, jedna láska podobná zápalke (Artagnan), ďalšia, čo končí zradou (Athos), všetko je tak jasné a nevyvíja sa, že rozumiem iba jednému: Dumas nám tu napísal narýchlo zbúchaný príbeh ako štandardný spisovateľ bestsellerov našej doby a to bez hodnoty. Historických omrviniek je príliš málo, dala by som aj dve hviezdy, ale dám zhodné číslo s názvom diela. Zidealizované, fantazijné a málo reálne. Aby 6 chlapíkov šlo na ženu, lebo si s ňou nevedia rady, prílišné vyzdvihovanie diabla ženy, slabosť mužov voči jedinej dáme, je to také trápne čítanie občas, alebo trápenie čítanie... Smršť sa teda nekonala.
Smršť je čosi iné a nesie dve slová: Victor Hugo. Zostaňme vo Francúzsku.
Mrkla som si, že sa autori narodili dokonca v tom istom roku. Netuším, aké mali vzťahy. Porovnaniu sa nevyhneme v živote, a tu Dumas s definitívnou platnosťou zaostáva za Hugom. Pripadám si teraz ako drahý Fjodor Dostojevskij, možno málokto z vás vie, že tento spisovateľ nemal rád Turgeneva. Prečo? Pretože Turgenev sa označoval za naturalistu, realistu, písal o prírode, prírodne, realisticky, lenže Dostojevskij s tým veľmi nesúhlasil a povyšoval Gogoľa nad Turgeneva v tomto zmysle. Turgenev nebol naturalistom, skutočným naturálnym autorom bol Gogoľ. Turgenev písal "snovo", ako "zasnený". Cítim podobnú rozčarovanosť z oklamania, že Traja mušketieri sú "klasika". Klasika bez pozlátka je však Zvonár, Bedári, skutočná realita Paríža a vyvíjajúce sa postavy v konkrétnom bahne ľudských dejín.
Milovaná kniha mého dětství. Četla jsem snad desetkrát, některé části jsem uměla skoro zpaměti.
Knihu jsem si přečetl v tomto novějším překladu a fakt nebyla vůbec marná :). Četlo se to jedna báseň a těch skoro 700 stránek uteklo jako voda :). A hlavně tam bylo všechno, co mám rád, jako dobrodružství a napětí, takže za mě velká spokojenost a pět stars to jistí! :)))
Asi moje neoblíbenější knížka. Nic jí nechybí...láska, zrada, přátelství, intriky, politika. A to, že není historicky příliš přesná, to vůbec nevadí. Na kvalitě to neubírá. Tenhle příběh můžu číst stále znovu...
Košatý příběh, opulentní. Je v něm smysl pro čest, službu, přátelství. Hlavní postavy jsou svou růzností přitažlivé. Reálie doby barvitě popsané. Čtenář si může užívat.
Klasika klasik, o které se nedá říci víc, než dříve řekl někdo jiný. Moc se mi líbí vrchol románu, kdy mušketýři dopadnou zrádnou mylady. Temná a dusivá atmosféra, když proti ní vznášejí obvinění ze smilstva, zrádných úkladů, vražd svých blízkých, a odsuzují ji k smrti....
"Vy nejste žena", řekl chladně Athos, "a nepatříte vůbec k lidskému plemeni. Jste démon, který unikl z pekel, a my ho tam jen posíláme zpět".....
A závěr...."Tři dny nato se vrací čtyři mušketýři do Paříže. Nepřekročili svou dovolenou, a ještě týž večer se dostavili na obvyklou návštěvu k panu de Tréville.
"Nuže, pánové", ptal se jich ctihodný kapitán, "bavili jste se dobře na výletě?" "Znamenitě!" odpověděl Athos za sebe i za své druhy."
Z filmových adaptací ta jediná pravá je pro mě z roku 1973, kde mezi ostatními hvězdami excelují Oliver Reed, Michael York a krásná Raquel Welch. Odpočívej v pokoji, milá Constance!
Kniha se mi velmi líbila a v polovině 1. dílu mě rychle vtáhla tak, že jsem se nemohla odlepit od dalších kapitol. Byla velmi čtivá, akorát mi občas dělali problémy francouzské názvy. Po přečtení usuzuji, že mi Dumas tvorbou velmi vyhovuje. Miluji zdejší zápletku. Vždy mě překvapí, jak lze dál zápletku formulovat.
