Tři mušketýři 1. díl
Alexandre Dumas, st.
Tři mušketýři / Traja mušketieri série
< 1. díl >
Nejslavnější historický román Alexandra Dumase. Dobrodružství čtyř nerozlučných přátel v neklidných časech vlády Ludvíka XIII.
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 1974 , Albatros (ČR)Originální název:
Les Trois Mousquetaires, 1844
více info...
Přidat komentář
Poprvé jsem si tuto knihu přečetl až ve zralém věku, a i tak mě nadchla. Mistrovsky vyprávěné romantické dobrodružství se spoustou postav a skvěle vymyšlenou zápletkou.
Rozhodně lehké čtení na léto. Nicméně mi chybělo to těšení se na další chvíli, kdy si budu moci číst. Kniha se lehce odkládala, lehce četla, ale nic mě k ní nepřitahovalo.
Co napsat ke knize, jejíž děj díky mnoha různým zpracováním, musí znát úplně každý, včetně zapřísáhlých nečtenářů. Když zadám do Google rok 1844, ukáže se v tomto roce nejvýznamnější událostí, odeslání prvního telegramu. Ale hned na druhém místě je uvedeno, že pan Dumas starší, vydal první díl románu Tři mušketýři. Skutečně málo která kniha nachází takový ohlas, tolik let po svém vydání. Mě nejvíc bavily dialogy, které nepostrádají důvtip a notnou dávku humoru. Příběh je lehce povrchní, má jednu dějovou linku, která sleduje osudy chrabrého D'Artagnana. Tři mušketýři jsou oproti filmovému zpracování, vlastně popsáni jako takoví ochlastové a povaleči. To mi trošku vadilo a proto považuji filmová zpracování za vydařenější. Audioknihu načetl pan Jaroslav Plesl. To jak dokáže měnit barvu hlasu, dělá z poslechu opravdu velký zážitek.
Ano, toto je kniha mého dětství. Přečetla jsem ji dvakrát za sebou, a to i další její díly. Skvělá.
Asi moje neoblíbenější knížka. Nic jí nechybí...láska, zrada, přátelství, intriky, politika. A to, že není historicky příliš přesná, to vůbec nevadí. Na kvalitě to neubírá. Tenhle příběh můžu číst stále znovu.
V době na střední škole čteno jako povinná četba, nyní poslechnuto v aknize, do skupiny ke třem mušketýrům se přidává další - "Jeden za všechny, všichni za jednoho". V prvním díle se seznamujeme s postavami za vlády krále Ludvík XIII. Královna je vtažena do léčky....jdu na 2. díl.
Pěkná historická kniha, která je námětem pro televizní zpracování a muzikálů. Obě verze jsem viděla, nádherný.
Myslím, že nebudu daleko od pravdy domněnkou, že ve francouzské literatuře těžko hledat román, který by byl celosvětově slavnější, oblíbenější a stále čtený než jsou Tři mušketýři. A tak jsem se pustil do první části, neb ve vydání KOD vyšlo Dumasovo mistrovské dílo ve dvou svazcích.
A vskutku není divu, že jsou příhody skupinky tří mušketýrů a jednoho d´Artagnana tolik oblíbené. Dumas dal dohromady parádní kompilát - jak se mi jeví - mnoha různých prvků a stvořil vyváženou symfonii, která hraje lehkostí, melodií, zábavností i návazností. A to přesto, že povětšinou klouže spíš po povrchu, než že by se dala najít v románu nějaká hloubka. Romanopisecká virtuozita, která čtenáře vtáhne do příběhů těch čtyř divočáků.
