Třicátý kilometr
Kateřina Dubská
Román o osudových křižovatkách a životě bez navigace. Miroslav touží utéct. Ale kde k tomu vzít odvahu? Tomášovi chybí jeho žena, a tak hledá útěchu na těch nejbizarnějších místech. Nina má smutek. A ten ji oklikou přivede k ní samé. Ivana chce jediné – hlavně neskončit jako její máma! A Lukáš? Ten šlape na pedál, co to jde. Nikdo totiž neměl čas mu říct, že občas je nejlepší zpomalit. Na třicátém kilometru se splétají životní nitky, které jsou tak povědomé, jako bychom jejich aktéry znali ze sousedství. Osudy několika generací bytostně vyvěrají z naší současnosti a světa, který žijeme. V důmyslně komponovaném kaleidoskopu příběhů na sebe narážejí životní reality natolik odlišné, že nemůže přijít nic jiného než tvrdý náraz. A ten vždy vyvolává otázky Odkud ve skutečnosti pramení naše rozhodnutí? Jaké otisky na nás zanechali ti, kteří se nás pokoušeli vychovat, jak nejlépe dovedli? A kdo kreslí trajektorie našich životů – my sami, nebo osud? Román Kateřiny Dubské nepřináší záchranu v podobě životní navigace ke stažení do mobilu, ale nabízí naději, že vždy můžeme správně odbočit nebo šlápnout na brzdu.... celý text
Přidat komentář
Mě se to teda líbilo a moc.Knihu jsem dala na jeden zátah.
Obálka opravdu nic moc,ale jak se říká:Nesuď knihu podle obalu.
Od autorky jsem mám přečtené dvě její knihy. Třicátý kilometr jsem si nemohla nechat ujít, protože ráda čtu díla českých autorů.
V tomto románu mi neuvěřitelně vadila celá rodina Málků. Líbilo se mi, jak se několik rodin v jistý okamžik spojí v jedno. Kniha se četla sama.
Bohužel, z úcty k autorce tři hvězdy. Schematické příběhy, šablonovité charaktery postav s příliš zřetelným poselstvím pro čtenáře. Jako byste se dívali na nekonečný seriál komerční televize. Pokud je máte rádi, je to kniha pro vás.
Za mě zklamání... bohužel proto, že jsem od autorky kdysi četla jen knihu Člověk Gabriel, a ta mě nadchla, a tak tu jisté očekávání bylo.
Tomuhle příběhu se nedá upřít čtivost. Nicméně leckde mezi řádky, otevřeně v pasážích podbarvených politikou a pak také v alternativním závěru se mi zdálo autorčino moralizování zbytečné. I líčení jednání některých postav mi přišlo hodně šablonovité. Na Třicátý kilometr jsem se opravdu těšila, ale po přečtení se ke knize už vracet nebudu...
Jenom 224 stran, ale čtení se mi vleklo a (přiznávám se) sem tam jsem půl stránky přeskočila, protože dialogy byly zdlouhavé, šroubované a točily se v kruhu. Někde to samozřejmě smysl dávalo a vlastně u rozhovoru Miroslava s partnerkou, která je odpůrkyně všeho a apriori nevěří ničemu, jsem se místy i pobavila. V polovině jsem knihu málem zařadila do nedočtených, ale podle předchozích komentářů jsem nabyla dojmu, že by to mohlo přece jen stát za to a že v druhé polovině se mi vše pěkně propojí. Propojilo, uspokojení mi to ale nepřineslo. Naopak poslední kapitola mě úplně „zabila“. Navíc se tak nějak nemůžu zbavit pocitu, že autorka až příliš zatlačila na pilu, aby z jejího příběhu vyplynulo morální poučení.
Od autorky jsem již četla některé knihy. Takže jsem věděla, že je skvělý vypravěč. V této knize se mi to potvrdilo. Přečetla jsem ji jedním dechem, za což opět trpěla má hlava migrénou, protože spánkový deficit není OK. Byla bych z ní nadšená stoprocentně, ale jsem pouze obyčejný člověk a někteří hrdinové mi nebyli sympatičtí a myslím, že to šlo uchopit jinak. Ale to je jen můj osobní názor, na který mám nárok jako vy.
Pod, pro mě, ne příliš lákavou obálkou se skrývá opravdový skvost. Originální styl s krásnou češtinou mě několikrát až dojal k slzám. Příběhy několika lidí, které zpočátku působí jako jednotlivé povídky, se na konci knihy protnou, úplný závěr byl zajímavě pojatý. Kniha, která působí velmi obyčejně, pro mě opravdu obyčejná nebyla.
Kateřina Dubská rozhodně umí psát. Člověk Gabriel je jenom jeden, ale Třicátý kilometr je taky velmi povedená kniha. V první polovině se setkáváme s jednotlivými postavami. Skoro to vypadá jako by se jednalo o povídky. Ale osudy těchto lidí se v jednom okamžiku protnou. A to zjistíte v druhé části. Kniha je napsána originální formou a moc mě potěšil alternativní závěr. Z mého pohledu je toto velmi zdařilá kniha, moc dobře se mi četla.
Myslím, že v knize poznáte typické české lidi s jejich různorodými názory a postoji k životu a aktuálnímu dění kolem nás.
Nová kniha Kateřiny Dubské o křižovatkách života, na kterých se propletou a střetnou osudy pěti lidí , mě zaujala a pobavila. Takoví obyčejně-neobyčejní lidé. Každý má svůj příběh a řeší važné problémy. A každé rozhodnutí přinese často nečekané následky.....Prostě román "ze života" a ty já můžu. Doporučuji
Štítky knihy
pro ženy osudy lidí rodinné vztahy ze života dopravní nehody, autonehody společenské romány ztráta blízkých rodiče a děti české romány
Autorovy další knížky
2013 | Člověk Gabriel |
2015 | Dcery |
2018 | Z kopce do kopce |
2016 | Malé zázraky |
2021 | Hendrixova kytara |
Knihy této spisovatelky mám moc ráda a Člověka Gabriela přímo miluju, ale tahle kniha mě nijak zvlášť nenadchla. Zajímavý nápad, jen tomu něco chybělo, něco co by mě chytlo. Líbila se mi pasáž o truchleni, o tom jak je důležité, protože spousta lidí se mu vyhýbá nebo hledá zkratky jak se ho zbavit, ale z mé zkušenosti je důležité ho prožít, aby mohlo odejít. Nicméně i když mě kniha úplně nenadchla tak paní spisovatele děkuji a těším se na další.