Den Trifidů
John Wyndham (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29814/bmid_den-trifidu-65e21d39a5a1f.jpg
5
5765
5765
Román o tom, jak neznámý úkaz způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklosti, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen welsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou. 23-034-72... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1972 , Mladá frontaOriginální název:
The Day of the Triffids, 1951
více info...
Přidat komentář
Kniha Den Trififů není ne nepodobná ostatním jiným knihám žánru postapokalyptické sci-fi, kterých už jsem pár přečetl s výjimkou začátku knihy, který je opravdu fenomenální, protože jen tak se takhle probudit do nového světa a vůbec netušit co se stalo, to je by muselo být drsné. Pak už ale kniha ničím nepřekvapuje a nevybočuje z žánru.
Tak už se tedy nebudeme za nocí toulávat,
ač oba dosud milujeme, ač stejně bude luna plát...
Lord Gordon Byron - použito v knize (úryvek)
Den trifidů, vzniklý na počátku vzdálených 50. let 20. stol., by měl být zařazen jako povinná učebnice do školních osnov, a ne že to je támhle nějaký starý fantasmagorický románek pro pár milovníků žánru sci-fi...
Psaný jednoduchým jazykem, výborně se čte! Samotné citace myšlenek a postřehů by vydaly na čtvrtinu původní knihy. Je to tak skvělá věc, že nenacházím slov, jak velmi.
Téma zpracované z tolika pohledů. Zánik civilizace a obrovský problém lidí vyrovnat se s tím. Nenásilné, ale o to jasnější varování před genetickými manipulacemi. A už v té době, kdy je "dobývání vesmíru" v plenkách, autor zřetelně vidí možnost využití satelitů pro zničení lidstva...
Píšu komentář o Dni trifidů... a možná právě z nějakého satelitu padají na planetu smrtící viry, bakterie... A ti, kdo je posílají, jsou očkovaní a zabezpečení. Možná v utajené laboratoři vědci vyvíjejí nové rostliny, živočichy, vytvářejí úplně nové materiály, přístroje, techniku... něco, co dovolí skupině lidí ovládnout svět. Možná, že se zítra probudím slepá... Nebo se vůbec neprobudím, nějakými vibracemi se prostě rozpadnu v prach, a pár jedinců, schovaných ve zvláštních krytech, pak vyjde na světlo a svět, tichý, prázdný, bez překážejících podlidí, jim bude ležet u nohou...
Myslíte si opravdu, že to není možné? Vážně?
Možná byl John Wyndham jasnovidec. Zkuste si to představit, tu situaci. On to viděl dokonale. Nejde psát víc. To se musí číst. To se musí zažít.
Bylo to zajimavé.Takové to romantické postápko. Záčátek zajimavý a svížný, pak se to začalo trochu táhnout a četlo se to trochu s přemlouváním. Konec knihy už mě zase bavil ikdyž tam bylo v příběhu až moc velkých skoků. Rozhodně se to dalo rozepsat více. Za mě poctivé čtyři hvězdy.
Knizka me chytla od prvnich stranek, coz se mi snad jeste nestalo. Zacatek byl super, pulka tolik ne, ale konec taky dobrej. Co si clovek neuvedomi, ze silnice by za par let bez opravovani byly nepouzitelny. I pole a louky by se zmenily v housti.
Jedna ze základních sci-fi knih, která ani po letech neztrácí své kouzlo. Kniha je napsána opravdu čtivě, všudypřítomné napětí, silné emoce, nápaditá zápletka, která není jen tupou akcí, to vše tvoří dílo velice povedené. Kniha donutí čtenáře k zamyšlení. Dilemata, rozhodování i zoufalství čtenář prožívá spolu s postavami. Díky podrobným popisům a úvahám je snadné vžít se do situace. Příběh krásně ukazuje lidskou povahu a křehkost jakou naše společnost vlastně oplývá. Knihu velice doporučuji všem milovníkům sci-fi, ale i těm, kteří si chtějí přečíst o morální stránce lidstva a smyslu žití.
Kultovní klasika sci-fi - bez diskuse. Generace autorů po Wyndhamovi se z ní mohly učit, co tento žánr znamená.
no to je bomba! Kolik lidí ocenilo tuhle knihu - ještě na tom nejsme tak blbě :)
Moc hezké čtení.
A kniha není ani tak o chodících kytkách, jako o filosofii morálky a zodpovědnosti.
Sci-fi není žánr, který bych vyhledávala - četla jsem ji spolu se synem (10let), kterého příběh zajímal. Děj se mi líbil, měl zajímavý vývoj. Jak už bylo napsáno, linka s trifidy nebyla tolik rozvinutá, jak jsme čekali, ale knihu jsme doslova zhltli za pár dní. Pouze některé sáhodlouhé filozofické úvahy o smyslu existence, budoucnosti apod., jsme přeskočili. Jinak ale moc fajn čtení.