Však se na to podívejme. Historický román svým prostředím ve stylu Waltera Scotta. Rytířský román svým dějem, kdy jsou ona zamilovaná vyznání až francouzsky přepjatá, kdy inspiraci můžeme hledat třeba u Chrétien de Troyes. Tady je to nejvíc znát při až komediálním výstupu vévody z Buckinghamu při setkání s královnou. Je tu zastoupen pikareskní román, protože nejen při úvodních scénách, kdy sám Dumas zmiňuje Dona Quijota, d´Artagnan (a jeho přátelé také) mnohdy chováním připomíná onoho slovutného španělského šlechtice. Dumas zakomponoval i pikareskní romány s humoristickými. Což je krásně znát při zběsilé jízdě směr Anglie a pak d´Artagnanův návrat a "sbírání" přátel. Tahle část mě ohromně bavila. Zájezdní hostince jsou skvělým prostředím, čímž si mě nejednou získal Henry Fielding. A nezapomeňme ani na dobrodružnou část, protože ten druh románů počal polovinou 19. století nabírat na množství velkých děl, jehož jsou Tři mušketýři součástí.
A touhle kompozicí Dumas stvořil sice poněkud povrchní, ale kouzelný a zábavný svět rozverné čtveřice elitních (tedy v předpokladu) vojáků. Poněkud hloupoučký Ludvík XIII. je malým tvorem před velkým netvorem Richelieu. Romantické podkresy v podobě vysoce postavený dam jsou mnohdy hlavním motorem příběhu. Láska je válka. S d´Artagnanem je však snadné zamilovat se do "obyčejné" Constance, která má ve zvyku nechat se unášet, aby vnášela přechody v zápletkách. Trochu divadelní postava, troufám si říct. Zábavné jsou její hovory s gaskoňcem, jen co je pravda.
Sice jsem se při první půli poněkud rozepsal. Nepředpokládám, že druhá část románu bude strukturou nějak zvlášť odlišná. Za to bude jistojistě stejně zábavná. Což je hlavní účel dobrodružství ústřední čtveřice postav. A to se Dumasovi povedlo na výbornou, o čemž může svědčit přetrvávající obliba. Tak tedy "jeden za všechny, všichni za jednoho" zpět do divoké, poněkud opilé, Francie. D´Artagnana by totiž hned na úvod měl čekat zase souboj. Hlava jedna horká.
Knihu jsem četla jako mladší, někdy na druhém stupni ZŠ. A pak asi ještě devětkrát. A dodnes do knihy nedokáži nahlédnout, aniž bych se znovu nezačetla. Ano, je to prostý dobrodružný příběh bez nějaké větší hloubky a přeshu a hlavní hrdinové se občas chovají pro nás dnes už trochu nepochopitelně. Ale tenhle příběh o přátelství prostě od prvního přečtení miluji.
P:S:: A žádný z filmů podle mě bohužel nedokázal ducha knihy zachytit.
Nejprve jsem viděl nejnovější filmové francouzké zpracování z roku 2023. Velkolepé, špinavé a akční. Poté mě začalo zajímat, jestli existuje jiné zpracování a našel jsem dvoudílný film z roku 1973. Ten byl ,,trochu" komediálně zpracovaný. A v poslední fázi jsem sáhnul po knize. Ano...není to to správné pořadí, protože jsem porovnával. KNIHA VYHRÁLA. Není to až tak humorné a není to až tak syrové. Hlavní hrdina je takový větroplach, ale není to úplně ten blbeček z filmu (1973) a zároveň to není ten chlaný zabiják z filmu (2023). Dumas umí strhnout čtenáře a kniha se čte velmi pěkně :)
Moje babička měla kdysi tuhle knihu v nemocnici na nočním stolku. Šel kolem pan primář a pravil: "A hele, Tři mušketýři. Tak z těch bych mohl skládat atestaci..."
Pro mě je tento román odpočinková četba. Dobrodružství, romantické lásky, souboje, pitky, intriky - to jsem mnohem více prožívala v mladším věku. Přesto heslo "Jeden za všechny, všichni za jednoho!" má své kouzlo pořád.
Dumas a jeho historické romány se vryly do paměti mnoha čtenářů, o tom není pochyb, nicméně mušketýrská sága je svým způsobem nezapomenutelná i pro mě díky výborným filmům s Yorkem, Reedem, Chamberlainem a dalšími, který daleko podle mě překonává předlohu a patří k těm mála z výjimek. Pletichy francouzského dvora, soupeření kardinála a krále Ludvy, šermířské souboje o čest a slávu, romanci královny a vévody Buckhinghama stejně jako méně povedenou Athose a lady de Winter jsem rád sledoval a Dumasovu románu dávám lepší průměr - Monte Christo je o parník lepší - 75 %
dobu Mušketýrů mám velmi ráda a toto dílo je jedno z TOP této doby, skvěle propracované, čtivé. Prostě super.
