Den Trifidů
John Wyndham (p)
Ten zážitek si málokdo na světě chtěl nechat ujít. Tajemné zelené záblesky, snad až odkudsi z hlubin vesmíru, šlehaly oblohou, celou noc trvala ta ohromující podívaná. Pro drtivou většinu lidstva to byla poslední věc, kterou viděla. Nadpozemský jev většinu zemské populace oslepil. Jedna katastrofa by však planetu nezdecimovala. Musela se k ní připojit druhá. Průmyslové rostliny, genetickou mutací proměněné v pohyblivá, jedovatě žahající monstra, využijí oslabení pána tvorstva a začnou jej systematicky vyhlazovat z povrchu zemského. Nastal den trifidů. Bude zároveň posledním dnem člověka? Na to odpovídá klasická katastrofická sci-fi britského autora, nad jejíž četbou se nechce věřit, že vznikla před více než půl stoletím.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2017 , BB artOriginální název:
The Day of the Triffids, 1951
více info...
Přidat komentář
Ve školní lavici přestrojeno falešným obalem za učebnici přečteno za jediný den. Kritický náhled na společnost a její nešvary, zabalený do čtivého příběhu.
Výborná kniha. Ač sci-fi moc nemusím tahle mě naprosto dostala... Vede k hlubokému zamyšlení nad světem a smýšlením lidí. Je-li něco, co bych vytkla tak možná až moc překotný konec. Jinak naprosto boží. Doporučuji.
Ačkoli tento žánr příliš nevyhledávám. Kniha se mi moc líbila, nechybělo napětí i zvraty (o ty opravdu nebyla nouze). Kniha navíc i dnes stále vybízí k zamyšlení nad naší civilizací. Jediné, co mě hodně zklamalo byl konec, který byl podle mě hodně urychlený a navíc otevřený.
Přestože žánr sci-fi nevyhledávám, kniha mne oslovila. Vyznívá trochu zastarale, ale v tom dobrém slova smyslu. Nepůsobí tolik dramaticky, neobsahuje vyhrocené bojové scény, soustředí se na myšlenku, jak je naše zdánlivě vyspělá civilizace křehká a snadno se může jedním okamžikem zhroutit a vrátit o staletí zpět. Všechno je popisováno velmi věrohodně, autor řeší snahu o přežití v nových podmínkách realisticky a prakticky. Boje proti trifidům zde nemají vrch, jsou jen pozadím pro budování nového života. Tísnivě působí pocity hlavních postav z náhlé osamělosti, kdy již nejsou jen členy stáda a hledají nějaké souputníky pro vytvoření nové společnosti. Zajímaly by mne i další osudy komunity ostrova, popídím se po volném pokračování románu.
Katastrofy, apokalypsa, nikdy mě to nelákalo. Ale tato kniha se opravdu povedla. Četla jsem jedním dechem. SUPER
Lákají mě postkastrofické příběhy, ač mám poté nutkání si dělat zásoby ve sklepě ;)
Jedna z prvních knih tohoto žánru, která nastartovala moji zálibu a pitvání "co bude pak" Sledování chování lidí, hlavně z psychologického hlediska.
Super kniha. Viděla jsem i film, který byl slabým odvarem.
Kdysi dávno jsem ve školní lavici objevila koncept slohové práce Moje oblíbená kniha. Tak jsem díky neznámému spolužákovi " k Trifidům" přišla a jsem moc ráda. Sama bych si tuto knihu z knihovny určitě nevybrala. Mnoho pasáží je stále aktuálních.
Ke knize jsem přišel jako slepý k houslím a začal jsem ji číst bez jakýchkoliv očekávání. O to víc jsem byl nadšen, když jsem jí dočetl. Autor věrně zachytil obraz postapokalyptické společnosti, přičemž ústřední téma trifidů záměrně upozaďuje, čímž dává vyniknout dalším tématům o novém uspořádání světa, což knize neskutečným způsobem prospívá. Co mě doslova uchvátilo byly precizním způsobem vystavěné dialogy, což u knih tohoto ražení nebývá pravidlem. Ačkoliv by si kniha zasloužila možná trochu propracovanější závěr, celkový dojem z knihy zůstává více než pozitivní. Nemohu než doporučit.
