Trilogie
Maxim Gorkij (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/222470/bmid_trilogie-N0p-222470.jpg
4
13
13
Obsahuje: Dětství ; Do světa ; Moje university Autobiografická trilogie, v níž Gorkij s fakty svého osob. života podává součas. charakteristiku celé epochy (2. pol. 19. stol.): na jedné straně růst prům. kapitálu a na druhé straně zbídačení drobného řemeslnického měšťanstva."Dětství" líčí život v rodině despotického děda, každodenní hádky, kruté výprasky, spory o peníze, pokrytecké pánbíčkářství (jedinou světlou postavou je babička Akulina, v níž G. ztělesnil všechno kladné, co se uchovalo v lidu podútlakem a vykořisťováním). V kn. "Do světa" líčí G. dobu svých 10-16 let: učení v obuvn. krámě, službu na parníku jako umyvače nádobí, a statování v divadle. Poznává blíže charakt. rysy měšť. života, a odpovědi na obec. protikladyhledá v četbě. Koneč. východiskem jeví se mu cesta do Kazaně a universit. vzdělání. - Třetí kn. je co do lidských typů a dobových směrů a nálad nejbohatší. "Moje university" je titulem ironickým. Namísto universit. studia studuje G.život bosáků, a to přímo v jejich středu. Z jejich života vytěžil mnoho materiálu pro své pozdější práce. Celé dílo, přestože líčí tolik hoře, krutosti, hlouposti a lži, nese ráz bojovný, vyslovuje víru v život a v člověka... celý text
Přidat komentář
Maxima som po 1 knihe neopustil. Jeho osoba mi stále vŕtala hlavou a navyše - Detstvo je v súčasnosti medzinárodne najúspešnejšie dielo, ktoré napísal. A súčasne je Autobiografická trilógia aj druhým zväzkom výberu v Zlatom fonde...
O dieťati očami samotného dieťaťa - s tým súvisí úplne všetko. Aj štýl písania úplne sedí; možno preto príde Gorkij mnohým akýsi štylisticky "roztečený a premetaforovaný", ale detský svet, navyše v prostredí ruských rozprávok starej matere a vlastne všetkých ľudí naokolo, je jednoducho taký. Okrem toho je nesmierne krutý a nespravodlivý a nedalo sa mi s ním nezžiť, zanechal vo mne hlboký emocionálny zážitok. Hrdina - nadpriemerne vnímavé a inteligentné chlapča - to mal od začiatku veľmi ťažké a snáď sa z okov spoločnosti na konci vymanil (Moje univerzity som neprečítal).
Ešte jedna vec - čitatelia majú s Detstvom ešte jeden problém. Podľa nich autor svoje detstvo nevykreslil pravdivo a mnohé prehnal, zamlčal alebo prekrútil. Pri čítaní ma táto kritika vôbec netrápila. Ak to naozaj urobil, aj tak dokázal vytvoriť dôveryhodný a silný príbeh (aj keď sa už nedá povedať, že to bol pravdivý život samotného Peškova), plný mnohých oceniteľných myšlienok. Opäť som narazil na Ruské dielo s veľkým R, so všetkým čo k nemu patrí. Inými slovami moje pocity vyjadrujú posledné vety v anotácii na prebale.
"... zo skúsenosti som vedel, že príbuzní sa k sebe správajú horšie ako cudzí: vedia o sebe viacej zlého a smiešneho, zlomyseľnejšie sa osočujú, častejšie sa vadia a bijú."
"Hádam máš pravdu, som ku všetkým dobrý. Len to neukazujem, nesmieš to ukázať ľuďom, lebo by ťa ukrkali. Na dobrého sa každý štverá ako na kopenec v močiari... A ušliapu ho."
Ale ešte jeden výňatok, ktorý charakterizuje prvý vzťah autora k žijúcim zdrojom svojej tvorby - dobrým ľuďom, skrytým medzi masami najchudobnejších...
"Všetci boli nesmierne zaujímaví, ale cítil som, že žiť sa s nimi nedá - bolo by to ťažké a odporné. Akoby trhali dušu, ich múdre reči pokrývajú srdce červenou hrdzou. Je Osip dobrý? Nie. Je zlý? Tiež nie. No múdry je - to mi je celkom jasné. Ale jeho múdrosť, ktorá ma udivovala svojou pružnosťou, ma umŕtvovala a napokon som dospel k presvedčeniu, že mi je naskrze nepriateľská."
KRásný, křehký obraz předrevolučního Ruska. Gorkij zde naplno ukazuje, jak dokázal bravurně zacházet s jazykem, aniž by musel sklouzávat k šablonovitosti socialistického realismu. Doporučuji milovníkům Cormaca McCarthyho (opravdu).
Autorovy další knížky
| 1957 |  Matka |
| 2010 | Na dně |
| 1976 | Pieseň lásky |
| 1974 |  Foma Gordějev |
| 1986 | Makar Čudra / O neopätovanej láske / Mesto Žltého diabla - a iné |
První dva díly trilogie mě uchvátily, vypravování o těžkém dětství, neuvěřitelně hodné a skromné babičce, přírodě, vztazích mezi lidmi. Bohužel Moje univerzity mě nebavily, chápu, že je to obraz předrevolučního Ruska, ale politika je divná - to co se dneska zdá jedině správné a nezbytné, je po čase prohlášeno za zločin a často i naopak.