Vždy když se nás učitel na dějepis ptal, v jaké době bychom chtěli žít, kdybychom měli na výběr, vybral jsem si právě dobu Mušketýrů a života u francouzského dvora, Vždy mě toto období fascinovalo a vždy si rád přečtu knihy, které s v tomto místě a období odehrávají.
Právě jsem dal palec nahoru jednomu komentáři, ze kterého cituji a se kterým souhlasím: "Autor je podle mě vykreslil jako totální zabedněnce bez mozku, kteří se opíjejí, hrají hazardní hry a neustále střídají milenky a k tomu navíc umí používat meč. "
Skutečně se nemohu zbavit dojmu, že tato kniha je způsob povrchní zábavy, která má v naší době obdobu v tuctových akčních filmech. Úplně vidím autora jak to píše (či reviduje to, co napsali jiní a dává to dohromady) jsa veden ideou: to zabere, to se bude dobře prodávat. Nicméně opravdu se to čte dobře, dobře se podle toho filmuje a určitě se to vždy dobře prodávalo.
Moje čtyři detailnější připomínky:
1. Paní Bonacieux je předem odsouzena k smrti - nelze nechat d´Artagnana ženatého, protože by to překáželo v dalších pokračováních. Její osud je typický a v podobných dílech hojně uplatňovaný (např. viz všechny sympatické muže, kterým se náhodou povedlo vyskytnout se ve vzdálenostech menších než deset centimetrů od Angeliky.)
2. I když jsem četl jen prvý díl (ty další jsou po já nevím kolika letech), viděl jsem poslední stránky toho úplně posledního dílu - d´Artagnan je jmenován maršálem Francie, odněkud přiletí kule a zabije ho. Jak upozorňuje historik Vít Vlnas ve své skvělé knize o Evženu Savojském - tato smrt byla naprosto nezbytná, protože dotyčný přece nemohl žít v následujících letech, kdy Francii stíhal jeden vojenský průšvih za druhým.
3. Začátek je plagiátem začátku románu Prospera Merimeého "Kronika vlády Karla IX" (vyšlo 1829). Tři Mušketýři vyšli v r. 1844.
4. Když občas do této knihy nahlédnu, okamžitě se mi vybavuje Bloudění Jaroslava Durycha. Oba romány se odehrávají ve stejné době. Jejich atmosféra je nesrovnatelná. Současná doba mi bohužel evokuje myšlenky, které bych raději neměl, a sice že ve Třech mušketýrech je to nakašírované pozlátko, v Durychově Bloudění tvrdá krutá realita.
Jako nejvhodnejsi popis me napada - hezky pribeh. Vtipny, romanticky (nejen co do romancí, postavy mluvi vtipne, s gracii, temer poeticky, heroicky), svizne odvypraveny, dnes jiz legendarni pribeh plny legendrnich podstav. Zabavne i po 150 letech.
Štítky knihy
zfilmováno 17. století Francie mušketýři šerm mezilidské vztahy mocenské zájmy souboje hrabě d'Artagnan, 1611-1673
Autorovy další knížky
1974 | Tři mušketýři 1. díl |
2003 | Tři mušketýři |
2008 | Robin Hood |
1957 | Hrabě Monte Cristo I (třísvazkové vydání) |
1972 | Tři mušketýři po dvaceti letech |
Knihu jsem četla několikrát, protože se mi příběh moc líbí. Ráda jsem se nechala okouzlit chytrostí mušketýrů krále Ludvíka XIII, kteří rádi propadají kouzlu krásných žen. Kniha pojednává o intrikách kardinála Richelieu spřádaných proti královně Anně Rakouské. Uvítala jsem nezkrácenou verzi ve skvělém podání Jaroslava Plesla. Tento nesmrtelný román všem vřele doporučuji a těším se na vydání pokračování. Posloucháno jako audiokniha většinou před spaním.