Johnu Wyndhamovi se podařilo knihou zachytit paranoiu ze studené války a poprvé přišel s tématem globálního ohrožení lidstva. Roj meteoritů není náhodným jevem na obloze, ale odrazem válečné strategie umísťování bomb a biologických zbraní na oběžnou dráhu země. Ani trifidi, pohybu schopné rostliny, nejsou natolik vzdáleným tématem, zvlášť v naší době, kdy dochází ke genetickým úpravám rostlin a geneticky se modifikují také hospodářské plodiny. Wyndham živě rozvíjí příběh jednotlivce čelícího globální katastrofě v uvěřitelných detailech. Kam půjde hledat jídlo, jak dlouho mu vydrží, jak se obejde bez elektřiny a bez benzínu, jak bude pěstovat plodiny a jakým způsobem se vyrovná bez vymožeností lidské civilizace? Právě tyto detaily o návratu k základům lidské existence, nutnosti zorat půdu, obstarat si zvířectvo a vlastníma rukama si znovu vydobýt život, činí knihu velmi uvěřitelnou a platnou více než padesát let po jejím vydání.
Vlastním vydání z roku 1972 a pravidelně se k této knize vracím, neb se nedá
" očíst". Filmové zpracování bylo tristní.
Skvělá kniha, vřele doporučuji. Nelíbil se mi otevřený konec, jelikož jsem knihu četla jedním dechem, čekala jsem něco víc.
Klasika sci-fi, na které je lehce znát zub času. Ani ne tak stylem vyprávění, které je poutavé, spíš smýšlením postav i představě o ubírání se společnosti, která by se v dnešním světě chovala značně odlišně a předpokládám i sobečtěji.
Asi už jsem starý na takové knihy, ale tato kniha mě opravdu nebavila. Jediná zajímavá myšlenka celé knihy bylo poukázání na bezbrannost lidí, kteří oslepnou a na to, jak by se naše civilizace zhroutila, kdyby tento problém postihl většinu lidstva.
Bohužel si myslím, že celé téma je dnes již notně překonáno a za sebe bych na téma "rozdapdlá civilizace po katastrofě" doporučil raději Metro 2033 a 2035.
Nicméně nápad "trifid" jako takový špatný není, jen byl degradován na pouhou vizi kolébajících se kytek po loukách a šlehání jejich žahavým jazykem po živých tvorech
Pokud máte rádi sci-fi, určitě si knížku oblíbíte. Co oblíbíte, zamilujete si ji. Je až nepředstavitelně čtivá, což je dáno nejen akcí, která je servírována po kapkách v pravidelných intervalech, takže se na ní stanete doslova závislí, ale také tématem, které je nadčasové.
Je třeba zmínit, že budete vtaženi do děje, ani sami nebudete vědět jak. Někteří budou fandit trifidům, jiní Joselle či Billovi,... Každý si najde svého hrdinu a oblíbence. Je dost možné, že pokud dáte číst knihu kamarádovi, budete se v názoru, kdo z těch vašich nej je vážně ten nej, hodně lišit a dlouze diskutovat... A o tom to je: o diskuzi, přemýšlení a hlavně žádné válce.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus strach invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál světová literatura postapokalyptická sci-fi napětí a spádAutorovy další knížky
2014 | Den trifidů |
1992 | Kukly |
1996 | Pavučina |
1994 | Midwichské kukačky |
1992 | Chocky |
Pěkná kniha.
Děj svižně ubíhá a když jsem se náhodou nudil, měl jsem pocit, že mě autor schválně nachytal, protože většinou došlo k zajímavému zvratu, jenž mě emočně dostal.
O apokalyptických situacích rád čtu a v knize je to vystiženo. Kdybych to měl někomu převyprávět, tak s pocitem, že se to opravdu stalo nějakému "mému známému".
Dostalo mě to, měl jsem s touto tématikou nejeden sen a těch úvah, co proběhlo...
A i romantická pletka byla jiná, než jinde, takže tam jsem se taky pěkně nachytal.