Den Trifidů
John Wyndham (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29814/bmid_den-trifidu-65e21d39a5a1f.jpg
5
5656
5656
Román o tom, jak neznámý meteorický roj způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklosti, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen welsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou. 23-034-72... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1972 , Mladá frontaOriginální název:
The Day of the Triffids , 1951
více info...
Přidat komentář
Zástupce klasické sci-fi, který ani desetiletí po sepsání neztrácí nic ze svého původního kouzla a nepůsobí zastarale. Nastíněná apokalyptická situace může lidstvo potkat v různých podobách takřka kdykoliv, díky čemuž působí ústřední zápletka poměrně univerzálně a dodává jí to na atraktivitě a naléhavosti. Den Trifidů není akčním sci-fi, jde naopak o pomalejší post-apokalyptické čtení o zoufalosti nastálé situace a touze po přežití. Myšlenkové pochody postav jsou detailně vykresleny a každé dilema je podrobně charaktery rozebíráno, tudíž známe dopodrobna jejich rozhodovací proces a lze se s nimi snadno ztotožnit a pochopit je. To je největším lákadlem knihy - nabízí mnoho morálně šedých situací, které vás svojí analýzou nutí k zamyšlení, jak byste sami reagovali. Netradičně působí samotní Trifidi, kteří jsou chytře vymyšlenými tvory, kteří na první pohled mohou vypadat primitivně, ale ve výsledku mohou být zkázou lidstva. Negativem knihy je nicméně její určitá omezenost, kdy se soustředí pouze na jeden aspekt apokalypsy a její děj působí občas lehce repetitivně a větší rozmanitost by mu jen prospěla. Ve výsledku jde v podstatě o jistou formu love story, což dodává ději na emočním impaktu, ale nelze se zbavit pocitu, že bych se při čtení bavil ještě lépe, kdyby v něm šlo ještě o něco víc. Přesto jde o velmi kvalitní dílo, jehož místo v historii žánru mu nelze upřít.
Skvělá knížka. Největší tahoun knížky nejsou postavy, dialogy nebo prostředí, ale skvělý nápad zápletky a osobitá atmosféra. Hlavní postava není nikterak zajímavá, ale jde se do něj vžít a fandíte mu. Nejvíce mě na knížce bavili trifidi, ti byli výborný. Super nápad- chodící kytky, co vystřelují šlahouny a dokáží zabít člověka. Takový zajímavější zombie. Doporučuji.
Jedna z prvních sci-fi, kterou jsem četl (asi kolem 14 let) a byl jsem z toho naprosto unešen. Wyndham bezesporu patří k té malé skupince výtečných autorů, která mi ukázala, jaké divy dokáže na papír přenést lidská fantazie = byl jsem polapen SF žánrem a dodnes mě to nepustilo :)
Jsem ráda, že v době kdy je dívkám jako jsem já jsou doporučovány příběhy o upírech jsem si mohla přečíst starší a užasné dílo. Pokud máte rádi tématiku "Apokalipsa" je to ta nejlepší volba. Kniha mi také ukázala mnoho zajímavých myšlenek. DOPORUČUJI.
Den trifidů je presne tou knihou, od ktorej sa len ťažko odpútať. Zhltol som ju za 2 dni. Námet, ale aj samotný príbeh na mňa pôsobil veľmi nadčasovo a vôbec som nemal pocit, že čítam text z roku 1951. Možno som však čakal, že Trifidi zohrajú v príbehu väčšiu rolu, zdalo sa mi, že sú tam len na ozvláštnenie a doplnenie. Postavy boli poväčšine veľmi sympatické a aj to ma poháňalo v čítaní, pretože ma zaujímal ich osud. Rozhodne odporúčam všetkým milovníkom nielen sci-fi, túto klasiku si nesmie nechať ujsť nikto z vás. 5*, o tom ani netreba diskutovať.
Výborná kniha..jedna z nejlepších v rámci žánru,co jsem četla..naprosto souhlasím s komentářem "zoro2"..je poznat,že touto knihou se v budoucnu inspirovalo mnoho filmů i knih..doporučuji přečíst
Škoda, že rostlinky zde nedostaly více prostoru, myslela jsem, že to bude celé o nich a oni přitom byly jen takové "vedlejší postavy". Začátek mě neskutečně bavil, pak už mé nadšení klesalo.
No...hrozně jsem se na tu knížku těšil. Parádní premisa, kytky typu Adéla(nebo pro zasvěcené Audrey II)+ nějaký světelný úkaz=parádní nejen-postapo příběh. Ale tak trochu mne to zklamalo...možná, kdybych před nějakým časem nečetl Válku světů, moje hodnocení by bylo daleko lepší.
Ale tahle kniha mi zkrátka přišla jako předělávka Wellsova románu, hrdina navštěvuje různé vesničky/města, jsou tu jejich detailní popisy, všude zkáza a zmar, přimíchává filozofii, kterou nakopává lidstvu zadek, zkrátka taková knížka o putování v okolí Londýna, verze 2.0
Je ale pravda, že oproti Válce světů jsou hlavní záporáci podstatně originálnější a také jsou v ději zmíněni víckrát, než Marťani ve VS. Ale přesto mohl ty trifidy využít lépe, zapojit je do příběhu ještě trochu víc, víc zabrnkat na tu notu neuváženého křížení (které třeba v naší době začíná nabírat na aktuálnosti) pro větší zisk.
