Tři tváře anděla
Jiří Pehe
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290695/bmid_tri-tvare-andela-Sv5-290695.jpg
5
93
93
Po dvou úspěšných vydáních v anglickém překladu (Velká Británie 2014, USA 2015) vychází druhé vydání barvitého románu Jiřího Pehe v nové úpravě opět česky! Dramatické osudy tří generací jedné rodiny s českými, židovskými a německými kořeny se v románu Tři tváře anděla prolínají s klíčovými událostmi 20. století. Tři rozdílné osobní příběhy, vyprávěné různým jazykem i stylem, odrážejí i tři fáze dějin, jimiž lidská společnost během posledního století prošla. Josef, do jehož slibně se rozvíjející dráhy sólového houslisty vpadla první světová válka, bilancuje svůj dosavadní život v obsáhlém dopisu matce, která se ho v dětství vzdala. Pochopil, že jeho smyslem bylo přijmout štěstí v takové podobě, v jaké mu je osud přichystal. Josefova dcera Hana dospívá za okupace. O dvacet let později si v psychiatrické léčebně pokouší vybavit vše, co způsobilo, že ji trvalý zápas o přežití zlomil. Protože snaha o rozeznání jakéhokoli řádu v tom, co ji potkalo, je marná, hledá východisko jinde. Její syn Alex uprostřed studií odchází do emigrace, kde na něj čeká úspěšný život uznávaného politologa. Na sklonku léta 2001 si v New Yorku začne psát deník, v němž hledá odpověď na to, jak se stal někým, kdo je mu najednou cizí. Román je také vášnivou polemikou mezi rozumem a citem. Do Josefova, Hanina i Alexova života vstupuje postava anděla, možná bytost z jiného světa, možná představa, ozřejmující smysl a řád, který i nesmyslně tragický či promarněný lidský život má. Objevuje se právě v těch momentech, kdy naše vlastní chápání zákonitostí, jimž náš osud podléhá, selhává.... celý text
Přidat komentář
Přidávám se k menšině, kterou tato kniha nezaujala. Nahuštěný děj bez přímé řeči (ano vím, jde o formu dopisu/deníku) - už teď nejsem schopná říct, koho všeho za svůj život Hana potkala. Zkousla bych i postavu anděla, přestože takové téma moc nemusím, ale kdyby byla zpracována nějak zajímavě, nenásilně. Čekala jsem něco jiného. Za mě prostě tak nějak celkově ne.
Formou dopisů je shrnut život tří generací jedné rodiny. Ze začátku jsem si nebyla jistá, o čem má kniha být. Když jsem se začetla, už mi vše dávalo smysl. Velmi zajímavá četba.
Tak jsem tuto knihu právě dočetla, no ze začátku jsem se do ni nějak nemohla ponořit a vůbec jsem nechápala tak vysoké hodnoceni tady na DK.Ale pak když jsem četla vyprávění Hany tak už mi to začlo bavit,jen jsem se bála že tím třetím dílem,vyprávěním Alexe,to zase nebude ono.Ale ono ne,pak už to mělo fakt spád a já hltavě četla až do konce.Skvělá kniha,doporučuji k přečtení a k zamyšlení.
Tuto knihu jsem četla na doporučení kamarádky. Nikdy jsem o ní neslyšela, řekla bych že je neprávem opomíjená. Velice čtivě napsaný příběh formou dopisů a deníků několika trápících se generací jedné rodiny, se kterými projdeme celou novodobou historii. Je to kniha, která vyvolá spoustu otázek a donutí čtenáře přemýšlet o životě, o tom, že někdy je jen veden okolnostmi a nemá na výběr. Možná bylo místy až moc náhod, ale se dá prominout. Líbilo se mi zapojení anděla Ariela a jeho podoby, které na sebe bral, i když jeho role byla spíše okrajová a stál v pozadí. Přesto jeho zjevení mělo většinou fatální následky. Otevřený konec byla správná volba autora. Je na každém čtenáři, co si z knihy vzal a jaký konec by rád viděl.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Nejenom osudy postav pro mě byly nesmírně zajímavé, ale také historické události, zejména 1. sv. války a život v té době obohacující a opět objevení něčeho nového. Jen bych ještě uvítala kousek dál, aspoň o rok, dva, pět let.... nebudu prozrazovat proč, což je zřejmé těm, co již četli :-). Vřele doporučuji všem věkovým kategoriím.
