Tři stálice

16.08.2013

Sbírka složená z básní tří anglických romantiků. John Keats je jeden z mých nejoblíbenějších básníků, jeho básně mě nadchly i tentokrát (možná i proto, že jsem si některé z nich četl v jeho domě v londýnském Hampsteadu :-) ). Obdivuji jeho básně pro nádhernou nadějeplnou pozitivní romantickou rozervanost. "V pravdě je krása, v kráse pravda." Zajímavé jsou také básně Percy Byshe Shelleyho, které mi nejvíce svojí silnou rozervaností a tragičností připomínaly básně mého oblíbeného Karla Hynka Máchy. Výrazně méně mě však zaujaly básně Williama Wordsworthe, které jsou až příliš jednoduché, prosté, nevzletné. Atmosféra v jeho básních je, avšak slova neplynou, zdá se, jako by básně byly až příliš nucené bez pravé romantické energie. Pokud to ovšem není pouze problém překladu, který mi přišel trochu horší. Líbil se mi ale překladatelčin úvod ke sbírce i krátké úvody k jednotlivým autorům (pokud pominu povinné vyzdvižení proletářských témat v jejich díle... přesto i tyto sociálně-kritické básně především Shelleyho jsou hodně povedené a zajímavé).