-

Alexej Maximovič Peškov

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Maxim Gorkij · pseudonym

ruská, 1868 - 1936

Populární knihy

/ všech 115 knih
Na dně
Na dně
Matka
Matka
Zrození člověka
Zrození člověka
Zykovovi
Zykovovi

Nové komentáře u knih Alexej Maximovič Peškov

Tulák a svět Tulák a svět

„Srdcovka. Těžký život, ale krásně popsaný. A ta příroda. Poznámka pro citlivé duše, je nutné číst po kouskách, dost to člověka drásá.“
— Nyangumi

Pieseň lásky Pieseň lásky

„Průřez tvorbou“
— palka452

Tři dni Tři dni

„Upřímně, bál jsem se, že půjde o jurodivou propagandu. Musím říct, že jsem byl příjemně překvapen. Když pominu fakt, že kniha vyšla jako první svazek sdice románů v Nakladatelství Svazu přátel SSSR, text je označen za román (104 strany!), a že doslov je komunistický blábol, tak je to docela pěkná povídka. Mladý muž se chce v životě zařídit po svém, ale má despotického otce, který ho nutí, aby po jeho smrti převzal mlýn. A mladík přemýšlí, jak to udělat, aby nebyl jako otec, jak by mohl vycházet přítelsky a pozitivně se svými sousedy, nicméně je již poznamenán "stínem" svého otce, o kterém se na vesnici ví, jaký je pruďas a vlastně zlý člověk. A abych nespoileroval, je to dobrá výchozí situace, protože za ty tři dny, během nichž otec opravdu umře, se všechno v něm změní a projde si skutečně vnitřním peklem. Je to tedy pozoruhodná psychologická sondička do ruské vesnice, bez jakýkoliv náznaků budoucího budovatelství a nic tam skutečně nesměřuje k vítězné revoluci. Je to osobní drama mladého člověka, který vůbec neví, co si počít s vlastním životem. A napsané je to vlastně docela pěkně, ani to nepůsobí příliš archaicky.“... celý text
— Apo73

Matka Matka

„No co na to říct. O Gorkij jsme se učili ve škole a nechápala jsem proč i když patřil mezi spisovatele, který položil základy socialistickému socialismu a který tyto knihy mě moc nebrali. Spíš jsem se tenkrát divila o setkání Gorkého s Masarykem nebo jeho vnučka v náručí dalšího politika známého okolo Stalina. Jinak co na tuto knihu říct, popsané prostředí tak jak on uměl, no rok 1905 pokud je mi známo z knih tak všude dělnici zvedali hlavy, všude ve světě byli sociální bouře.“... celý text
— maryzka

Bývalí lidé Bývalí lidé

„Komentuji jen povídky, které nejsou ve výborech Hořké povídky, Drsné lásky a Tulák a svět. - Trh v Goltvě - velmi svěže, autenticky a se smyslem pro detail zde Gorkij vypisuje postřehy z trhu v malém ukrajinském městě. - Bývalí lidé - epopej ztracených existencí, bezdomovců, kteří mají vlastní morálku, vlastní hodnoty, vlastní styl krutosti. - Malva - antické drama nebývalé síly a působnosti. Mistrovsky vystavěná povídka o vztahu syna a otce k jedné ženě. Vedle toho v povídce vystupuje mefistofelovská postava Stěpana, poštívače a zlého člověka. Malva je jedna z nejlepších ženských postav světové literatury. Škoda, že tento skvost není součástí obvyklých výborů z Gorkého povídek. - Prohnanec - dvojdílná povídka o vypočítavém člověku, který zneužívá dobroty a lidskosti druhých. Jak příznačné pro obě strany, zneužívané i zneužívajícího. - Přítelíčkové - nesmírně smutná črta o umírání zlodějíčka a bezdomovce, který ještě na poslední chvíli nechce být zatížen krádeží koně. - Kain a Arťom - spojení dvou lidí, kteří si nemohli být vzdálenější: malého, ustrašeného a neduživého Žida Kaina a silného, bezstarostného krasavce Arťoma. Žid pomůže silákovi v chvíli nejvyšší nouze a on jej pak za odměnu ochraňuje. Jenomže... Je to umělecká o myšlenková perla. - Ještě o čertovi - skvělý nápad: čert vytáhne z Ivana Ivanoviče ctižádost, zlobu se zbabělostí, hněv s dalšími špatnostmi. Tím z něj vytáhl všechno podstatné. Zbyla jen slupka plná citoslovcí. Závěr? Čert praví: "Nejprve tu dokonalost trochu vysuším a pak do ní nasypu hrachu. Bude z ní naprosto originální řehtačka Satanovi pro zábavu..." - Červený Vaska - portrét krutého vrátného z veřejného domu, do kterého se zamiluje nevěstka. Těžká psychologická sonda. - Lotři - jak se z člověka stane vrah - a co to udělá s tím člověkem. - Děvčátko - o jedenáctileté prostitutce. Něco šíleného. - Karp Ivanovič Bukojemov - črta z vězení, kde trestanci vzpomínají na násilí, jež doprovázelo jejich život. Vždy to je jen jedna věta, ale na člověka padá úzkost. Bukojemov, starý trestanec, nemůže cítit lítost, protože nikomu na něm nezáleží. Silné. Ostatní povídky nejsou takové skvosty. Člověk a Píseň o Bouřlivákovi vyčpěly. I tak se jedná o jeden z nejlepších povídkových souborů, co jsem kdy četl.“... celý text
— sika444

Přejít na knížky autora