Knihu jsem si přečetla, jelikož jsem hledala něco podobného jako je "Slepá mapa" - Mornštajnová.
Základní příběh je podobný - tři generace jedné rodiny, tři různé historické okamžiky (jak se v knize později dozvíte tak dokonce čtyři) + něco navíc - rodinné prokletí.
Kniha nebyla to co by se dalo nazvat "oddechovým čtením", Pehe jakožto uznávaný sociolog do knihy promítá kus sebe a zároveň děj rozkrývá poměrně široký kus historie. Začátkem je nutné se trošku prokousat, nejvíce se mi líbila prostřední část s dcerou Hanou.
Hvězdičku musím ubrat za poslední část knihy, která byla dle mého předvídatelná a za otevřený konec.
Nenápadná a krásná kniha vypráví o třech generacích jedné rodiny (Josef,Hana a Alex). Kniha zachycuje i historické události a zajímavé názory na život a osud. Alexe nepostihla válka, takže si neuvědomoval, co je to štěstí, pak na to přišel...... "Možná jsem nepochopil, že na takových prostých věcech stojí svět. Že máme být pokorní a radovat se z nich.“
Zajímavá kniha s prolínáním tří příběhů. Cestujeme historií od konce 19. století až po 11.9.2001. Co se týče příběhové linky, tak kromě opravdu "náhodných" setkání, nemám co vytknout, četlo se to dobře. Kniha kromě prostého příběhu ale taky nahlíží na řadu závažných témat - politiku, náboženství, demokracii vs. totalitní režimy, věrnost, radost ze života a další. Tyto problémy nám ukazuje z mnoha úhlů a časových přímek, u vícero postav a jejich odlišných reakcí. Oslovilo mě i zamyšlení nad postmodernitou a konzumním stylem života v poslední kapitole. Doporučuji lidem, co rádi čtou i mezi řádky a nehltají stránky, ale zamyslí se u toho čtení.
Kniha mě velmi zaujala. Není to snadné, ani příliš optimistické čtení, ale rozhodně stojí za námahu. Za sebe jsem se dozvěděla hodně informací z naší ne tak dávné historie, takže určitě doporučuji. Ocenila jsem vytříbený jazyk autora i jeho schopnost bez moralizování psát i o velmi intimních věcech všech tří vypravěčů, které spojují nejen jejich rodinné vazby, ale také houževnatost i odvaha podívat se na svůj život bez přikrašlování...
Tři tváře anděla, tři lidské osudy, do jejichž života vstoupí anděl. Když jsem knihu začínala číst, měla jsem trochu obavu, aby nešlo o nábožensky orientovanou literaturu. Po přečtení prvního (Josefova) příběhu jsem si to ještě i zčásti myslela, pak ale přišel příběh druhý a jeho začátek mě doslova “rozsekal”. Nerada bych spoilerovala, ale v takovém šoku jsem už dlouho nebyla. Už jen pro ten začátek druhého příběhu musím dát 5 hvězdiček, jinak to nejde. I když jak tu píší někteří komentátoři, “těch náhod a náhodných setkání” je ve všech příbězích opravdu dost. Taky mě to rozčilovalo, ale kniha má takovou hloubku, že to autorovi s klidem odpouštím. Všechny příběhy jsou neuvěřitelně čtivě, knihu jsem zhltla během krátké doby. Navíc autorův jazykový styl je velmi vytříbený, zkrátka a dobře čte se to jedna radost. Je těžké hodnotit jednotlivé příběhy. Každý je úplně jiný. První, na můj vkus na konci možná až moc optimistický, a druhý (Hanin) naprostý opak. Třetí příběh (Alexův) je pak z úplně jiného soudku. Zpočátku mě doslova nudil, říkala jsem si, že je to nádherná ukázka, jak jinak skvostnou knihu znehodnotit. Možná to bylo i líčením doby, která není z dnešního vidění tak atraktivní jako jsou obě světové války či éra komunismu. Pak jsem se ale přes úmorný začátek prokousala a zjistila, že příběh je doslova studnicí nejrůznějších filozofických otázek tápajích po smyslu lidského žití. Navíc v něm byl dle mého soudu bravurně vykreslen myšlenkový vývoj společnosti poslední třetiny 20. století. Zachycuje proměnu životních hodnot, nástup konzumní společnosti a totální deziluzi. Pochvalu si zaslouží i otevřený závěr knihy. Většinou nemám otevřené konce ráda, ale tady ho chválím kladně, ač se kniha zdá v mnoha ohledech spíše pesimistická, zde přece jen autor nabízí určitou naději, naději kterou člověk nesmí ztratit. Člověk má vždy možnost výběru, ale je jen na něm jakou cestu si zvolí.