Abych to shrnul-rostlinky dobyly mé sympatie, asi od poloviny knihy jsem jim fandil, myslím, že tvoří tu nejlepší (a zároveň tu proklatě nevyužitou) linku knihy, některé postavy rovněž velmi sympatické (dívám se na tebe Dennisi), atmosféra tísnivá, depresivní a uvěřitelná, ale ty filozofické úvahy....no nemůžu si fakt pomoc, ale reinkarnovaný HGW (jasně, někdo může namítnout, že o tom obecně JE sci-fi, o těch myšlenkách, jenže tady ten pocit duplikace podpořilo i ono prostředí).
3* za výborné rostlinky, bez patosu vylíčené sebevrahy a kulervoucí začátek.
Pán Wyndham sa zaradil na prvé miesto, hneď vedľa K. Bulyčova, na mojom pomyselnom rebríčku najlepších autorov sci-fi. Na druhom si pekne besedujú S. Lem a R. Bradbury. A tretie má vyhradené J. Verne s I. Asimovom :-).
Den Trifidů je napísaný dokonale! Nielen nápaditým príbehom, kultivovaným štýlom, všadeprítomným napätím, (viac či menej) sympatickými postavami a silným pocitom, čo po knihe ostane, ale najmä úvahami o ľuďoch, o ľudskosti a vôbec dumkami o spoločnosti, povinnosti, rozhodovaní, márnosti, nádeji..., ktoré kniha spustí v človeku, čitateľovi. Určite odporúčam aj tým, čo tento žáner bežne nečítajú.
Jak už tu někdo psal, hodně mne Den Trifidů připomínal Malevil. Jinak pro mne velmi čtivé, zhltnul jsem za 3 krátké večery.
Den trifidů byla jedna z mých prvních scifi (po pár knihách od J. Vernea) knih. Nalezena v domácí (netuším kde se tam vzala) knihovně, když mi bylo asi 14-15. malá nenápadná knížečka, o to víc zajímavá uvnitř.
Rozhodně si ji ještě přečtu, po 15 letech ji pochopím určitě jinak.
A od té doby (a filmu Mad Max) mám nejraději postapo žánr
Dílo, které i po 70 letech stále dokáže oslovovat nové čtenáře. Příběh o postapokalyptickém světě, kdy stačil jen světelný úkaz na obloze, který oslepil téměř celé lidstvo.
Kniha nás provází městem i vesnicí, seznamuje nás s lidmi a jejich myšlenkami - je lepší spoléhat se sám na sebe když vidím nebo mám pomoci slepým? Dokážou vůbec slepí žít v tomhle světě, když veškerá produkce čehokoliv se zastavila? A dají se vůbec udržet dřívější hodnoty společnosti?
Nemluvě o tom, že lidi dožene jejich vlastní výtvor, rostliny, které chodí, živí se mršinami a navíc mají vystřelovací jedovatý jazyk. Lidé je chovali ve farmách pro lisování oleje, doma je měli jako domácí mazlíčky, jenže co teď, když lidstvo nevidí? Rostliny utíkají ze řetězů a nebojí se postavit svému dřívějšímu vězniteli.
O audioknižní interpretaci se postaral Norbert Lichý, který nejen bravurně vypráví události z pohledu hlavního hrdiny, ale také nechává svým hlasem ožít další postavy jako je žena či zpívající opilec. Škoda jen zkrácené verze audioknihy.
Přečteno rychle. Na Den Trifidů jsem se dostal po přečtení R. Merla: Malevil, takže jsem trošku srovnával...
Líbil se mi detailnější popis situace před, při, I po (myšlenky na výhled do budoucna, strategie, apod.)
Na druhou stranu se mi kniha nějak špatně četla, děj se měnil strašně rychle, řekl bych až překotně.
Celkově fajn post-apo sci-fi, k přečtení určitě doporučuju!
Svět už nikdy nebude jako dřív...
Několikrát jsem hrál i organizoval táborové hry na motivy trifidů a tak jsem se s chutí pustil do doplnění základního S-F vzdělání. Po nedávném Leibowitzovi se mi Den Trifidů četl snáze, ale možná o to tíživěji, že skutečnost byla až příliš blízká. Kniha tak má možná blíže k Malevil, ale silný společenský přesah světa nevidomých je vpravdě unikátní. A tak jsem se zanořil do pochmurného světa, který byl už v roce 1951 vykreslen s takovou přesností, až z toho mrazí. Rozhodně doporučuji, člověk si pak rozmyslí "dívat se příliš dlouho do slunce"...
Skvělá scifárna, kterou jsem četla už před mnoha lety, ale děj si (na rozdíl od jiných knih) velmi dobře pamatuji.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptické romány
Legendarni a jedinečná, kniha ktera zije v me predstavivosti uz radu let..