Tři mušketýři - II. díl
Alexandre Dumas, st.
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448733/bmid_tri-musketyri-ii-dil-PDC-448733.jpg
5
713
713
Tři mušketýři / Traja mušketieri série
< 2. díl >
Druhý díl ze dvou. Reprint překladu J. Vrchlického s původními ilustracemi.
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 1996 , PasekaOriginální název:
Les Trois Mousquetaires, 1844
více info...
Přidat komentář
Vděčné čtení. Převážně dějová kniha, snadno pochopitelná a příjemná ke čtení, jedna z těch, které bych doporučila lidem, kteří prostě jen potřebují něco přečíst. Kniha odpočinková. Chvílemi mi připadalo, jako by byl způsob psaní velmi výrazně odlišný, takže zatímco jedna kapitola se četla lehce, u jiné jsem trpěla s každou větou.
Stále jsou pro mě Tři mušketýři knihou hodnou přečtení.
Přečtení této knihy se rovnalo okamžiku zjištění, že všechny dosud zhlédnuté filmové verze nemají s psaným originálem vlastně vůbec nic společného. Bohudík!
Už jsem psal u prvního dílu. Zásadní klasika mého dětství!!!! A chystám se to číst zas. Už po třetí. Protože jsem se dokopal ke koupi zbývajících dílů a bez začátku to číst nebudu
(Uwaga spoilery!) Strávila jsem dětství s nosem zapíchnutým do Tří Mušketýrů. Tahala jsem je všude. Každý léto jsem si připekla záda, protože jsem se nebyla schopná odtrhnout od čtení a otočit se. Nejlíp se čtou v létě a u babi na zahradě. Zaručeno.
Utekla jsem od Rychlých šípů, který mě nudily, do francouzských bataliónů a nenašla cestu zpátky. Tři Mušketýři mě naučili všechno. Že s nejbližšími přáteli (zhruba třemi) se lze postavit i všem gardistům kardinála Richelieu a vyjít z toho se zdravou kůží. Že není radno slepě věřit eminencím v červených pláštích s kříži na krku a vyplatí se spoléhat na bystrou mysl a pádnou ruku. Že není dobré naštvávat ženský, protože jsme úděsně pomstychtivý a na potkání vám čmajznem přívěsky, který jste dostali darem od zamilovaný francouzský královny. Že na šermující fešáky se pěkně kouká, sluhové jsou vypečení a v ničem si nezdají se svými pány, že Francie je nádhernej kout země, Gaskoňci jsou dubový palice a Athos je prostě nejlepší!
Jak jen se odřel a zničil ubohý papírový obal... asi jak mi rupnul v Černé Hoře do Jadranu a pak málem ještě jednou do polívky. Zbožňovala jsem všechny postavy, našla jsem pochopení i pro mrchu Mylady a lotra Rocherforta. Zbláznila jsem se do francouzských hradů, intrik a šatů s korzety a perlami. Do dneška mě fascinuje lehkost Dumasova stylu, jeho pero muselo klouzat po papíře stejně snadno jako čepel d’Artagnanova meče. Je snadné propadnout mušketýrskému kouzlu. Srdcovka. Za výbornou čtivost, která člověka nepustí a ‚ještě jednu kapitolu a pro dnešek dost‘ se protáhne minimálně na pět dalších, potom čtenář hravě odpustí některé podivné náhody a zvraty na poslední chvíli. U dalších pokračování se mušketýrská tématika trochu zajídá, ale první dva díly jsou nesmrtelné. Ideální čtení na letní prázdniny s dobrodružstvím. Nejenom pro děcka. Po získání občanky prostě přeladíte z obdivu k sladkému d’Artagnanovi a jeho naivní holčině k tragickému duu Athose s Mylady. Pořád se nebudete moci odtrhnout.
Díky za pěkný dětství a letní klasiku s Třemi šermujícími chlapci a jedním bonusovým Gaskoňcem, monsieur Dumas! 5/5
Krásný příběh z doby Ludvíka XIII. Od Dumase mám ráda především Mušketýry a Hraběte Monte Christa, další knihy mi už tak skvělé nepřipadaly - že by skutečně některé sám nenapsal a pouze se pod ně podepisoval?
V dětství jsem byla Mušketýry úplně posedlá a četla je pořád znovu a znovu, úplně jako blázen. I dnes se jich nezříkám, Dumas byl mistrem slova a historii dokázal podat naprosto fantastickým způsobem.
Miloval jsem je jako dítě, ale filmové, kdy dávali hodně filmů o třech mušketýrech v TV.
Když jsem je ale četl, tak už mi to tak zajímavé nepřišlo. Jen jsem se divil, že hráli tenis.
[023/10] První i druhá kniha mají něco do sebe, ale nemohu se ubránit tomu, že druhý díl je daleko více temný, odehrávají se v něm daleko pochmurnější a vážnější události v jednotlivých dějstvích a jde v něm doslova o životy.
Zatímco v knize první se smrt bere jen jako doprovod, který se hlavních hrdinů přímo nedotýká a člověk si nad tím příliš hlavu neláme, zde se už palce zavírají do pěstí a až do posledních řádků porůznu dramatických scén se doufá, že se to nejhorší stát nemůže a nestane. Pohybujeme se na bojišti kde kulky hvízdají a bajonety bodají, koně padají na své jezdce a dělostřelecká salva rozmetává falangy na cáry masa a hadrů… Dělám si legraci. Tak dramatické to doopravdy není. To by totiž nebyl Dumas. Je vidět, že se ale jedná pouze o vedlejší frontovou linii.
Daleko více se čtenář seznámí s úlisnou postavou kardinála v červeném hábitu, jeho překrásnou vražedkyní a další zlovolnou čeládkou. Intriky tu fungují opět geniálně, že to leckdy i žluč nadzvedne a ten na koho prsty pomsty mohou dosáhnout, ten zaplatí, někdy krvavěji a jindy méně. Není tu tolik vedlejších postav, což jen dokazuje, že se jedná o závěr příběhu a na nová seznamování většinou není čas, pokud ten dotyčný/ná nejsou odsouzeni vbrzku pod sekeru mistra popravčího.
Jako sladká závěrečná tečka je to kniha opravdu hodnotná.
Štítky knihy
zfilmováno 17. století Francie mušketýři šerm mezilidské vztahy mocenské zájmy kardinál Richelieu, 1585-1642 souboje hrabě d'Artagnan, 1611-1673Autorovy další knížky
| 1974 |  Tři mušketýři 1. díl |
| 2003 | Tři mušketýři (I. + II. díl) |
| 2008 |  Robin Hood |
| 1957 | Hrabě Monte Cristo I (třísvazkové vydání) |
| 1972 | Tři mušketýři po dvaceti letech |
Stejně dobrý jako první díl. Jen pasáž o tom, jak mylady byla vězněna a co tam všechno vymýšlela, mi přišla dost nudná a dlouhá.