Mozaika z českých dějin 20.století: nechybí v ní legionáři, pronásledovaní Židé, odsunutí Němci, političtí vězni a jáchymovské doly, emigrace. Možná až moc náhodných setkání ztracených příbuzných a známých (viz německý a ruský strýček). Jediným opravdovým Čechem s českými kořeny byl asi jen chudák Alois.
Dobře, vezmu to rychle a pak se dám na zběsilý útěk...3...2...1... nelíbilo se mi to! Uff a je to venku :)
Příběh Josefa měl tak hezky našlápnuto a četl se mi ještě nejlíp... i když ke konci už jsem protáčela nejednu panenku... Hana už se dala snést o něco hůře... těch trapných náhod a osudových setkání tam bylo tolik, že se příběh stával spíše úsměvným než dramatickým... pokračování ve formě Alexe pro mě bylo už jen takovým rozplizlým čímsi... pokus o okořenění sem tam nějakou filozofickou úvahou na závěr byl fajn, ale celkový plytký dojem "červené knihovny" už nezachránil...
Těšila jsem se na hutnost textu, obraz té a té doby... na depresi, která na mě sedla třeba po přečtení Zatím dobrý... ale bohužel, tohle šlo úplně mimo mou maličkost...
Ve třech povídkách jsou zprostředkovány čs. dějiny 20.století - od prvorepublikovéhp kulturního kvasu, přes první světovou válku a pobyt legií v rusku, protektorát a komunistický převrat a nakonec cesta ke kapitalismu.
Nejvíc se mi líbila první část - osudy houslisty a revolucionáře Josefa, hlavně jeho anabáze v Rusku jako legionáře. Bylo zajímavy potom sledovat jak jeho osud, nebo snad rodová kletba, ovlivnil život jeho dcery a vnuka.
Tři příběhy "jedné rodiny". Každý se odehrává v jiné době a každý zachytí kromě osobních příběhů hlavních hrdinů i důležité okamžiky dějin nejen naší země. Paradoxně příběh "nejméně sympatického" hrdiny přináší nejvíce "myšlenek a názorů", které autor v knize v závěrečném příběhů přináší. Velmi barvitý jazyk, výborně vykreslené postavy, zajímavé příběhy a trošku toho "nadpřirozena".
Opět děkuji Databázi, protože bez ní bych se o tomto titulu ani nedozvěděl.
Závěrem: nenápadná kniha (přesto výborná), která určitě stojí za přečtení...
Jedno storočie a tri osudy ním ovplyvnené. Tri osudy, podané odlišnou formou, čím sa podtrhuje ich osobitosť.
Neviem povedať, ktorý príbeh mi bol najbližší, každý z nich ma zasiahol a každý z nich bol šokujúci. Keď si odmyslím Arielovo posolstvo a čisto racionálne začnem uvažovať nad tým, aký život si rodina z knihy odžila, tak žasnem nad tým, aký dokáže byť život desivý. Aký ťažký osud môže stretnúť kohokoľvek z nás. A nakoniec aj to, že anjel je v očiach ateistu, určitým symbolom dobra a ochrany a Pehe rúca aj tento vžitý mýtus, pretože na posolstvo Ariela sa určite nedá zabudnúť.
