Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)
Jerome Klapka Jerome
https://www.databazeknih.cz/img/books/80_/80912/tri-muzi-ve-clunu-o-psu-nemluve-80912.jpg
4
1116
1116
Tři muži ve člunu je stará, ale mladá knížka, skutečný evergreen, knížka na pustý ostrov nebo na poličku s knížkami nejmilejšími. Byla napsána dávno, ale její kouzlo trvá, a budou ji číst ještě mnohé generace po nás. Získala si milióny čtenářů ve všech kulturních zemích světa a těch, kteří se k ní vracejí, sahají po ní večer, aby načerpali dobrou pohodu či příjemné sny, jsou denodenně statisíce. Nejlépe to vyjádřil Miroslav Horníček: „Vracím se k ní, když je mi dobře. Nebo když chci, aby mi dobře bylo.“... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 1992 , Ivo ŽeleznýOriginální název:
Three Men in a Boat (To Say Nothing of the Dog), 1889
více info...
Přidat komentář
Pro mě mírné zklamání, nejspíš jsem měla moc velká očekávání vzhledem ke všem hodnocením, komentářům a doporučením.
Kniha byla určitě místy vtipná, vyprávění plynulo dobře, ale přeci jen jsem čekala víc.
Ten, kdo byl alespoň jednou na vodě či na vandru, tak se v tom musí najít. Já osobně jsem zažil v životě hned několik stejných momentů, které Klapka tak vtipně vypointoval do dokonalosti. A to včetně předčasného a zbabělého úprku z řeky domů :-)
Za mě docela zklamání. Knížka je známá, braná jako jedna z nejlepších v oboru britského suchého humoru, ale já měl velký problém ji dočíst... Asi jsem příliš zmlsaný Wodehousem...
Uprimne receno jsem od knihy ocekavala britky a nekorektni britsky humor. A hlavne jsem si myslela, ze se budu chechtat od zacatku do konce. K tomu bohuzel nedoslo.
Nicmene, nekolik opravdu vtipnych momentu v knize najdete, ale doporucuji neocekavat prilis.
Čekal jsem něco trochu jiného. Odbíhání od vlastního vyprávění k jiným - občas historickým, občas smyšleným - příběhům mi vadilo.
V knize jsou některé pasáže velmi vtipné, ale styl je prostě zastaralý. Zkrátka se mi nečetla dobře.
Humor nebyl vysloveně můj šálek kávy, ale celkově je to takové pohodové čtení, že pocity mám spíše pozitivní.
Četla jsem druhé vydání překladu do češtiny, byl to můj humor! Nevím, jestli to v dalších vydáních už není ono, mně humor vydržel.
Proč už současní autoři nesvedou psát knihy, ve kterých je humor, při kterém by se čtenář srdečně bavil? Bojím se ale, že milovníci Švejka této knize na chuť nepřijdou
Dobře vtipné i když se my občas zdálo, že se někdy zachází za humorem až do krajnosti. Jinak kniha má své kouzlo, příhody jsou vtipné, originálně pojaté a i po tolika
desetiletích mají své kouzlo, které jistě přetrvá další desetiletí pro další generace.
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Musím se přiznat, že některé pasáže už umím skoro nazpaměť, ale stejně se k této knize čas od času zase vracím. Laskavý humor, který nikdy nezevšední a vůbec nevadí, že je to už poměrně dávno, co byla tato kniha napsána.
Miluji suchý anglický humor. "Sklon k samovolným potratům" je naše rodiná hláška stejně jako všechny ty cimrmannovské.
Pre mňa trochu sklamanie. Čakala som niečo za srdce (i bránicu) chytľavejšie. Teším sa ale, že som v knižnici natrafila na staršie vydanie, nádherná archaická čeština tak bola hlavným motorom môjho čítania. Nemôžem si však pomôcť, pripadalo mi to ako "málo humorný humor" (hoci chápem podstatu suchého britského humoru), nacapený ako zlá malta na sotva držiaci skelet vyumelkovaného príbehu. Pár scén bolo vtipných, pár nadčasovo múdrych, ale mne to nestačí. Nezostal mi nijaký pocit. A to je škoda.
Kniha milovaná celou mojí rodinou, stejně tak jako Saturnin nebo Vejce a já. Já bohužel nevím proč, ale přestože jinak máme co se knih, filmů a všeho ostatního týče velice podobný smysl pro humor, tady v této sféře knih se ať se snažím, jak se snažím, nějak rozcházíme.
Kniha je vtipná, chytře napsaná, takový ten typický britský humor, který přímo miluji například v televizních sitcomech. Nevím proč, v psané podobě mě prostě nedokáže okouzlit natolik, abych se opravdu smála na hlas na celé kolo, jako všichni ostatní. A musím říct, že mě to samotnou moc mrzí.
Poprvé mě to nechytlo, pak jsem ale knížku koupila v antikvariátu, protože to bylo vydání z r. 1922, stálo jen 40Kč a já mám staré knížky ráda. A najednou s tou zastaralou češtinou to bylo o něčem jiném. Přesně se to k obsahu hodilo a já se při druhém čtení dobře pobavila. (Ono už jen slovo "plovky" stačí k širokému pousmání.) Pravda, jsou tam nudnější popisné pasáže, ale počínání těch chlapíků vše vynahradí. Jen mohli dát větší prostor Montmorencymu.
Typický suchý britský humor, který jemně ale naprosto trefně vystihne humornost situace tak, že se smějete ještě pět minut. Odehrává se v 19. století, ale ty postřehy muži versus ženy, to je nadčasové. Inteligentní humor, který já bych nazvala "výstižný".
Štítky knihy
Anglie humor zfilmováno turistika dovolená léto humoristické romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) |
| 1998 | Tři muži ve člunu a na toulkách |
| 1982 |  Malvína z Bretaně |
| 2010 | Tři muži na toulkách |
| 2000 | Lenochovy myšlenky |
Takové milé oddechové čtení s typickým britským suchým humorem. Válet smíchy se asi nebudete ale přiblble usmívat po většinu času nejspíš ano. Ve vaší knihovně si bude tahle knížka velmi rozumět se Saturninem:-)