Dumas a jeho historické romány se vryly do paměti mnoha čtenářů, o tom není pochyb, nicméně mušketýrská sága je svým způsobem nezapomenutelná i pro díky výborným filmům s Yorkem, Reedem, Chamberlainem a dalšími, který daleko podle mě překonává předlohu a patří k těm mála z výjimek. Pletichy francouzského dvora, soupeření kardinála a krále Ludvy, šermířské souboje o čest a slávu, romanci královny a vévody Buckhinghama stejně jako méně povedenou Athose a lady de Winter jsem rád sledoval a Dumasovu románu dávám lepší průměr - Monte Christo je o parník lepší - 75 %
Omlouvám se všem fanouškům, ale Tři mušketýři jsou fakt hrozná nuda. Jako někteří uživatelé níže jsem i já myslel, že knihu nikdy nedočtu. Nakonec mi to trvalo jen asi rok a to ještě proto, že jsem ji musel přečíst kvůli maturitě. Ten popis všeho byl opravdu extrémně zdlouhavý a těch cca 800 stran se neskutečně vleklo. Dnes, po asi 3 letech, si děj téměř nepamatuju. Alexandre Dumas měl jistě vliv na světovou literaturu, ale bohužel mně se do noty vůbec netrefil.
Na knihu sem se vrhl po shlédnutí naprosto otřesné filmové adaptace z roku 93 (Charlie Sheen jako Aramis, hahaha), že si spravím chuť. Velmi oceňuji poznámkový aparát v tomto vydání, to muselo dát hodně práce. Jen škoda, že je v rámci těch poznámek při závěrečném pobytu Mylady v Anglii vyzrazen dost brutální spoiler. Jinak sem knihu chrustal hrozně dlouho, nesedlo mi to.
Poslechová lahůdka. Nádherná klasika, kterou zná určitě každý, ať z několikerého filmového zpracování, z četby či poslechu audioknihy. Nejde jinak, dávám plný počet.
Tady dávám 5 hvězd...
Audiokniha v podání několika slavných jmen se mi vážně hodně líbila...
Ostří, které tupí chutě, tu pýchu prachových peřin. Do třmenů, muži šlechetní, trubadúři zvonivých mečů. Vy slyšíte i malé mušky podšitého času. Slyšíte na čest, věrnost věků.
Autorovy další knížky
| 1974 |  Tři mušketýři 1. díl |
| 2003 | Tři mušketýři (I. + II. díl) |
| 2008 |  Robin Hood |
| 1957 | Hrabě Monte Cristo I (třísvazkové vydání) |
| 1972 | Tři mušketýři po dvaceti letech |
Neznám desetiletého kluka, který by to kordem nechtěl nandat kardinálovým gardistům. Neznám kluka, který by se nechtěl pachtit na zpoceném oři až ke kanálu La Manche a klidně by tu vodu i přeplaval, aby zachránil čest královny a získal zpět její náhrdelník. Pan Dumas starší sice svůj dobrodružný, romantický a trochu i historický román nepsal primárně pro desetileté kluky, ale časem se to tajemství provalilo a my dnes víme, že tohle dvoudílné dílko, první z trilogie, je jako dělané právě pro tuto věkovou skupinu a řekl bych, že i dívenky v tomto krásném věku si v textu najdou leccos zajímavého. Je pravdou, že dnes už asi většina dobrodružství chtivých dětí, ale i dospělých, bude znát příběh tří mušketýrů, kteří nakonec byli čtyři, spíše z mnoha filmových zpracování, ale snad si stále dost velká skupina najde cestu i k původní literární formě příběhu, který pro nás zpracovali již roku 1844 pánové Alexandre Dumas a zejména Auguste Maquet, bez jehož pomoci by první jmenovaný asi nedosáhl takové popularity. V prvním dílu první části celé trilogie se seznamujeme se všemi hlavními postavami a řešíme intriky kardinála Richelieua proti královně Anně Rakouské. Ke konci se blíže začneme zabývat hlavní zápornou postavou, záhadnou Mylady, která je vlastně hlavní postavou dílu druhého. Knihu, mnohokrát čtenou již od dětství, jsem si protentokrát dovolil vychutnat v audio podání skvělého Jaroslava Plesla.
Druhý díl první části mušketýrské trilogie pánů Dumase a Maqueta je od první chvíle mnohem temnější než jeho předcházející část. Čtyři mušketýři, což je mimochodem původní oficiální název tohoto svazku, jsou v ději poněkud upozaděni a naše pozornost je soustředěna na záhadnou Mylady, což je jedna z velmi silných ženských záporných postav v literatuře, nejen dobrodružné. Vždy mi nějak připadala podobná Cathy Amesové ze Steinbeckova románu Na východ od ráje. Mužští hrdinové se zprvu baví při obléhání La Rochelle, aby se na podstatnou část knihy děj přenesl za Mylady do Anglie, kde konečně poznáme, že tato „nevinná“ žena má opravdu ďábla v těle i mysli. Odskáče to Felton a samozřejmě Buckingham. V závěru knihy pak pochopíme, proč v dalších dílech zůstal pan DArtagnan svobodným mládencem a můžeme se těšit na další dobrodružství po dvaceti a posléze ještě deseti letech. Doufám že i tyto, méně slavné knihy nám zprostředkuje skvělý Jaroslav Plesl, kterému tak dobře jdou ženské postavy.