"Mnohokrát mne již napadlo, že Ariel je symbolem toho, jak málo máme, my lidé, běh života ve své moci. Snad mi chtěl, ať už existuje doopravdy nebo je to pouze moje vnitřní chiméra, sdělit, že nemám být pyšný. Že štěstím muže být něco zcela jiného než to, o čem jsem ve své pýše snil."
5/5
Tri samostatné, štylisticky a formálne rôznorodé časti, ktorým autor vtisol pečať osobitosti, tri generácie reprezentujúce jednu rodinu, zastúpené troma výraznými typmi osobností a tri tváre anjela, ktoré postupne ukazuje. K otázke vopred predurčenej a nemennej osudovosti má každá z postáv iný postoj a svojim spôsobom majú všetky tri problém s identitou. Jozefov list matke má spočiatku nesmierne intímny charakter, dotýka sa v ňom príliš bolestných a chúlostivých vecí, je plný otvorených obvinení a sála z neho mrazivý chlad. Jozef kladie množstvo otázok a upína sa k myšlienke, že všetko čo sa stane, má vyšší zmysel. Nachádza tak nádej, ktorá mu umožňuje žiť. Až kým... Hana píše, aby sa vyrovnala s utŕženými životnými ranami. Nezdieľa otcovu životnú filozofiu a nádej, tak hmatateľnú v prvej časti knihy, strieda hrôza pri pomyslení, čo ešte príde a aký ďalší úder zavŕši jej život. Jozefovho vnuka Alexa nerobí vytúžená sláva šťastným, kľúč k šťastiu sa snaží nájsť v minulosti. Práve táto postava mi bola najmenej sympatická, no autor prostredníctvom nej postupne rozvíja tie najzaujímavejšie myšlienky celej knihy, prezentujúc vlastné názory politológa – odborníka. V tretej časti koncentruje najviac úvah. O tom, k čomu sa snažil prepracovať od samého začiatku rozpráva už nepokryte, no napriek tomu sa mu darí naťahovať čitateľa až po poslednú vetu. S myšlienkou nemennej osudovosti, vyššieho Božieho plánu, ktorý stojí nad všetkým, s predstavou ľudí ako bezmocných bábik v Božích rukách nie som vôbec stotožnená, práve naopak, irituje ma. A predsa, na rozdiel od ďalších kníh, ktorých základnou tézou je tiež táto myšlienka (napr. Mulischovo Objavenie neba), v tejto konkrétnej knihe a v tomto konkrétnom podaní mi nijako nevadila a to vďaka záverečnej metamorfóze anjela, ktoré pre ľudstvo vyznieva optimisticky, otvára priestor aspoň pre akú - takú nádej.
Tři příběhy, tři těžké osudy, tři generace. Ve všech hraje roli zjevení anděla Ariela. Nejbližší mi byl Josef, Hana ani Alex mi k srdci nepřirostli. Je skoro k neuvěření, kolik událostí, postav, setkání, emocí, příběhů se do knihy vešlo. I když v celé knize není mnoho důvodů k úsměvu, občas se najde i když možná škodolibý, např. scéna, kdy Alex hledá a najde Moniku na technopárty CzechTek. Přesto závěr vyznívá optimisticky a zdá se, že Alexovi přece jen něco došlo.
"Možná jsem nepochopil, že na takových prostých věcech stojí svět. Že máme být pokorní a radovat se z nich.“
Úžasná kniha, dlouho jsem nečetla takovou knihu, která tak silně vtáhne do děje, co stránka, tak nové překvapení. Osudy tří generací ve 20. století- první světová válka, rozpad Rakouska-Uherska, vznik Československa, období protektorátu a druhá světová válka, éra komunistického režimu i jeho pád. Je poznat, že spisovatel má svoje zkušenosti z doby normalizace, emigrace a pobytem v USA...
Autorovy další knížky
| 2018 |  Proč?: Proč je Zeman prezidentem. Proč jsme tam, kde jsme |
| 2012 | Intelektuál ve veřejném prostoru |
| 2016 |  Tři tváře anděla |
| 2021 |  Babišistán |
| 2012 | Krize, nebo konec kapitalismu? |
Tři generace vyprávějí své životní příběhy formou dopisů a deníku. Silné čtení.