Zástupce klasické sci-fi, který ani desetiletí po sepsání neztrácí nic ze svého původního kouzla a nepůsobí zastarale. Nastíněná apokalyptická situace může lidstvo potkat v různých podobách takřka kdykoliv, díky čemuž působí ústřední zápletka poměrně univerzálně a dodává jí to na atraktivitě a naléhavosti. Den Trifidů není akčním sci-fi, jde naopak o pomalejší post-apokalyptické čtení o zoufalosti nastálé situace a touze po přežití. Myšlenkové pochody postav jsou detailně vykresleny a každé dilema je podrobně charaktery rozebíráno, tudíž známe dopodrobna jejich rozhodovací proces a lze se s nimi snadno ztotožnit a pochopit je. To je největším lákadlem knihy - nabízí mnoho morálně šedých situací, které vás svojí analýzou nutí k zamyšlení, jak byste sami reagovali. Netradičně působí samotní Trifidi, kteří jsou chytře vymyšlenými tvory, kteří na první pohled mohou vypadat primitivně, ale ve výsledku mohou být zkázou lidstva. Negativem knihy je nicméně její určitá omezenost, kdy se soustředí pouze na jeden aspekt apokalypsy a její děj působí občas lehce repetitivně a větší rozmanitost by mu jen prospěla. Ve výsledku jde v podstatě o jistou formu love story, což dodává ději na emočním impaktu, ale nelze se zbavit pocitu, že bych se při čtení bavil ještě lépe, kdyby v něm šlo ještě o něco víc. Přesto jde o velmi kvalitní dílo, jehož místo v historii žánru mu nelze upřít.
Skvělá knížka. Největší tahoun knížky nejsou postavy, dialogy nebo prostředí, ale skvělý nápad zápletky a osobitá atmosféra. Hlavní postava není nikterak zajímavá, ale jde se do něj vžít a fandíte mu. Nejvíce mě na knížce bavili trifidi, ti byli výborný. Super nápad- chodící kytky, co vystřelují šlahouny a dokáží zabít člověka. Takový zajímavější zombie. Doporučuji.
Jedna z prvních sci-fi, kterou jsem četl (asi kolem 14 let) a byl jsem z toho naprosto unešen. Wyndham bezesporu patří k té malé skupince výtečných autorů, která mi ukázala, jaké divy dokáže na papír přenést lidská fantazie = byl jsem polapen SF žánrem a dodnes mě to nepustilo :)
Jsem ráda, že v době kdy je dívkám jako jsem já jsou doporučovány příběhy o upírech jsem si mohla přečíst starší a užasné dílo. Pokud máte rádi tématiku "Apokalipsa" je to ta nejlepší volba. Kniha mi také ukázala mnoho zajímavých myšlenek. DOPORUČUJI.
Den trifidů je presne tou knihou, od ktorej sa len ťažko odpútať. Zhltol som ju za 2 dni. Námet, ale aj samotný príbeh na mňa pôsobil veľmi nadčasovo a vôbec som nemal pocit, že čítam text z roku 1951. Možno som však čakal, že Trifidi zohrajú v príbehu väčšiu rolu, zdalo sa mi, že sú tam len na ozvláštnenie a doplnenie. Postavy boli poväčšine veľmi sympatické a aj to ma poháňalo v čítaní, pretože ma zaujímal ich osud. Rozhodne odporúčam všetkým milovníkom nielen sci-fi, túto klasiku si nesmie nechať ujsť nikto z vás. 5*, o tom ani netreba diskutovať.
Výborná kniha..jedna z nejlepších v rámci žánru,co jsem četla..naprosto souhlasím s komentářem "zoro2"..je poznat,že touto knihou se v budoucnu inspirovalo mnoho filmů i knih..doporučuji přečíst
Škoda, že rostlinky zde nedostaly více prostoru, myslela jsem, že to bude celé o nich a oni přitom byly jen takové "vedlejší postavy". Začátek mě neskutečně bavil, pak už mé nadšení klesalo.
No...hrozně jsem se na tu knížku těšil. Parádní premisa, kytky typu Adéla(nebo pro zasvěcené Audrey II)+ nějaký světelný úkaz=parádní nejen-postapo příběh. Ale tak trochu mne to zklamalo...možná, kdybych před nějakým časem nečetl Válku světů, moje hodnocení by bylo daleko lepší.
Ale tahle kniha mi zkrátka přišla jako předělávka Wellsova románu, hrdina navštěvuje různé vesničky/města, jsou tu jejich detailní popisy, všude zkáza a zmar, přimíchává filozofii, kterou nakopává lidstvu zadek, zkrátka taková knížka o putování v okolí Londýna, verze 2.0
Je ale pravda, že oproti Válce světů jsou hlavní záporáci podstatně originálnější a také jsou v ději zmíněni víckrát, než Marťani ve VS. Ale přesto mohl ty trifidy využít lépe, zapojit je do příběhu ještě trochu víc, víc zabrnkat na tu notu neuváženého křížení (které třeba v naší době začíná nabírat na aktuálnosti) pro větší zisk.
Abych to shrnul-rostlinky dobyly mé sympatie, asi od poloviny knihy jsem jim fandil, myslím, že tvoří tu nejlepší (a zároveň tu proklatě nevyužitou) linku knihy, některé postavy rovněž velmi sympatické (dívám se na tebe Dennisi), atmosféra tísnivá, depresivní a uvěřitelná, ale ty filozofické úvahy....no nemůžu si fakt pomoc, ale reinkarnovaný HGW (jasně, někdo může namítnout, že o tom obecně JE sci-fi, o těch myšlenkách, jenže tady ten pocit duplikace podpořilo i ono prostředí).
3* za výborné rostlinky, bez patosu vylíčené sebevrahy a kulervoucí začátek.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
| 2014 |  Den trifidů |
| 1992 | Kukly |
| 1996 |  Pavučina |
| 1994 | Midwichské kukačky |
| 1992 | Chocky |
Moje oblíbená sci-fi ještě z doby, kdy jimi nepřetékaly pulty a kdy bylo možné přečíst vše, co v té době vyšlo. Pravda, výběr byl malý, ale vskutku kvalitní. I tuto jsem přečetl s neskonalým nadšením.